Žádná česká politická strana nemá žádnou ekonomickou ani politickou strategii, jak by mohla ČR v budoucnosti přežít

22. 7. 2013

Drtivá většina českých poslanců a politiků má jediný zájem: hrabat pod sebe a posilovat svou moc. Jenže žádnou strategii ve veřejném zájmu nemají. Někdo by se měl zamyslet nad aspoň některými problémy, na něž upozorňuje v případě Velké Británie Will Hutton. Paralela ohledně politické a ekonomické nekompetence, ideologické zaslepenosti a egomaniackého sobectví je téměř absolutní, míní Jan Čulík. No, posuďte sami:

Britská ekonomika nezaznamenává žádný růst. Export zůstává v podstatě nezměněn, ani do rychleji rostoucích zemí EU, navzdory tomu, že byla britská libra o 25 procent devalvována. Investice do podniků poklesly o 34 procent. Reálné mzdy poklesly o 9 procent a budou dál klesat. Obrovská dysfunkce britské ekonomiky bude i nadále vážným problémem.

Nedošlo k splnění naději, že investice a vývoz povedou k oživení ekonomiky. Namísto toho se Britové vracejí k tomu, co jim jde nejlíp - utrácejí své úspory a berou si obrovské hypotéky, které částečně garantuje stát, a tím vyhánějí nahoru ceny domů a bytů.

Je šokující, jak je národní debata zkreslena a zaměřuje se výlučně na nedostatky státního sektoru - nikdo se nezajímá o obdobné nedostatky sektoru soukromého. Festival, oslavující šedesáté výročí korunovace anglické královny měl být zároveň oslavou britských technologických a ekonomických inovací. Jenže se festivalu účastnily jen tři velké firmy - GSK, Bentley a Jaguar Land Rover (kteroužto firmu vlastní indický podnik Tata) - a pak skupina miniaturních firem, které prodávají specializované luxusní zboží. Kontrast s průmyslovou a inovativní potencí, kterou Británie dokázala zmobilizovat před šedesáti lety, na počátku vlády královny Alžběty, byl bolestný.

A v roce 1953 byla ekonomická moc Británie rovnoměrně rozložena po celé zemi. Dnes regiony mimo Londýn nevyrábějí nic. Dodávají elektřinu, potraviny a poskytují lékařskou péči, ale neodehrává se v nich skoro vůbec žádná podnikatelská činnost. Průměrná velikost Brity vlastněných výrobních podniků v regionech je 14 zaměstnanců - jsou to pomocné subdodavatelské dílny pro oněch několik málo firem prodávajících luxusní zboží.

Problém je, že v Británii nyní nevznikají žádné nové firmy. Jejich majitelé nemají podporu, anebo prostě jsou obětí své nezměrné touhy po penězích, a finanční systém v Británii je příliš nespolehlivý, nezajímá se, a jde mu jen o účtování poplatků. Za posledních dvacet let nevznikla skoro ani jediná velká britská firma, zatímco desítky firem, které potřebovaly desítky let na to, aby se na trhu etablovaly, se staly součástí globálních multinacionálních firem a jejich strategie je diktována ze zahraničí. Přesto však nikdo nevznáší základní otázky.

Namísto toho žije Konzervativní strana a komentátoři, kteří ji podporují, ve fantastické zemi, pro niž je prý problémem přílišná regulace a Evropská unie. Avšak podnikatelům především brání skutečnost, že finanční systém není ochoten při podpoře nových společností riskovat, obsesivní imigrační kontroly brání příchodu talentovaných cizínců a další výraznou překážkou je, že Británie není schopna vytvořit vysokorychlostní internet.

Debata se musí změnit. Firmy v Británii potřebují vyhlídky na dlouhodobý růst poptávky. Musíme vytvořit takové vlastnické a finanční struktury, které umožní firmám, aby rostly a aby si zachovaly své vlastnictví v Británii. Musíme začít vážně řešit problémy infrastruktury. Trh nemovitostí potřebuje radikální reformu. A především, v zemi musí zavládnout duch mobilizace.

Namísto toho posloucháme nesmysly o tom, že hlavní překážkou je členství Británie v EU, a pořádáme neustálé nostalgické oslavy výročí první a druhé světové války. Žijeme v nereálném, fantastickém světě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8089

Diskuse

Obsah vydání | 24. 7. 2013