Kolik spojeneckých vojáků vlastně potřebuje Polsko, pokud je nedostane za Vislu?

30. 9. 2016 / Karel Dolejší


Polsko se po událostech na Ukrajině a s ohledem na nezabezpečenou obranu Pobaltí cítí ohroženo potenciální ruskou agresí. Pokud by propukla válka v Pobaltí, byly by to na prvním místě právě polské jednotky, kdo by měl šanci přijít na pomoc - žádná jiná země NATO v danou chvíli nemá kapacity vyslat podstatné posily včas.


Jestliže by ovšem polské jednotky zamířily do Litvy, otevřela by se polská obrana pro případný ruský útok. Ten by nejspíš neměl podobu napadení pozemními silami z Kaliningradské oblasti, které by zůstaly v obraně, nicméně stále lze využít i běloruského území. Navíc podstatnou hrozbu, které by polské jednotky v takovém případě čelily, představuje odříznutí jejich komunikačních linií útoky na sklady ve východním Polsku a zničení mostů přes Vislu. Příslušný krok může Rusko jednorázově raketami Iskander ZDE z Kaliningradské oblasti podniknout velmi snadno (má k dispozici i volbu, kterou konkrétní část mostu střela zasáhne) a žádný z Polsku dostupných protiraketových systémů hrozbu neodstraní. Útok na mosty by byl výhodný i proto, že by současně odřízl prakticky všechny jednotky spěchající Polákům na pomoc v západní části země. Alternativní trasu by poté představovala nepříliš vhodná objížďka jižně od Krakova, případně přes ČR a z jihu přes slovenské hory - dlouhá, v případě slovenské trasy náročná a špatně propustná. Obě trasy jsou navíc relativně výhodné pro dopravu směřující do jihovýchodního Polska, ale velmi málo se hodí k cestování směrem na Suwalki v Polsku severovýchodním. Spojenecké jednotky optimálně potřebují překročit Vislu severně od Varšavy. 

Polská armáda nedisponuje prostředky pro rychlé náhradní přemostění Visly, ani je neplánuje pořídit. Ačkoliv francouzští a němečtí ženisté vybavení německou mostní soupravou M3 ZDE dokáží postavit cca 350 m dlouhý pontonový most přes Vislu realisticky zhruba do hodiny, a ačkoliv by čeští (a slovenští) ženisté dovedli postavit ze staré čs. soupravy PMS ZDE stejně dlouhý pontonový most za dobu o něco delší, Polsko samo nedokáže operativně zajistit přechod přes Vislu žádným srovnatelným způsobem.

Polští ženisté mohou dnes nasadit starou pontonovou soupravu PP-64 Wstęga ZDE, které je k dispozici 60 individuálních sad, případně též přesunout do vnitrozemí obojživelné transportéry polského námořnictva PTS-M s nostností 10 tun ZDE, jichž je dispozici 50 ks. Wstęgu lze ovšem použít k výstavbě mostů o maximální délce 186 m, přičemž k přemostění Visly v příslušném úseku by bylo třeba konstrukce téměř dvojnásobné délky, takže v úvahu připadá pouze varianta výstavby soulodí. Poláci by nepochybně dokázali postavit náhradní mosty klasické - ovšem v řádu dní, nikoliv hodin. A takové zdržení si opravdu nemohou dovolit, pokud případné ruské útočné operace v Pobaltí skončí dosažením všech cílů maximálně za 90 hodin.

V případě že by ruský útok na mosty vytvořil logistické hrdlo na Visle, stálo by polské velení brzy před klasickou Sophiinou volbou: Buď pokračovat v zásobování vlastních jednotek na východě, které by i tak brzy překročily hranice obálky operační efektivity, nebo přeplavovat posily. Oba úkoly naráz by již během prvního dne konfliktu s vlastními prostředky těžce nezvládalo, i kdyby zapojilo vše okamžitě dostupné, včetně populárních varšavských přívozů Słonka, Pliszka a Turkawka.

Otázkou tedy je, zda by by velkorysé polské plány nákupů bojové techniky neměly doznat určitých změn a zahrnout urgentní nákupy pontonových souprav schopných neprodleně přemostit Vislu, při kapacitě posloužit i k přepravě těžké bojové techniky (čeští ženisté dovedou se soupravou PMS takto přemostit Labe, Visla v prostoru Varšavy je však pro ně příliš široká a nosnost konstrukce je tu limitována hranicí 20 t), místo např. nákupu ponorek v programu Orka ZDE, když tato plavidla v baltické louži mají tak jako tak minimum šancí na přežití. Stávající akviziční požadavky polského ministerstva obrany na novou pontonovou soupravu ZDE neusilují dokonce ani o plnohodnotné nahrazení zastaralé Wstęgy - a de facto znamenají, že v případě potřeby logistické hrdlo na Visle odstraněno nebude.

Což mimochodem znova demonstruje, že NATO nemůže dost dobře hodnotit svou připravenost k obraně na základě formálních finančních kritérií, jak to dosud činí. Finanční metrika naprosto neumožňuje hodnotit úroveň příslušných obranných schopností, pouze motivuje akviziční byrokracii k většímu utrácení. Přitom je docela dobře myslitelné, že kriticky důležité schopnosti i při stoupajících výdajích na obranu katastrofálně chátrají.

0
Vytisknout
4601

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2016