Íránskou agresi v Perském zálivu lze zastavit bez války

22. 5. 2019

čas čtení 1 minuta
S blížícím se létem roste geopolitické napětí stejně rychle jako teploty, napsal James Stavridis. Saúdská Arábie tvrdí, že utrpěla útokem bezpilotních letounů na pozemní ropné čerpací stanice a dva z jejích tankerů se staly terčem sabotáže. Dva další tankery, včetně jednoho pod vlajkou spojence v NATO Norska, byly údajně také poškozeny malými výbušnými zařízeními.


Všechny námořní incidenty se vyskytly u pobřeží Spojených arabských emirátů. Charakter poškození plavidel naznačuje, že sabotéři na bok lodi umístili miny.

Americké ozbrojené síly v reakci na to zkoumají možnosti, jak odstrašit Írán, o němž se má za to, že stojí za útoky na tankery. To zahrnuje zvýšení úrovně operační připravenosti pro americké jednotky v regionu, rozmístění dálkových bombardérů B-52 a stíhaček F-15 na americké základně al-Udajd v Kataru, vyslání útočného uskupení vedeného letadlovou lodí na jaderný pohon Abraham Lincoln do Perského zálivu, prozkoumání možnosti vyslat až 120 000 nových vojáků do regionu a vydání silných prohlášení Bílým domem slibujících významnou vojenskou odvetu, pokud Írán vyprovokuje incident. To vše přichází v době, kdy USA uvalily na íránskou ekonomiku tvrdé sankce, které mají významný dopad.

Vzhledem k blížícím se volbám v USA se zdá velmi nepravděpodobné, že by si Trump přál eskalaci v plnou vojenskou konfrontaci. Úspěšně kandidoval s myšlenkou stažení USA z regionu, takže pravděpodobnost, že by schválil významnou vojenskou akci, zejména pozemní invazi, se jeví jako malá.

Znepokojení, na něž by se svět měl zaměřit, se netýká záměrného a otevřeného íránského útoku, ale chybné kalkulace, která by vyústila ve válku.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6783

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2019