Jen se kajícně vrátit tam, kde již byla (a je) bažina?

19. 5. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 3 minuty

Bez ohledu na „rozlité mléko“ budeme předstírat, že stačí pouze vrátit se srdnatě k předchozímu „jídelníčku“ té naší české výuky zrovna a právě matematiky?

Jakmile jednou byl dán signál, že je něco „shnilého“ v celkové režii maturitní matematiky a často v nemálo pokleslých výsledcích toho, co jaksi následně ještě uvízlo ve studentských hlavách absolventů střední úrovně studia „exaktních“ předmětů, není se okamžitě kam vracet.

 

Přece prioritně nejde o ten či onen vzoreček či tu či onu rovnici. Každý předmět (tedy i ty „humanitní“; ne-li navíc „servisní“, jako je tomu u výuky zdravotních sester) by měl poskytnout výchozí předpoklady k určitému způsobu tázání a jak koncepčně řešit problematiku „oboru“. Nezapomeňme, že si už víc než pouhých pár let jenom „klikáme“ (tj. od “click“); aniž cítíme nutně vždy potřebu o nadhozených problémech přemýšlet!

Takže nejde tu jen o specifikaci „hlavních předmětů“ každého typu střední školy, ale taky doprovodně o potenciálně rozdílné nároky jak zrovna na tu matematiku, tak potom třeba i na „český jazyk“, že? Je ovšem zcela zásadní otázka, do jaké vůbec míry může (a musí!) střední školství být jaksi pouze „zprůměrované“ (pro všechny, pokud už nejde předem o jistou „specializaci“, jako třeba na školách „průmyslových“ či „zdravotních“).

Aspoň na „pár let“ by v tomto ohledu mělo být jasno, zda některé maturitní předměty mohou vůbec mít dvojí nároky na rozsah, obsah a kvalitu učiva, pokud uchazeč třeba nemíní jít na vysokou školu; anebo sice ano, ale na odlišný typ vzhledem k tomu či onomu „maturitnímu předmětu“. Určitý obecný standard snad tu být musí. Nelze pro všechny a pro všechno mít zcela odlišné didaktické jídelníčky. (Bude tu potom navíc otázka, co a do jaké míry smí obecně předpokládat ta či ona vysoká škola univerzitního či technického, ne-li taky uměleckého či tělovýchovného zaměření. Přičemž: co naopak lze ještě „hodit přes palubu“, ať již v matematice, ale taky – mimo program? – v teorii hodnot a v jejich praktickém uplatnění, anebo v mateřském jazyku?!)

Nejvyšší čas, aby si komisionálně svolaní specialisté klíčových oborů stanovili, co, proč a v jaké kvalitě opravdu musí znát všichni absolventi středoškolských oborů; ne-li, zda by tu navíc dokonce neměla být dvojí kritéria k jejich vyhodnocení (kvůli vstupní kvalifikaci pro vysokoškolské studium?). Až na vysoké škole něco „dohánět“ se mi nejeví oprávněné a funkční; na to je potom pozdě!

Takže nebolí jen ta matematika…

0
Vytisknout
6269

Diskuse

Obsah vydání | 21. 5. 2020