Kterak autoritářský Peking morálně zahanbuje Trumpův Bílý dům

19. 5. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Vítám – byť s drobnými výhradami – inspirativní rozbor bouřlivého dění na globální politické scéně nazvaný Svět je šokován, že Trump ohledně pandemie mlátí kolem sebe hlava nehlava. Je celkem pochopitelné, že je Trumpova vláda ostře kritizována ze všech stran, a to nejen z důvodů uvedených v tomto textu. Trumpův Bílý dům, který provádí systematickou destrukci mezinárodních norem, žije v naprosté iluzi, pokud se skutečně domnívá, že stojí v čele globálního tažení proti pandemii. Jenže pro Donalda Trumpa je denním chlebem chrlení (dez)informačních kouřových clon. Jde o fikanou strategii odvádění pozornosti od vlastního fatálního selhání, jakož i o distrakci od letitých strukturálních problémů americké společnosti.  

Zajisté, Trumpova vláda se chová otřesně ke svým evropským spojencům, když jim krade důležitý zdravotnický materiál přímo před nosem a když si chce uzurpovat přístup k vakcíně výhradně pro sebe. Světové mínění, jak je uvedeno v článku, opovrhuje lídry jako je Donald Trump, Boris Johnson a čínský prezident Si Ťin-pching. Čína je některými vládami nenáviděna za to, že nedokázala porazit infekci v zárodku, a protože se jim kvůli hromadným karanténním opatřením hroutí ekonomika přímo pod rukama. Čína se ospravedlňuje tím, že informaci o genetické sekvenci Covidu-19 zveřejnila už v první polovině ledna a poskytla tak ostatním spoustu času k produkci testovacích sad, a že iniciovala a organizovala mezinárodní pomoc zemím zápasícím s nedostatkem zdravotnického vybavení. Peking – nehledě na svá vlastní selhání – se z krize pochopitelně snaží vytřískat co nejvíce a nevrhá se do otevřeného nepřátelství s konkurenční velmocí, protože dychtí po světovém uznání.

Čínská vláda alespoň nesabotuje globální úsilí o vyvinutí spolehlivé vakcíny pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace (WHO), ba právě naopak. Jakmile Trump seškrtal finanční podporu pro WHO ve výši 400 milionů dolarů, Peking dlouho neváhal a přislíbil dvě miliardy dolarů na chod této klíčové instituce. Je zcela zjevné, že Trump svým šíleným rozhodnutím odsoudil neznámý počet lidí kdesi na Blízkém východě a v Africe k smrti a zároveň posílil postavení nedemokratické čínské vlády na světové scéně. Čínský autoritářský kapitalismus tak trumpovskou demoliční četu morálně zahanbuje, protože se neobrací ke světu zády a cíleně neprohlubuje jeho utrpení – třebaže mohl zastavit šíření nákazy o něco dříve.

Ve výše uvedeném textu se sice hovoří o nošení/nenošení roušek vrcholnými představiteli americké vlády, zato tam chybí zmínka o dalším otřesném zločinu Trumpova nepotistického gangu – o blokaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN volající po globálním příměří, které v cestě nestála ani Čína ani Rusko. Jde o vskutku do nebe volající cynismus, když domnělý globální lídr uprostřed pandemie chce, aby se válčilo a umíralo dál. Kšeft se smrtí je zapotřebí udržovat v chodu, neboť je to v zájmu amerických zbrojařských firem, které pod Trumpem zažívají velice příjemné časy – obdobně jako přední americké banky a donedávna i anachronický fosilní průmysl.

Trumpova vláda navíc ignoruje volání po zrušení sankčního režimu v Íránu, Severní Koreji či ve Venezuele tváří v tvář smrtící epidemii, přičemž ekonomické embargo lze chápat jako vedení války jinými prostředky. A to nemluvě o akceleraci klimatického rozvratu a demontáži globálního bezpečnostního režimu, kdy se svět – metaforicky řečeno – ocitá jen několik krůčků od terminální katastrofy.

Ale čemu se vlastně divíme, když americká politická scéna během několika uplynulých dekád prostě zvlčila a zcela se poddala velkému byznysu. Vždyť generuje buďto vzdušné zámky, prázdné politické fosilie, anebo naopak infantilní šašky na odvádění pozornosti. Demokraté a s nimi sympatizující mainstreamová média vsadili na konspirační teorie o temném spojenectví mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vytrvale živené zkorumpovaným hostilním zpravodajským aparátem. Tyto báchorky však nezávislí novináři už spolehlivě vyvrátili.

Avšak dnes se na stránky předních amerických tiskovin varování před zákeřným Kremlem vrací, aby se drahocenná energie ubírala tímto směrem, a nikoliv tam, kde je jí skutečně zapotřebí. A demokratičtí předáci se zoufale brání tomu, aby progresivní hnutí získalo důležité pozice v aparátu Demokratické strany a aby narušovalo jejich vazby na velké korporace, čímž ohrožuje jejich privilegované postavení. Trumpova administrativa přitom vztahy s Ruskem povážlivě eskalovala, zejména odstoupením od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF).

Sám šéf Kremlu má kvůli nevalné hospodářské situaci a chmurným ekonomickým vyhlídkám plné ruce práce doma. Navíc v Rusku denně přibývá tisíce nových infekcí. Putinova vláda na tom asi není zrovna dvakrát dobře, když má trable i se svým blízkým klientem v Sýrii. Mocenská projekce Kremlu v zahraničí má patrně své zřetelné limity.

V USA není navzdory otřesnému politickému klimatu vše ztraceno. Na Demokratickou stranu je v současnosti vyvíjen značný a do jisté míry efektivní tlak zdola – aby potenciální Bidenova vláda zabránila nejhoršímu přijetím klimatické legislativy a nezbytných ekonomických opatření. Aktivistům paradoxně hraje do karet koronavirová krize, přestože se demokratické elity zásadních změn obávají jako čert kříže. Uvidíme, zda se progresivcům podaří v tomto velkém úsilí alespoň částečně uspět. Koneckonců jinudy prozatím cesta asi nevede a nebezpečí je příliš velké.

 

0
Vytisknout
7577

Diskuse

Obsah vydání | 21. 5. 2020