Přímá volba prezidenta je jenom šidítko

17. 7. 2012 / Alex Koenigsmark

Poté, co budou na prezidentský úřad kandidovat také Vladimír Dlouhý, Ladislav Jakl a Pepek Vyskoč z Putimi, nabyl tanec kandidátů už vysloveně groteskního charakteru. Média dělají sice všechno pro to, aby si voliči nevšimli, že přímá volba prezidenta je v této formě jen komické šidítko, jež má odlákat jejich pozornost od jiných věcí (asi od těch stále víc na světlo vycházejících malverzací či sociálních nespravedlností, ale možná jen od prohlédnutí podstaty dělby moci) - ale chápeme je, zaplní tím stránky, někdy i první, asi jako dopisem 'nevinného Ďurička` Davidu Rathovi. Tato přímá volba je akt v duchu "vlk se nažere a koza nám zůstane celá". Volové si zavolí a my si to dál budeme dělat jako vždycky.

Nově přímo volený prezident má být slabší než nyní, jak ten zákon praví, ale se silnějším mandátem. To je samo o sobě už při prvním poslechu hloupost. Náš patlament (to byl původně překlep, jak mnozí čtenáři možná pamatují, ale je myslím dobrý) zplodil jako obvykle nedochůdče, tentokrát asi záměrně, ale možná je ještě šance toho mrzáčka léčit. I když si nedělám za současného stavu moc naději.

Byly tu obavy, vyjádřené například mým oblíbeným europoslancem panem Fajmonem, že přímá volba povede k destrukci ústavního systému. Nuže, měla by naopak vést k rekonstrukci toho systému směrem k větší osobní zodpovědnosti. Když už prezident, pak také hejtmani, primátoři a starostové by měli být voleni přímo, jako je tomu na Slovensku.

Poznámka privátní: zároveň s posílením prezidentského úřadu by bylo dobré zdůraznit skutečnost, že jde jenom o úřad, nikoliv hlavu monarchie a kupříkladu milosti zcela zrušit. A odstěhovat konečně ten úřad z Hradu, mimochodem.

Dále je zde obava, že prý budeme mít příliš mnoho voleb a moc utratíme. Pokud se nám povede volby termínově pospojovat, náš lid to při své příslovečné inteligenci jistě zvládne. Dále je už tuším na cestě zákaz hnusných a drahých billboardů, jako ho už mají dávno na Slovensku, a jistě by nebyl, při lásce patlamentu k úsporám, problém úspory poněkud rozšířit. Vezmeme-li si za vzor USA, v Massachussets jsou povoleny jen ty plakáty a poutače, které se nosí na tyčích.

Jiný a bližší vzor: Francouzi si volí prezidenta, primátory atd. přímo už asi půl století a snad lze říci, že jejich politická kultura je přese všechno poněkud zralejší, než naše. Takže inspirujme se tam - stačilo by stanovit celkový výdajový limit na kampaň jednoho kandidáta, stanovit limit na příspěvek fyzické osoby během jedné kampaně (bez ohledu na to, kolik podpoří kandidátů), zejména zakázat sponzorování kampaní právnickými osobami vyjma politických stran, zavést povinnost jednoho zvláštního účtu pro volební kampaň jednoho kandidáta... Líbí se mi také povinnost každého kandidáta určit mandatáře, který na svou čest zaručí správnost a poctivost vedení účetnictví v průběhu kampaně a odevzdává to účetnictví příslušné kontrolní autoritě. (Osobně bych kontrolu hospodaření politických stran svěřil nějaké Transparency International, ale to jen tak mimochodem). Nemusíme všechno zpatlat sami...

Hlavně neberme sliby kandidátů, co všechno změní, až budou nahoře, moc vážně. Ne proto, že by je třeba někteří vážně nemysleli. Nebudou k tomu za daných podmínek mít vůbec žádnou možnost. Ten, koho zvolíme, tam bude sedět a bude na známkách. C'est tout, když jsem byl u té Francie.

0
Vytisknout
6338

Diskuse

Obsah vydání | 20. 7. 2012