OSN zjistila „ohromující“ rozsah úmrtí dětí v Gaze

2. 7. 2026

Nezávislé vyšetřování

Komise je stálým vyšetřovacím orgánem zřízeným Radou OSN pro lidská práva v květnu 2021 po tehdejší eskalaci násilí v Gaze a ve východním Jeruzalémě.

Její mandát je neobvykle rozsáhlý. Má za úkol vyšetřovat všechna údajná porušení mezinárodního humanitárního práva a lidských práv v Izraeli a na okupovaném palestinském území, identifikovat jejich hlavní příčiny a zajišťovat důkazy pro vyvození odpovědnosti.

Od útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 komise zveřejnila několik zpráv o tomto konfliktu, mimo jiné i o úmrtích izraelských dětí.

Tato nejnovější zpráva je významná tím, že se zaměřuje konkrétně na děti a zkoumá dopad izraelských vojenských operací na palestinské děti v období od října 2023 do března 2026.

Zpráva uvádí, že komise zaslala žádosti o informace Státu Palestina, ministerstvu zdravotnictví v pásmu Gazy a izraelské vládě. První dva subjekty odpověděly, izraelská vláda však nikoli.

Čtyři hlavní zjištění

Zpráva komise přináší čtyři velmi významná zjištění.

1. Rozsah úmrtí dětí je bezprecedentní

Zpráva uvádí, že od října 2023 bylo zabito více než 20 000 palestinských dětí a přes 44 000 jich bylo zraněno.

Komise uvádí, že „ohromující rozsah a míra zabitých a zraněných dětí v Gaze nemají v moderních konfliktech po celém světě obdoby“.

UNICEF popisuje pásmo Gazy jako „nejnebezpečnější místo na světě pro děti“.

2. Důkazy o záměrném zaměřování

Toto je z právního hlediska nejvýbušnější zjištění zprávy. Dokumentuje opakované případy, kdy byly děti zabity jediným výstřelem odstřelovače nebo z dronu, často do hlavy nebo horní části trupu. To naznačuje záměrné cílení, nikoli náhodné zranění.

Klíčovými příklady jsou případy jako Hind Rajab a dalších dětí zastřelených při evakuaci nebo v úkrytech.

Lékaři působící v rámci lékařských misí v Gaze komisi sdělili, že to působilo, jako by se vojáci IDF zapojili do „hry“ v podobě střeleckého výcviku, při kterém „byly v jednotlivých dnech terčem různé části těla“.

Komise dospěla k závěru, že na základě forenzních důkazů a vojenské analýzy existují rozumné důvody se domnívat, že některé děti byly terčem útoků záměrně.

3. Systematické útoky na infrastrukturu nezbytnou pro palestinské děti

Zpráva dokumentuje útoky na nemocnice, školy a sirotčince, které požívají zvláštní ochrany podle mezinárodního práva. Komise zjistila, že tyto útoky přímo přispěly k úmrtím dětí, kterým se dalo zabránit, k jejich dlouhodobému postižení a ke kolapsu vzdělávacího systému.

Závěry komise vyvolávají vážné otázky ohledně toho, zda byla tato právní ochrana dodržována, zejména v případech, kdy útoky narušily pediatrickou péči, péči o novorozence a urgentní chirurgické zákroky.

4. Svévolné zadržování, mučení a sexuální násilí

Zpráva dokumentuje vzorce zadržování dětí, špatné zacházení a zneužívání ve vazbě.

Komise poznamenala, že dehumanizující rétorika politických vůdců, vojáků a veřejných osobností normalizovala násilí proti palestinským dětem a přispěla k vytvoření prostředí, v němž se takové ubližování stává přijatelným.

Jak se tyto závěry slučují s mezinárodním právem?

Tato zpráva je důležitá, protože nahlíží na válku nejen z pohledu civilních obětí, ale také z hlediska zvláštních právních závazků vůči dětem.

Na okupovaném palestinském území se souběžně uplatňuje mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv. Důvodem je, že Izrael si zachovává účinnou kontrolu nad svými hranicemi, vzdušným prostorem a teritoriálními vodami. Tel Aviv také znovu nastolil vojenskou kontrolu na tomto území.

Jako okupační mocnost má Izrael podle Čtvrté ženevské úmluvy konkrétní povinnosti. Patří mezi ně zajištění potravin, lékařské péče a ochrany civilistů, zejména dětí.

Podle Úmluvy o právech dítěte musí Izrael chránit práva dětí na život, přežití a rozvoj. Musí zakázat svévolné zadržování, mučení a zbavování života. Musí také zajistit, aby nejlepší zájmy dítěte zůstaly prvořadým hlediskem při všech opatřeních, která se jich týkají.

Závěry komise jsou neúprosné: děti se nestaly pouhými obětmi křížové palby. Mnohé z nich byly zřejmě záměrně terčem útoků, byla jim odepřena nezbytná péče, byly zadržovány, mučeny, vysídleny a vystaveny podmínkám ohrožujícím jejich přežití. Utrpení palestinských dětí tak není vykresleno pouze jako vedlejší škoda, ale jako možný případ závažných mezinárodních zločinů.

Závažné právní otázky

Mnohé z činů zdokumentovaných ve zprávě představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Pokud byly děti záměrně terčem útoků, představovalo by to závažné porušení zásady mezinárodního humanitárního práva, která vyžaduje rozlišování mezi bojovníky a civilisty.

Samotný rozsah úmrtí dětí vyvolává vážné obavy ohledně toho, zda izraelské síly dodržují zásadu proporcionality. Pokud je újma způsobená civilistům nepřiměřená ve srovnání s očekávanou konkrétní vojenskou výhodou, je útok protiprávní.

Zúčastněné strany musí přijmout všechna preventivní opatření k minimalizaci škod na civilním obyvatelstvu. Zpráva tvrdí, že použití těžkých výbušných zbraní Izraelem v hustě osídlených civilních oblastech svědčí o opakovaném nedodržování těchto preventivních opatření.

Doplnění důkazní dokumentace

V mezinárodním právu je vyvozování odpovědnosti často zdlouhavé, ale zprávy jako tato pomáhají budovat právní rámec pro budoucí trestní stíhání.

Zjištění mohou přímo přispět k probíhajícím vyšetřováním Mezinárodního trestního soudu ohledně údajných zločinů v Palestině. Komise výslovně doporučuje další prošetření ze strany soudu.

Státy by se mohly opírat o tyto důkazy při vnitrostátních trestních stíháních na základě univerzální jurisdikce. To umožňuje vnitrostátním soudům projednávat případy údajných mezinárodních zločinů, bez ohledu na to, kde k nim došlo nebo jaká je příslušnost obětí či pachatelů. 

Státy mohou rovněž uvalit cílené sankce nebo zbrojní embarga na základě věrohodných zjištění obsažených ve zprávách OSN, které dokumentují závažná porušení mezinárodního humanitárního práva, a to i bez soudního rozhodnutí.

Zjištění by mohla ovlivnit argumentaci v probíhajících i budoucích řízeních před Mezinárodním soudním dvorem, zejména v souvislosti s genocidou a okupací.

Podle mezinárodního práva by děti měly být ve válce nejvíce chráněnou skupinou obyvatel. 

Celý text v originále ZDE