Evropský strach z Trumpa 2.0 většina světa nesdílí, ukázal průzkum veřejného mínění

15. 1. 2025

 
Zpráva rovněž zjistila, že mnoho lidí mimo Evropu věří, že nastupující prezident je odhodlán ukončit války na Ukrajině a na Blízkém východě, a vidí USA pod Trumpovým vedením jen jako jednu z několika vůdčích mocností - včetně EU.

„Evropané si musí uvědomit nástup světa, který je více transakční. Spíše než aby se snažili vést globální liberální opozici vůči Trumpovi, měli by pochopit své vlastní silné stránky a jednat se světem tak, jak ho najdou,“ uvádí se ve zprávě.

Respondenti se rozdělili do pěti skupin, od „Trumpových vítačů“, kteří jsou nejčastější v Indii (75 %), Rusku (38 %), Jihoafrické republice (35 %), Číně (34 %) a Brazílii (33 %), až po „nikdy trumpovce“, kteří převažují ve Spojeném království (50 %), Švýcarsku a EU (28 %).

Optimismus ohledně Trumpova druhého funkčního období je obzvláště výrazný v Indii - kde jej 82 % respondentů považovalo za dobrou věc pro mír ve světě, 84 % za dobrou věc pro svou zemi a 85 % za dobrou věc pro občany USA - a Saúdské Arábii (57 %, 61 % a 69 %).

Mezi dlouhodobými spojenci USA byly odpovědi velmi odlišné: 22 % v 11 dotázaných zemích EU, 15 % ve Spojeném království a 11 % v Jižní Koreji uvedlo, že si myslí, že Trump bude dobrý pro jejich zemi, zatímco jen o něco více lidí si myslí, že bude dobrý pro mír.

Velké počty lidí v několika zemích se také domnívaly, že Trumpův návrat zvýší pravděpodobnost míru na Ukrajině a konkrétně na Blízkém východě, včetně Indie (65 % a 62 %), Saúdské Arábie (62 % a 54 %), Ruska (61 % a 41 %) a Číny (60 % a 48 %).

Ukrajinci byli mnohem zdrženlivější, 39 % z nich věří, že Trump pomůže nastolit mír v jejich zemi, a 35 % uvedlo, že je to méně pravděpodobné, zatímco v Evropě a Jižní Koreji panuje všeobecná skepse, že Trump 2.0 něco změní.

Pouze 24 % ve Spojeném království, 31 % v Jižní Koreji a 34 % v 11 zemích EU uvedlo, že Trumpův návrat zvýší pravděpodobnost míru na Ukrajině, zatímco ještě méně lidí (16 % ve Spojeném království, 25 % v 11 zemích EU a 19 % v Jižní Koreji) se domnívá, že by to mělo takový účinek na Blízkém východě.

Autoři zprávy tvrdí, že jejich zjištění potvrzují obecné „oslabení Západu“ a vznik mnohem více transakčního, à la carte světa, a poukazují na to, že v mnoha zemích je Rusko silně přijímáno jako spojenec nebo nezbytný partner.

Navzdory brutální válce Moskvy na Ukrajině průzkum zjistil, že počet Indů a Číňanů, kteří považují Rusko za spojence své země, se za poslední rok mírně zvýšil, zatímco průměrný názor USA na Rusko se rovněž zlepšil.

Naproti tomu tváří v tvář Trumpovu návratu jen každý pátý Evropan (22 %) uvedl, že považuje USA za spojence, což je výrazně méně než 31 %, kteří tak činili před dvěma lety, a polovina relativně nezměněného podílu Američanů, kteří považují EU za spojence. 

Většina obyvatel zemí včetně Brazílie, Indonésie, Číny, Indie, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky a Turecka očekává, že globální vliv Ruska poroste, ale většina obyvatel všech těchto zemí a EU a Spojeného království si myslí, že   za 20 let bude nejsilnější mocností ČÍna.

Očekává se, že vliv USA vzroste, ale jen málokdo věří, že iniciativa „Make America Great Again“ (Maga) povede ke globální dominanci. „Geopolitická výjimečnost USA začíná ustupovat,“ uvedli autoři, přičemž se očekává, že USA budou v budoucnu působit jako ‚normální‘ velká mocnost.

Lidé na celém světě také považují EU za velkou globální mocnost, přičemž většina obyvatel většiny zemí ji považuje za schopnou jednat za stejných podmínek jako USA a Čína. (Ironií je, že mezi těmi, kdo tento názor sdíleli nejméně, byli Evropané).

Většina obyvatel Indie (62 %), Jihoafrické republiky (60 %), Brazílie (58 %) a Saúdské Arábie (51 %) a většina obyvatel Ukrajiny (49 %), Turecka (48 %), Číny (44 %), Indonésie (42 %) a USA (38 %) věří, že EU bude mít v příštím desetiletí „větší vliv“ na celém světě.

Kromě toho je tento blok široce vnímán jako „spojenec“ nebo „nezbytný partner“, a to i v zemích, jako je Brazílie, Indie a Jihoafrická republika. Nedávná obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem „ukazuje, jaké dohody“ by mohla uzavřít jednotnější EU, uvádí zpráva.

Autoři však zdůraznili, že Západ je s návratem Trumpa jasně rozdělen, a to nejen mezi USA a Evropou (a dalšími spojenci, jako je Jižní Korea), ale také v rámci EU: některé členské státy jsou vůči MAGA  mnohem vstřícnější než jiné.

„To, co musí EU udělat, aby ji Trumpův Bílý dům bral vážně, se podobá tomu, co musí udělat, aby si získala přátele a ovlivnila lidi na celém světě,“ napsali autoři zprávy, zahraničněpolitičtí experti Mark Leonard, Ivan Krastev a Timothy Garton Ash.

Evropa by podle nich měla spíše než se snažit formovat liberální odpor vůči Trumpovi a „vystupovat jako morální arbitr chování všech ostatních“ „budovat svou domácí sílu a hledat nová bilaterální partnerství na obranu vlastních hodnot a zájmů“.