Dvanáct let dat. Dvanáct let příběhů, které končí příliš brzy
12. 10. 2025
čas čtení
2 minuty
Píše Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení:
Dvanáct let dat. Dvanáct let příběhů, které končí příliš brzy
Z analýzy vyvstávají tři naléhavá zjištění:
Lidé bez domova umírají výrazně dříve než zbytek populace. Průměrný věk
úmrtí je o 16 let nižší, v Praze dokonce o 20 let. Většina úmrtí
nastává v mladším a středním věku – v době, kdy lidé obvykle pracují,
pečují o děti, plánují budoucnost. To není zdravotní statistika, to je
obraz selhání společnosti, která neumí zajistit důstojné podmínky k
životu.
Nejčastější příčinou smrti jsou vnější faktory – a těm lze předcházet. Podchlazení. Intoxikace nekvalitním alkoholem. Úrazy. Záněty plic. Příčiny, které nesouvisí jen se zdravím, ale s prostředím, v němž člověk přežívá. Dostupné bydlení, terénní péče a krizová pomoc by přitom mnoha těmto úmrtím mohla zabránit.
Téměř 14 % osob zemřelo ve veřejném prostoru. Na ulici, v parku, u nádraží. Na místech, která každý den míjíme. A přesto zůstávají tyto smrti neviditelné – bez vzpomínky, bez veřejného zármutku, bez změny. Jsou tichým projevem strukturálního násilí, které se opakuje a přetrvává.
Aby tyto příběhy nezmizely, vzniká Pomník lhostejnosti – dílo výtvarníka Jakuba Janovského, symbol otisku hlavy v kameni, připomínka těch, které jsme přestali vidět. Spolu s ním dokončujeme i publikaci Analýza úmrtí lidí se zkušeností s bezdomovectvím, která přináší přelomová data i výzvu k systémové změně.Pomozte nám projekt dokončit – podpořte výstavbu Pomníku a vydání Analýzy na Donio.
Odkaz na sbírku ZDE
Nikdo by neměl zemřít jen proto, že neměl domov.
530
Diskuse