Tabu: Film, který se líbí všem, a mně taky

30. 6. 2012 / Ema Čulík

Na Edinburském mezinárodním festivalu hovořili všichni o filmu Tabu, který natočil portugalský režisér Miguel Gomes. Film vyhrál festival v Berlíně. V Edinburku se mi ho nepodařilo zhlédnout a byl to první film, který jsem uviděla tady v Karlových Varech. Byl to pro mě velmi příjemný začátek karlovarského týdne.

Snímek je šarmantním třídílným, černobílým potěšením, natočeným v klasickém formátu 4:3. Kdykoliv se opona v kině posune tak, aby na plátně vytvořila tento starý formát, víte, že budete sledovat nostalgické dílo, ať už to bude skutečně starý film, anebo stylizované dnešní dílo, situované do minulosti (jako například samozřejmě film Umělec - The Artist), anebo že to bude milý, nadčasový milostný příběh.

Gomesův film je romantický a je i nostalgický, avšak jeho nostalgie vůbec není sentimentální. Film se odehrává v moderním Portugalsku a v koloniální Africe, na farmě bohatých bělochů, kteří mají na zahrandě limonádu a ochočené krokodýly. Film má dvě části: "Po ráji" a "Ráj". (Odkazuje na koloniální film Tabu Murnaua a Flahertyho z r. 1931, natočený v jižním Tichomoří. Ten film se také skládá z částí "Ráj" a "Po ráji".) Gomez sled kapitol převrátil, a tak vrhá na romantiku šťastnějších časů temný stín. Vidíme nejprve, jak to všechno skončí, ve studené ostrosti dneška, ke zkáze odsouzený osud minulých lásek.

"Ráj" vypráví příběh mladých milenců, milostného poměru, tajných schůzek a intenzivní vášně. Aurora je hrdinka obou hlavních oddílů tohoto filmu. Přesto však příběh není nikdy vyprávěn z jejího hlediska. Když je stará a ztraumatizovaná, vidíme ji očina její laskavé sousedky Pilar, která má o ni starost. Aurora byla krásná a inteligentní mladá manželka a její příběh vypráví její starý a melancholický, stále ještě do ní po uši zamilovaný milenec. Tento odstup naplňuje příběh smutkem, který vás dojímá o to víc. Přestože jsou vzpomínky jasné, jsou stále ještě nedotknutelné. Krásný zvukový design eliminuje v africkém příběhu všechny hlasy a naplňuje namísto toho prostor zvuky přirozeného přírodního prostředí. Vytváří tak senzorický prostor, který autenticky zaznamenává paměť a emocionální existenci.

Četné další kulturní odkazy, příběhy a hudba naplňují tento černobílý film barevností. Dlouhé, ale napínavé líčení snů a všechny ty klenoty příběhů, které vyplňují náš osobní život, způsobují, že tento jednoduchý milostný příběh je poctou prosté kráse lidskosti. Tento film je šarmantní, protože se těší ze všech těch maličkostí, z nichž se skládají naše životy, všechny ty náhody, které nás přivádějí dohromady a stávají se tak velkými událostmi našeho života.

0
Vytisknout
5063

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2012