Čtenáři Britských listů na téma demokracie

Demokracie neexistuje. Pokud, nemá šanci přežít...

29. 9. 2016

Přinášíme souhrn názorů čtenářů Britských listů na téma demokracie, jejího naplňování a budoucnosti. Pozoruhodná sonda do uvažování těch, kteří si kladou složitější otázky a snaží se na ně odpovědět.

Příspěvky na téma demokracie, v reakci na text o její možné neudržitelnosti, uvádíme záměrně bez identifikace.

"Čistě logicky: demokracie a tzv. “lidská práva” mají zanedbatelnou korelaci… ….takže u vás je to spíše víra.."

"Určitě bych si nepřál nikdy nic jiného než demokracii. Bohužel ale to co máme u nás za demokracii považovat nemohu. Myslím si, že pravdu má Noam Chomski, který říká, že v USA je sice svoboda slova ale rozhodně ne demokracie. V USA je podle něj jednoznačně plutokracie, čili vláda peněz. A u nás to rozhodně není lepší, spíše mnohem horší. Otázkou je, byla-li demokracie někdy a někde dokonalá, nebo alespoň lepší než je ta současná. Nevýhodou demokracie je také to, že dva hloupí snadno přehlasují jednoho chytrého. Další nevýhodou zejména té naší "demokratury" je to, že média, podléhají většinou zbohatlíkům a manipulují s lidmi tak aby to bylo výhodné pro bohaté. Bohužel je známo, že současná, vědecky dělaná, propaganda ovlivní 80 % populace a to včetně lidí vysoce inteligentních (lze to podle mne pozorovat třeba u herců a další umělců). Co by ale bylo lepšího než demokracie skutečně nevím."

"Krásně se to čte a bych byl rád, kdyby tomu tak opravdu bylo, ale hodně “demokratů” pravě s tím nesouhlasí. A nemělo by se zapomenout, že v aténské “demokracii” samozřejmě ženy, nemajetní či otroci neměli právo volit, stejně jako původně neměli právo volit černoši v USA a ženy do těch 70. let 20. století ve Švýcarsku. A v Německu ještě dnes lidé s dlouhodobým pobytem, kteří nemají německou státní příslušnost, nemají právo účastnit se voleb. Problémem je taky to, že i “lidská práva” jsou pro různé lidi různá, například práva dětí v USA nepodepsali a ohledně práv žen v Saúdské Arábii napsali před podpisem charty OSN své vlastní pojetí, z nějž vyplývá, že ženy jsou lidé, ale “trochu” jiní...

"Ono je strašně jednoduché být demokratem, pokud demokratický režim zajišťuje, co považujeme za samozřejmé. Třeba nepouští do médií lidi s nehumánními názory (uprchlíky je třeba střílet). Problém je, že za této příznivé situace mají demokraté tendenci se domnívat, že podobně situaci vnímají i ostatní, kromě těch, kteří ji vyhlásili otevřené nepřátelství. A když pak přijde krize, tak se demokrat strašně diví, kolik lidí nepovažuje demokracii za důležitou. Protože mají pocit, že jsou z ní tak jako tak vyřazeni. Problémem je spojování elementárních hodnot do komplexnějších celků. Demokracie není primárně založena na lidských právech, ale na občanských právech. Lidská práva jsou univerzální, občanská práva pro občany. Demokracie, jejichž stabilita je postavena na střílení uprchlíků, je ošklivá, ale demokracie to být může. Pokud ji odmítneme v situaci, kdy se nám jiná demokratická varianta nenabízí, pak přestáváme být demokraty a stáváme se autokraty. A měli bychom z toho vyvodit příslušné závěry. Jedním z problémů současné společnosti jsou lidé, kteří vědomě či podvědomě považují demokracii za ztělesnění dobra. A nepřipouští si, že demokracie může být zlá. Hodně zlá. Tito lidé myslí a jednají jako autokraté, ale přitom se považují za přímo vzorové demokraty. Bojují přece za dobro. Výsledkem jsou pak zásadní chyby, na které může doplatit nejen demokracie, ale i praktické naplňování lidských práv."

"Ano máte pravdu, demokracie jak jsme ji znali končí. Nedá se s tím nic dělat a nebude to pěkné. Pokud skončíme v nějakém systému řízeného státu osvíceným vládcem, třeba jako Putin, bude to ještě dobré. Vím teď si říkáte, že jsem se zbláznil a že jsem ruský agent, ale v ruském kontextu je míra svobody za tohoto cara v Rusku nejvyšší. V Rusku i u nás totiž může být mnohem tvrdší diktatura než je tento Putinův systém. Proč demokracie ztratila půvab? Můj pohled podnikatele: Došlo za posledních 15 let k významnému posunu k horšímu. Co je fatální problém Česka a Evropy , ten nejfatálnější.? Není to korupce, není to xenofobie, není to příjmová nerovnost. Hlavní problém Česka (i Evropy) je, že se státu zmocnili byrokrati. A to totálně. Je to jediná vládnoucí síla státu. Těch 8 000 lidí sedících na různých postech státní správy. Celých 15 let se dělalo vše proto, aby tito lidé získali neomezenou moc. Moc politiků už je v tuto chvíli minimální. Je jedno, kdo tam je. Udělali vše pro to, aby se byrokrati zmocnili státu. Nechali je rozhodovat o všem a ještě jim dali definitivu! Už mohou vše už nejdou odvolat. Jaký plán má těch 8 000 byrokratů s Českem? Jeden jediný, udrženi status quo. Nic nového nerozjíždět! Nic neriskovat. Vše nechat při starém. Každé rozhodnutí byrokrata je z jeho pohledu riskantní. Vládnutí se změnilo pod byrokraty na produkci předpisů a nařízení, které už nikdo nečte, nikdo jim nerozumí. Jsme v sytému, kde byrokrati svévolně porušují své vlastní předpisy, které si sami napsali! Když se na to ptáte nadřízeného politika, krčí rameny! Nemůže s tím nic dělat. Obyvatelstvo se ocitlo v systému , který je formálně demokratický, ale nedá se měnit a nedá se řídit. Tomuto demokratickému státu začínají vynechávat hlavní řídící procesy. Ztratil schopnost obrany, ztratil schopnost jednání v krizových situacích, není schopen zvládat výstavbu liniových staveb, stát neví co s odpadky, nemá plány na budoucnost, nemá představu jak bude dělat elektřinu, neví jak bude vzdělávat. Stát produkuje takové zákony, že trestně právním se stává každé rozhodnutí politika a zastupitelstva a tím hrozbou sankcí paralyzuje politická rozhodování a tím řízení. Svoboda podnikání je za 25 let na nejnižším bodě. Moc finanční a celní správy přesáhla všechny meze. Podnikatelé ručí vším. Nebude se podnikat, nebude se riskovat. Lidé to vše vidí. Stále se ještě formálně volí a vybírá. Ale vybírají se lidé bez moci, lidmi bez moci. Přes byrokraty už nikdo nic neprosadí, žádný politik. Nepochopím , proč si politici nechali vzít zbytky moci. Stali se jen slušně placenými kaskadéry. Toto je fatální věc. Máme technicky svobodu a demokracii, ale svoboda mizí už teď, a to bez diktátora. Král je už dávno nahý. Demokracie se tváří, že ještě funguje, ale sama je byrokratickou diktaturou. Vliv lidí na změnu procesů klesá. Nelze se divit, že si mnozí řeknou než tento formální systém, to už se lepší autoritářství. Demokracie končí a dojede to samé jako vždy. Udělá řídící procesy tak nepružné a pomalé, že společnost se propadne do neefektivity. Nil nuevo sub sole."

"Nevylučuji, že se obavy vyjádřené ve Vašem článku "Na hranici udržitelnosti demokracie" skutečně naplní. Dokonce se mně to je ví jako celkem reálné nebezpečí. Problém však spočívá v tom, že tento stav nevznikl ze dne na den. Je výsledkem relativně dlouhého vývoje a jistě sám tušíte, co vše značnou část společnosti postupně stále více znechucovalo a vedlo k závěru, že tato podoba demokracie je nefunkční (odpustím si tedy nekonečný výčet zlodějen, afér, projevů nestoudné hrabivosti a současně neschopnosti tzv. elit, jejich zrazování zájmů státu atd.). Proč se potom divit a ronit krokodýlí slzy? Opravdu si myslíte, že plané moralizování a apely jsou řešením? Váš článek ostatně neobsahuje ani náznak východisek z bryndy, kterou jsme si navařili. Ano, my! Občané politici, občané novináři, občané voliči... A řešení? Jsem příliš stár na to, abych nechápal, že se mám moudře odmlčet."

"Píšete: Ale v okamžiku, kdy někdo lidem s tímto přesvědčením nabídne formu vlády, o které bude tvrdit, že je lepší než demokracie a bude schopen o tom přesvědčit dostatečný počet lidí, co se stane? Ten problém z touhle cestou uvažování je stejný jako vždy (jako v těch Aristotelových Athénách). Vláda, arché, se dělí na mono-arché (vládu jednoho), diarchii (vládu dvou, jako ve Spartě), oligarchii (vládu bohatých, jako v Anglii během průmyslové revoluce) a demokracii jako v Athénách za Solóna nebo Kleistena. S demokracií je problém v tom KDO vlastně vládne. A z tím měl problém i onen Aristoteles (a asi i Plato), proto odkazuji na ochlokracii - vládu lůzy/ulice/davu. Vládne-li aristokracie (od aristoí, ti nejlepší), je to jasné (ti kteří se osvědčili v boji); vládne-li jeden, je to jasné; vládnou-li bohatí, také je zřejmé, kdo to je. Ale co z tím podivným "vládne lid", tedy demokracie. Kdo je lid? Ve starověku cítíme určité napětí mezi tím když nevládne nikdo - anarchie - a mezi tím, když se vlády zmocní tyran, za podpory oné "ulice". Tyran se zmocní vlády a nejde sesadit. Volení představitelé (v Aténách asi dva úřady) naopak podléhají opakované volbě, mohou a jsou vyměňováni a sesazováni. Demokracie je o tom že se to dělá volbou a že to jde pokojnou cestou. Nicméně princip je jinde, důležití jsou ti "people who make the decisions". NEVLÁDNE DEMOKRACIE ale tito lidé. Způsob jak je vybereme nebo kdo je vybere jsou podružné. Aby v Aténách zabránili rozkolu a utužili jednotu, rozhodli se že "thétové budou veslovat", pokud politická práva vychází nikoli z majetku nebo rodu, ale ze schopnosti sloužit v armádě, zahrnou VŠECHNY do úsilí porazit Peršany a dají všem hlasovací/politická práva. Výsledek se brzy dostavil - demagogie. Mezi tím KDO volí a KDO je volen existuje sympatetický vztah, jsou to spojené nádoby. To že demagog zneužívá napětí které existuje ve společnosti (mezi vůlí občana a zákony) k tomu, aby příčinu napětí odstranil (zrušil zákon), vlastně společnost ničí. Nakonec jedná jen podle pravidla "nevím, co chci, ale nedám pokoj, pokud toho nedosáhnu". Dosáhne jenom jednoho: zničení, rozkolu, rozkotání. Jenže náš život není o politice, ta řeší krátkodobé problémy/úkoly. Náš život je o kontinuitě rodu/státu. Když odstraníme všechna pravidla, všechny "kruté kapitalisty" (kteří mohou za všechny naše problémy), nakonec stejně zjistíme že musíme žít dál, že musíme žít i s těmi (nebo vedle těch), které jsme včera pronásledovali nebo pomlouvali a možná nakonec zjistíme, že potřebujeme nějaká pravidla a zákony. Demokracie je jenom název rozhodovacího procesu, ve kterém vybereme "zástupce". Stejně jako u jiných pojmů je i tento vyprázdněný. Kdyby se lidí zeptali na to, zda chtějí zachovat systém ve kterém budou nějakou formou vybírat své zástupce, nebo systém ve kterém budou jejich zástupci stanoveni jinak (někdo je dosadí, budou doživotně určeni apod.), jak myslíte, že by odpověděli? Namísto toho se ptáte na demokracii...hm..nojo...achjo: IIn all the talk about democracy, we forget it's not a democracy. It's a republic. People don't make the decisions, they choose the people who make the decisions."
0
Vytisknout
4094

Diskuse

Obsah vydání | 30. 9. 2016