Podle právníků z Frank Bold, kteří za zákon lobbují, má i minimalistická verze smysl

Zákon o registru smluv projde pravděpodobně jen v "light" verzi

29. 5. 2015 / Bohumil Kartous

Povinnost zveřejňovat bude platit pouze pro smlouvy s plněním nad 50 tis. Kč. Společnosti kótované na burze (ČEZ) budou mít výjimku. Společnosti se státním podílem se budou moci odkazovat na obchodní tajemství a podstatné části smluv tajit. Zveřejňovány nebudou podepsané smlouvy, ale jejich předlohy v elektronické podobě. Smlouvy bude možné ve lhůtě 3 měsíců opravovat. V této podobě je ve druhém čtení zákon o registru smluv. Podle právníků z iniciativy Rekonstrukce státu má přesto i tato minimalistická verze smysl. Na dotazy Britských listů odpovídali Zuzana Kolaříková, Jitka Kmošková a Petr Bouda.

Co to znamená "minimalistická varianta"?

Minimalistická varianta znamená, že do návrhu zákona, který připravilo MV, přidala koaliční rada další výjimky: byl zaveden finanční limit pro zveřejňování smluv (nad 50 000 Kč) přímo v zákoně, jsou zcela vyjmuty společnosti kótované na burze (ČEZ). Zákon má začít platit až v polovině roku a sankce neplatnosti dokonce ještě o rok později, tedy v polovině roku 2017. Výsledná verze je proto minimalistická, ale přesto stále ještě funkční a velmi přínosnou variantou, která obsahuje jednoduchý princip sankce neplatnosti při nezveřejnění smlouvy.

Proč jsou ze zákona vyňaty společnosti kótované na burze?

Podle informací od ostatních koaličních partnerů to prosadila v průběhu jednání sociální demokracie. Mezi argumenty byla uváděna větší transparentnost takových obchodních společností, neboť musí podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu uveřejňovat více informací než nekótované akciové společnosti, tato skutečnost však nijak nesouvisí s uveřejňováním smluv. Dalším důvodem byla hrozba žalob ostatních minoritních akcionářů. Tato hrozba však nebyla ničím odůvodněna a my sami ji považujeme za nereálnou, neboť minoritní akcionáři nemohou legitimně očekávat nezměnitelnost českého právního řádu. Vyjmutí kótovaných obchodních společností, tedy společnosti ČEZ, a.s., navíc vnímáme jako rizikové, protože diskriminační vůči nekótovaným obchodním společnostem. Zatímco společnost ČEZ, a.s. s obratem v miliardách Kč nebude muset uveřejňovat smlouvy v registru smluv vůbec, uveřejnění budou podléhat smlouvy mezi obcí a místním podnikatelem, pokud překročí finanční limit 50 000 Kč.

Co v návrhu chybí k tomu, aby to minimalistické nebylo, aby to bylo řekněme optimální?

Pro Rekonstrukci státu je poměrně problematické stanovení konkrétního limitu, což znamená, že budou zveřejňované smlouvy s vyšším plněním, než je daná částka. Rozumíme sice argumentu vyvážení poměru administrativy a přínosnosti, ale domníváme se, že pro povinné subjekty bude nakonec jednodušší zveřejňovat všechny smlouvy, protože nebudou vědět, jak postupovat v případě smluv bezúplatných (např. smluv darovacích, zástavních a smluv, kterými dochází ke zřízení věcného břemene), smluv na dobu neurčitou s opakujícím se plněním, případně smluv, které budou sice podlimitní, ale například v důsledku neplánovaného zvýšení cen dojde k tomu, že se stanou nadlimitními. V krajních případech může docházet k účelovému dělení smluv na těsně podlimitní (podobně, jako je tomu u obcházení zákona o veřejných zakázkách) nebo k prodeji věcí za symbolickou jednu korunu.

Na co všechno se vztahuje možnost tzv. obchodního tajemství?

O obchodní tajemství se jedná, pokud jsou splněny všechny zákonem dané znaky obchodního tajemství, které však musejí být splněny všechny najednou. Mezi zákonné znaky patří: informace obsahuje skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem; informace má skutečnou nebo alespoň potencionální materiální či nemateriální hodnotu; informace nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné; podnikatel má vůli tyto informace utajovat; podnikatel vhodným způsobem utajení informací zajišťuje; jde o informace konkurenčně významné. Zákon nyní chrání i situaci, kdy pro dodavatelskou firmu je obchodním tajemstvím až souhrn informací z několika smluv jako jsou seznam smluvních partnerů nebo seznam cen, za které jim dodává zboží.

Chápu-li to správně, pak v podstatě cokoliv, co některá ze smluvních stran nebude chtít zveřejnit, zveřejněno nebude. Má pak ale ještě zákon o registru smluv smysl?

Ano má. Smluvní strany musí zveřejnit vše. Pouze v případě vybraných subjektů jako jsou státem vlastněné obchodní společnosti bude možné odkázat na ochranu obchodního tajemství a takový text začernit. Až na tyto výjimky se vždy musí zveřejnit 4 základní údaje - předmět, protistrany, celková cena, datum uzavření smlouvy.

Společnosti se státním podílem nemusejí zveřejňovat? To zní nepochopitelně...

Naopak. Společnosti s majetkovou účastí státu, krajů nebo obcí podle návrhu musí zveřejňovat uzavřené smlouvy (s výjimkou právě podniků kótovaných na burze). Avšak i pro tyto smlouvy platí výjimky z povinnosti uveřejňovat některé typy smluv či některé informace ve smlouvách, jako pro ostatní, např. nebudou muset uveřejňovat smlouvy uzavřené adhezním způsobem nebo smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami apod.

Zákon počítá s odkladem pro některé organizace. Na jaké organizace se má odklad vztahovat a proč?

První dva roky se povinnost zveřejňovat smlouvy nebude týkat menších obcí, tedy těch, které nevykonávají rozšířenou působnost, jejich příspěvkových organizací a společností, ve kterých mají majetkovou účast. Oficiálně je odklad zaveden z důvodů, aby se obce mohly na tuto novou povinnost dostatečně připravit. Z praxe však víme, že mnoho takových malých obcí již smlouvy zveřejňuje a neměly s tím větší problémy.

Úředníci budou moci vkládat nepodepsané smlouvy, tedy pouze jejich návrhy v pdf či doc. Jak bude zajištěna věrohodnost toho, že návrh je totožný s podepsanou smlouvou? Toho lze přeci zneužít?

Pokud úředník zveřejní jinou smlouvu, tak platí ta zveřejněná. Tedy „utajené“ ustanovení, které by pro povinný subjekt bylo pravděpodobně nevýhodné, neplatí. Často upozorňujeme, že zveřejnění smlouvy je již poslední krok v celém procesu. Nejdřív je nutné smlouvu připravit, vyjednat s druhou stranou, zkontrolovat atd. a teprve poté se text zveřejní. Pokud je úředník schopný dát správnou smlouvu například starostovi k podpisu, je pak schopný ji i zveřejnit.

Ano, platí zveřejněná smlouva, ale to ještě neznamená, že nebude plněna ta neplatná...

Ano, ale takové jednání znamená mnohem větší riziko pro všechny zúčastněné smluvní strany. Plnění neplatné, protože neuveřejněné smlouvy totiž zakládá bezdůvodné obohacení, tedy právo a současně povinnost smluvní strany vrátit svému protějšku vše, oč se tato obohatila. Skutečnost, že smlouva je neplatná, navíc znemožňuje domáhat se jejího plnění u soudu (který by musel ex offo konstatovat neplatnost), neumožňuje ani dodatečně „zplatnit“ takovou smlouvu. Navíc by plnění takové smlouvy mohlo mít též trestněprávní důsledky. Smyslem návrhu zákona o registru smluv není zabránit uzavírání neplatných smluv, ale zajistit transparentnost smluvních vztahů zveřejněním smluv.

Smlouvy bude možné ve stanovené lhůtě po zveřejnění opravovat. Má to sloužit k tomu, aby bylo možné opravit "překlepy". Kdo a jak zajistí, že se nebude měnit obsahová stránka smluv? Zvlášť když budou zveřejňovány jen nepodepsané pdf nebo doc verze smluv?

Smluvní strany mají možnost opravit cokoliv ve smlouvě ve lhůtě tří měsíců od uzavření smlouvy, potom už upravovat smlouvu nelze. Jedinou výjimkou je oprava zřejmé chyby v psaní a počtech, která nezpůsobí neplatnost smlouvy (což plyne z občanského zákoníku), takže překlep např. v ceně smlouvy uvedené číslem nemusí způsobit její neplatnost, pokud je ze zbytku smlouvy jasné, jaký je správný údaj. Navíc podle návrhu zákona všechny provedené opravy zůstávají zaznamenány v registru smluv, je tak na první pohled zřejmé, co a jak bylo opraveno. Možnost některých osob předejít neplatnosti smlouvy dodatečným uveřejněním informací, které chránily jako obchodní tajemství, ačkoli se o obchodní tajemství nejednalo, je jednak velmi omezena, jednak se nejedná o opravu, ale spíše o dodatečné uveřejnění.

Skutečně - po všech kompromisech - bude zákon stále plnit svou roli? Pomůže k lepšímu zacházení s veřejnými prostředky, bude-li schválen v této podobě?

Stále se domníváme, že návrh zákona v podobě předložené koalicí bude fungovat. Pomůže lepšímu přístupu veřejnosti k informacím o smlouvách, jejichž poskytnutí je nyní odmítáno nebo jsou za ně požadovány nesmyslné částky. Věříme, že zákon bude působit také preventivně a zabrání uzavírání jednostranně nevýhodných smluv. Význam má i pro kontrolní a auditní orgány, neboť smlouvu nebude možné antedatovat, dodatečně pozměnit či zničit.

0
Vytisknout
2669

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2015