FT: Drastický nedostatek pracovních sil ve střední Evropě musí vést k změně ekonomického modelu a školství

28. 8. 2018

V důsledku nedostatku pracovních sil a odmítání imigrace si střední Evropa bude muset vytvořit úplně nový ekonomický model - už ne založený na levných pracovních silách jako dosud, ale založený na nejnovějších technologiích a inovacích, vyšších mzdách a na inteligentnějším systému vzdělávání.

Polsko má uprostřed svého hospodářského rozkvětu tak velký nedostatek pracovních sil, že jednomu majiteli řetězce hotelů, shánějícímu pro ně zaměstnance, bylo nedávno navrhnuto, aby si je naverboval na Filipínách. Řekl si: Proč nakonec ne? Jsou to také katolíci.

 
Od vstupu Polska, Maďarska, ČR a Slovenska do EU v roce 2004, tyto země udělaly obrovský hospodářský pokrok, protože byly schopny spojit kapitál z multinacionálních společností s levnou, vzdělanou místní pracovní silou. Transformace středoevropského regionu, poškozeného čtyřiceti lety nekompetentní komunistické vlády je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Jenže nyní mají středoevropské země stále větší nedostatek pracovních sil a dosavadní hospodářský model proto začíná být neudržitelný. Bude nutno ho změnit.



 

Pokud by došlo k zlepšení dosavadního hospodářského modelu, bylo by to nesmírně pozitivní - vyšší mzdy pro obyvatelstvo, které pohlíží se závistí na životní úroveň v západní Evropě, byl byl úspěch. Jenže pokud by ve střední Evropě mzdy vzrostly rychleji než produktivita, region by přišel o zahraniční invesdetice, které jsou motorem středoevropské ekonomiky už dvacet let.

V této souvislosti je v EU překvapivé, že středoevropské země tvrdošíjně odmítají jakékoliv imigranty  - přestože západní Evropa zaznamenala v posledních letech obrovský příliv imigrantů právě ze středovýchodní Evropy.

Počet obyvatel středoevropského regionu přitom nyní klesá. Do roku 2050 má poklesnout o 13 procent. Žádný jiný region světa nezaznamená ostřejší pokles počtu obyvatel.

Mezitím se hospodářský růst střední Evropy výrazně zrychlil, v důsledku rostoucí spotřeby jednotlivých občanů, rekordně nízkých úrokových měr a miliard eurodotací, plynoucích z Bruselu. Zahraniční investory to láká, aby do regionu přinášeli nejnovější technologii. Letos ekonomika zemí střední Evropy vzroste o 4 procenta.

Jenže schopnost středoevropských ekonomik expandovat se blíží hranicím. V Maďarsku uvedlo 86,6 procent firem, že nedostatek pracovních sil omezí v tomto čtvrtletí objem jejich výroby. V Polsku to řeklo 49,7 procent firem a v ČR 43,2 procent firem - v obou případech asi dvojnásobek firem než před dvěma lety.

Proto vzniká zuřivá válka o zaměstnance. Náklady na zaměstnance v Maďarsku vzrostly v prvním čtvrtlení o 10 procent ve srovnání s loňským rokem, v ČR o 9 procent a na Slovensku o 8,5 procenta.

V důsledku nedostatku pracovních sil a odmítání imigrace si střední Evropa bude muset vytvořit úplně nový ekonomický model - už ne založený na levných pracovních silách jako dosud, ale založený na nejnovějších technologiích a inovacích, vyšších mzdách a na inteligentnějším systému vzdělávání.

Do určité míry k tomu posunu už začalo docházet. V letech 2014-16 se zvýšil prodej průmyslových robotů v regionu o skoro dvě třetiny, a znovu podstatně v roce 2017.

Avšak má-li region změnu na přechod k novým technologiím zvládnout, musí změnit své školství, které musí být schopno připravovat lépe studenty na nové pracovní příležitosti, a to je změna, která zřejmě určitou dobu potrvá.

Tlak produkovat lépe kvalifikované pracovní síly bude stále silnější, jak se mzdy ve střední Evropě začnou zvyšovat, což ovšem odradí nadnárodní firmy od výstavby svých továren ve střední Evropě. Někteří se však domnívají, že západní investoři ve střední Evropě zůstanou, protože už tam investovali, a kromě toho, ČR a Slovensko jsou blízko Německu a Rakousku. 
0
Vytisknout
3951

Diskuse

Obsah vydání | 30. 8. 2018