Zpráva o návštěvě Harvard Medical School

1. 10. 2012 / Boris Cvek

čas čtení 8 minut

Zpráva o návštěvě Harvard Medical School (HMS) v Bostonu v rámci projektu OPVK CZ.1.07/2.3.00/20.0062, který je řešen na Katedře buněčné biologie a genetiky Univerzity Palackého pod vedením prof. Z. Dvořáka. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

HMS je lékařskou fakultou Harvardovy univerzity a je umístěna v Longwood Medical and Academic Area v Bostonu, kde se nacházejí také dvě její fakultní nemocnice: Beth Israel Deaconess Medical Center (BIDMC) a Brighman and Women's Hospital. Sídlí zde kromě toho Dana-Farber Cancer Institute, Joslin Diabetes Center a mnohá další zdravotnická zařízení. Smyslem mé návštěvy byla jednak diskuse možného mechanismu účinku, jakým lék antabus působí proti nádorům v lidském těle, jednak možnost jeho klinických testů u pacientek s rakovinou prsu.

První část návštěvy Borise Cveka se odehrála u profesora Daniela Finleye, jehož laboratoř se zabývá výzkumem proteazomu, který je tou součástí buňky, zodpovídající za odstraňování nepotřebných buněčných bílkovin. Podle hypotézy mé a mých spolupracovníků antabus, jenž vytváří v lidském těle sloučeninu s mědí, dokáže zastavit proteazom, a to zřejmě nějakým dosud nepopsaným, novým způsobem. Shodli jsme se s profesorem Finleyem na tom, že prožíváme v biomedicíně určitou změnu paradigmatu, kdy bude stále více zapotřebí popisovat mechanismus účinku léčiv s ohledem na to, že léčiva ovlivňují nikoli pouze jeden cíl v lidském organismu, nýbrž jejich vliv je komplexní a "promiskuitní". Odtud také plyne možnost, že totéž léčivo může léčit různé nemoci interakcí s různými bílkovinami v lidském organismu. Představa používání starých léků pro nová použití (třeba antialkoholního léčiva proti rakovině) je tak výrazem nového trendu, který se v medicíně dříve či později prosadí. Tím se nastavuje zcela obrácený směr výzkumu, než jaký je dnes běžný. Dnes dochází nejprve k hledání molekuly, jež by mohla mít za cíl tu či onu bílkovinu, o které se věří, že jejím ovlivněním lze vyléčit danou nemoc. Jak již minulý rok zdůraznil šéf amerického biomedicínského výzkumu Francis Collins, tento postup nenese kýžené ovoce. Opačný postup, který by umožnil systematické monitorování "vedlejších pozitivních účinků léčiv", navrhli autoři Boguski, Mandl a Sukhatme v roce 2009 v časopisu Science. Vysvětlit účinnost takových starých léků pro nová použití vyžaduje uvažovat principiálně o jejich promiskuitě, díky které ovlivňují více bílkovin najednou.

Na druhou stranu díky náhodným vedlejším pozitivním účinkům můžeme narazit na pravou Achillovu patu reálných nemocí, které se liší od všech zvířecích nebo buněčných modelů, na nichž děláme výzkum těchto nemocí dneska standardně. Lze to pozorovat na příkladu starého léku proti diabetu metforminu, o němž vyšly 6. ledna 2012 v časopise Science dva články "Cancer prevention with a diabetes pill?" a "Unravelling the obesity-cancer connection". Protinádorová aktivita metforminu vyvolala velké diskuse o tom, jak může souviset rakovina a obezita a co vlastně metformin v těle ovlivňuje, aby potlačil rakovinu. Je možné, že případná účinnost antabusu proti rakovině prsu míří na vlastnost této nemoci, o které ještě vůbec nevíme. Využívání starých léků pro nová použití může tedy sloužit jako užitečný nástroj k tomu, jak zkoumat reálné nemoci a jejich slabá místa.

Hlavním cílem mé návštěvy na HMS bylo však setkání s profesorem Vikasem Sukhatmem, se kterým spolupracuji už od ledna 2010. Tento muž představuje zcela svébytnou osobnost bez oborových hranic. Absolvoval studia teoretické fyziky na Massachusetts Institute of Technology, potom vystudoval na HMS medicínu a působil v oblasti vnitřního lékařství a nefrologie na Massachusetts General Hospital a v oblasti imunologie na Stanford University v Kalifornii.

V současnosti je profesorem medicíny na HMS, proděkanem pro vědu na BIDMC a šéfem oddělení pro translační výzkum tamtéž. Jeho velkou ideou a posedlostí je právě využití starých, banálních, levných léků proti rakovině. Sbírá veškeré možné informace o pozitivních vedlejších účincích různých léků proti této nemoci. K prosazení své myšlenky založil s manželkou v Bostonu neziskovou společnost GlobalCures. Stránky této společnosti mají postupně sloužit ke sdílení zkušeností s účinky různých alternativních léčiv proti rakovině (program I-SHARE, česky "já sdílím") a k snadné orientaci v těchto informacích (program I-FIND, česky "já najdu").

Kromě toho bude možné se přes GlobalCures zapojit do financování klinických testů alternativní léčby, zejména léčby starými léky, jako je antabus nebo metformin. Jedná se o způsob, jak umožnit obyčejným lidem, aby v tak zásadní věci, jako je léčba smrtelných nemocí, mohli obejít váhavost akademického světa. Vikas Sukhatme má přednášky v tomto smyslu pro laickou veřejnost, vystupuje v USA v rozhlasových pořadech a snaží se všemožným způsobem myšlenku GlobalCures popularizovat.

GlobalCures není zdaleka projektem pouze rodiny Sukhatme. Do týmu GlobalCures patří celá řada amerických vědců, jak lze nalézt ZDE

S profesorem Sukhatmem jsme debatovali potřebu změny mentality v biomedicínském výzkumu směrem k větší otevřenosti novým zkušenostem a konceptům. Podle něj se současný medicínský výzkum příliš uzavírá do strachu ze selhání, do otázek prestiže a podivných standardů a nemá skutečný zájem na velkých inovacích. O to je však naléhavější na tyto inovace tlačit "zdola". GlobalCures bude postupně vyvíjet protokoly ke klinickým testům různých léčiv a ve spolupráci s ochotnými klinikami (např. v Indii) se tyto testy pokusí uskutečňovat, aby bylo dosaženo průkazné evidence o účinnosti, nebo neúčinnosti daného léku. Postupně by mělo docházet ke změně mentality i v celém biomedicínském výzkumu, což naznačuje už zmíněný postoj Francise Collinse. Je zřejmé, že to, co je opravdu nové, bude vždy zpočátku narážet na nezájem a nepochopení, protože má jít o opravdovou změnu v již zaběhlých způsobech fungování.

Antabus by měl být jedním z nejnadějnějších kandidátů pro prosazení starých léků v onkologické léčbě, a to zejména proto, že již existuje klinická evidence (klinický test 2. fáze) pro výraznou protinádorovou účinnost jeho hlavního metabolitu u pacientek s rakovinou prsu (je výmluvné, že tento test, publikovaný autory Dufour et al. v roce 1993, není citován nikde ve vědeckých článcích, které popisují po roce 2000 protinádorové účinky antabusu -- díky tomu také máme již klinické testy antabusu proti melanomu, jaterním nádorům nebo rakovině plic, ale zatím žádné klinické testy antabusu proti rakovině prsu). Naše spolupráce s profesorem Sukhatme a GlobalCures bude pokračovat v tomto smyslu dále až do doby, kdy se buď potvrdí, nebo vyvrátí, že je antabus účinný lék proti rakovině prsu nebo dalším rakovinám. O agendě "neziskových léků", kterou jsem pro GlobalCures navrhl již dříve, se lze dočíst v mém článku, publikovaném letos v časopise Drug Discovery Today s názvem "Nonprofit drugs as the salvation of the world's healthcare systems: the case of Antabuse (disulfiram)."

Stránky našeho projektu: ZDE

Zpráva o návštěvě Caltechu ZDE

HST alumnus Vikas Sukhatme named BIDMC Chief Academic Officer ZDE

GlobalCures ZDE

Jedna z přednášek profesora Sukhatme ZDE

0
Vytisknout
10272

Diskuse

Obsah vydání | 2. 10. 2012