Když demokracie umírá

15. 1. 2025

Nejpronikavější moudrost George Orwella říká následující: "V dobách všeobecného klamu se říkat pravdu stává revolučním činem."

V době, kdy technologičtí miliardáři, moderátoři ranních kabelových zpráv, redakční rady a další kdysi neotřesitelně oddaní stoupenci nesouhlasného ducha vstoupili do olympiády soutěživého plazení se před nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem, zní řeči o "revolučních činech" stále kuriózněji.

Zatímco Trump otevřeně vykřikuje imperiální horečné sny o Grónsku, Kanadě, Panamském průplavu a Mexickém zálivu, kdysi hrdé institucionální bašty se předhánějí padnout na kolena před jakýmkoli požadavkem. Bohužel, mainstreamová média nejsou imunní vůči tomuto volání sirén zbabělosti.

Držitelka Pulitzerovy ceny Ann Telnaes dala minulý týden výpověď ve Washington Post, protože její redaktoři zveřejnili karikaturu, ve které zesměšnila majitele novin Jeffa Bezose spolu s několika dalšími miliardářskými patolízaly v Trumpově rozšiřujícím se vesmíru technologických oligarchů. Bylo to potvrzení toho, že naše země vstoupila do temného období. Nikdo neopustí angažmá, jako je Washington Post, pokud si není jistý, že zůstat by bylo aktem novinářského kompromisu, který by zdrcoval duši.

Odchod Telnaes z WaPo mi připomněl, jak v roce 2018 ukázali dveře bývalému karikaturistovi Pittsburgh Post-Gazette Robu Rogersovi, protože vydavatel a editor redakční stránky protestovali proti jeho karikaturám jako "nevtipným" a příliš neúprosně protitrumpovským.

Rogers, dvojnásobný finalista Pulitzerovy ceny a držitel téměř všech oborových ocenění za kariéru, která začala v polovině 80. let, zapomněl o humoru a redakčních karikaturách více, než kdy věděli jeho bývalí šéfové.

Rob věděl, že je čas odejít do méně trumpovského prostředí poté, co bylo během týdne odebráno šest karikatur – ostrá a bezprecedentní změna oproti normálu. Nyní je syndikován společností GoComics a má mnohem méně redakčních starostí.

Požádal jsem svého starého přítele a kolegu z PG, aby se vyjádřil k podobnosti jeho vyhazovu s odchodem Telnaes minulý týden a co by to mohlo znamenat pro tuto dobu.

"Rozhodně jsem cítil trochu déjà vu, když jsem si přečetl příspěvek mé kamarádky Ann Telnaes na Substacku, o jejím rozhodnutí odejít z Washington Post poté, co byla zcenzurována Trumpova karikatura," řekl Rob v e-mailu.

"Její karikatura byla také kritická vůči Jeffu Bezosovi, majiteli Postu. Ann nebyla nějaká darebácká operátorka, která se chlubí vůlí novin. Stejně jako já pracovala se editory, když bylo třeba upravit karikatury pro srozumitelnost a obsah. Podle Ann to bylo poprvé, co byla zabita karikatura kvůli tomu, KDO byl cílem."

WaPo obhajoval své jednání jako případ odhození karikatury, která se příliš podobala názorům vyjádřeným sloupkařem, který, pokud se dá věřit této výmluvě, předběhl Ann Telnaes v tomto sentimentu jako první. Aby se předešlo nadbytečnosti, může určitý názor vyjádřit vždy pouze jeden autor názorů nebo sloupkař. Jaký nesmysl!

"Bohužel je to další příklad vstřícné předposranosti ze strany Bezose a dalších miliardářů, kteří se snaží získat přízeň (nebo minimalizovat nepřátelství s Trumpem)," napsal Rob. "Redakční karikaturisté se v posledních desetiletích stali snadným obětním beránkem pro slabé vydavatele a redaktory. Ale pokud jde o držení mocných na uzdě, nic u čtenářů neprorazí tak jako mocná redakční karikatura. Karikatury jsou vždy nejčtenější rubrikou na redakční stránce."

Posun k preventivní kapitulaci mnoha nejmocnějších jednotlivců a institucí společnosti nezůstal bez povšimnutí. Po Trumpově znovuzvolení herci Saturday Night Live, kteří patří mezi jeho nejostřejší kritiky v populární kultuře, zinscenovali falešný appeasement, aby uklidnili jeho pomstychtivého ducha.

Poté co vyjmenoval jen zlomek hrozných věcí, které udělal, včetně pokusu o zvrácení voleb v roce 2020, herci vesele přepsali svou vlastní historii disentu: "Byli jsme s vámi celou dobu," křičel neupřímně jeden z herců.

To ukazuje na taktiku, která by mohla fungovat u Trumpových kritiků napříč všemi oblastmi – používat satiru a kritiku, která je nepřímá, místo toho, aby trvali na tom, že je fašista. Tento přístup očividně nezaujal většinu Američanů, včetně mladých barevných mužů, kteří pro něj hlasovali.

Přesto by v našem zpravodajském ekosystému mělo být vždy místo pro to, co dělají Ann Telnaes a Rob Rogers. "Skvělý karikaturista Washington Post Herblock jednou řekl: 'Pokud je hlavní úlohou svobodného tisku sloužit jako kritika vlády, karikatury jsou často ostří kritiky,'" napsal Rob.

"Herb by byl zděšen a pobouřen chováním vedení novin, které tak miloval."

Není nic nového na tom, že vlastníci kdysi nafoukaných mediálních operací se klanějí moci kvůli finančnímu střetu zájmů nebo oportunismu. Přesto šíře této zbabělosti a prolhanosti nikdy nebyla tak rušivá pro fungování americké demokracie.

"Ann Telnaes bude i nadále vytvářet silná, zábavná a pronikavá díla," řekl Rob na závěr. "Bude v pořádku. To samé nemohu říci o stavu svobodného tisku v této zemi."

Zdroj v angličtině: ZDE