"Levicovým" obdivovatelům Asadovy Sýrie

4. 1. 2017

čas čtení 8 minut

Jako Syřan, který se vždycky politicky ztotožňoval s levicí, jsem zejména zděšen těmi muži a ženami, kteří si říkají levičáci - a proto se tedy očekává, že budou solidární s bojem za spravedlnost kdekoliv na světě - a přesto otevřeně podporují režim Asadů, otce i syna, kteří jsou drtivou měrou odpovědni za syrskou katastrofu, píše syrský historik Farouk Mardam-Bey, který žije ve francouzském exilu od roku 1965, v britském listě Socialist Worker (Socialistický dělník).

Po čtyřech měsících intenzivního bombardování ruským letectvem dokončila nyní Asadova armáda, spolu s šiitskými bojůvkami, pocházejícími odevšak a zmobilizovanými íránskými duchovními, "osvobozování" východního Aleppa. Osvobodila jej od koho? Od jeho obyvatel. Více než 250 000 jeho obyvatel bylo donuceno uprchnout ze svého vlastního města, aby unikli masakrování, stejně, jako to před tím museli učinit obyvatelé měst Zabadani a Daraja, a stejně, jak bude muset prchnout ještě daleko více Syřanů, pokud bude pokračovat systematické sociální a sektářské "očišťování" jejich země, která je obětí masivní mediální dezinformační kampaně.

Že v Sýrii samotné se radují bohatí obyvatelé Aleppa, kteří patří k všem náboženským sektám, nad tím, že se zbavili "póvlu" - tedy chudých tříd, které žily ve východním Aleppu - to není překvapující. Na aroganci dominantních tříd jsme zvyklí - ta je všudypřítomná.

Že šiitští duchovní, zaseklí v dávno minulé éře, tuto událost oslavují jako obrovské vítězství autentických věřících nad nevěřícími, anebo že tvrdí, že Aleppo bylo v minulosti šiitské a zase šiitské bude, tomu se dá také porozumět, pokud známe jejich doktrínu, která je tak šílená jako doktrína jejich sunnitských protějšků.

A nakonec to, že na Západě politikové a tvůrci veřejného mínění na extremní pravici hlasitě potvrzují svou podporu pro Asada, je také docela přirozené. Takoví lidé totiž nemají pro Araby a pro muslimy nic jiného než pohrdání a zastávají názor, jako ho zastávali vždycky, že těmto "kmenům" se musí pořád vyhrožovat velkým klackem.

Ale jak by člověk nemohl nevybuchnout hněvem, když čte prohlášení na podporu Asadů, otce i syna, které vydávají muži a ženy, kteří tvrdí, že stojí na levici, a kteří by tedy měli sympatizovat s bojem za spravedlnost všude na světě? Jak by člověk mohl nezuřit, když slyší, jak tito lidé vychvalují nezávislost, sekularismus, pokrokový charakter a dokonce i "socialismus" zločineckého klanu, který uchvátil moc armádním převratem před více než 45 lety a jehož jedinou touhou je udržet si moc navždy? "Asad navždy", "Nikdo jiný než Asad", "Asad, nebo celou zemi vypálíme!" skandují Asadovi stoupenci. A jeho "levicoví" sympatizantii to schvalují, pod záminkou, že není jiné volby: buď Asad nebo Isis.

Jenže Syřané, kteří povstali v roce 2011, byli první, kdo energicky odsoudili džihádistické organizace všeho druhu a zejména Isis, která nakazila jejich lidové povstání poté, co bylo donuceno se militarizovat. Tyto džihádistické skupiny nemají nic společného s požadavky svobody a lidské důstojnosti, které postulovalo lidové povstání, a zaměřily své útoky na životně důležité síly opozice, občanské i vojenské, a v oblastech, které ovládly, zavedly režim teroru. Tím posílily Asadovu propagandu uvnitř samotné Sýrie stejně jako mezinárodně a umožnily Asadovi, aby předstíral, že je obhájcem náboženských menšin.

Syřané, kteří povstali v roce 2011, však často vyjadřovali svou nedůvěru vůči těm, kteří předstírají, že je zastupují, a o nichž se ukázalo, že jsou neuvěřitelně neschopní. Doufali v západní intervenci, kterou Obamova vláda nikdy nebyla ochotna podniknout, podřizovali se té či oné sousední zemi (Saúdské Arábii, Kataru nebo Turecku), byli sami mezi sebou rozhádáni a byli neschopni předložit světu koherentní politický diskurs.

Ale ale intervence džihádistů, ani nedostatky samozvaných zástupců syrské revoluce, ani žádný argument používaný k ospravedlňování neospravedlnitelného nemůže zpochybnit dva zásadní fakty: že Syřané měli tisíce důvodů k revoluci a že povstali s mimořádnou odvahou v situaci, kdy se o jejich osud nikdo nezajímal. Povstali proti děsivému teroru vládnoucího klanu, proti imperiálním ambicím Íránu a proti od září 2015 Američany schválené ruské vojenské intervenci, která už usmrtila několik tisíc civilistů.

Je tato "Asadova Sýrie", kde si Írán a Rusko dělají, co se jim zachce, a jejíž budoucnost nyní plně záleží na jejich shodách a neshodách, skutečně nezávislá a antiimperialistická? Nechť si levicoví obdivovatelé Asadova režimu přečtou hanebnou smlouvu, podepsanou 26. srpna 2015, která poskytla Rusku obrovské výsady a úplnou a trvalou imunitu týkající se všech škod, které způsobí ruské letectvo.

Jak může někdo seriozně popisovat jako "světský" režim, který od samého začátku a jen proto, aby se trvale udržel u moci, zasévá jed do vztahů mezi náboženskými komunitami, který používá alawity a křesťany jako svá rukojmí, který dovoluje nakažení syrské společnosti nejtmářštější formou salafismu a který manipuluje nejrůznějšími džihádisty, a to nejen v Sýrii?

Jak "pokrokové" je podporovat nejdivočejší formu kapitalismu, které ožebračuje a marginalizuje miliony občanů, kteří sotva přežívají na předměstích hlavních měst? Tito ožebračení Syřané byli hlavní sociální složkou revoluce a stali se hlavním terčem těžkého dělostřelectva, barelových bomb a chemických zbraní Asadova režimu. "Všechny je do jednoho vyvražděte!" požadovala Shabbiha (Asadovi vrazi) od samého začátku povstání, aby nová "pokroková" buržoazie mohla v bezpečí plenit bohatství národa a hromadit miliardy dolarů v daňových rájích!

Pokud výše uvedené nestačí, měli bychom také připomenout Asadovým "levicovým" stoupencům zločiny proti lidskosti, které naprosto beztrestně páchal Bašarův otec, Hafez, během třiceti let jeho diktátorské vlády. Dvě místa stačí: Město Hama, kde v roce 1982 bylo zmasakrováno více než 20 000 lidí, možná 30 000, a věznice v Palmyře, ekvivalent vyhlazovacího tábora, kde se chlubili žalářníci, že proměnili muže, které mučili, ve hmyz. Je toto tatáž beztrestnost, kterou někteří lidé na levici chtějí poskytnout Bašaru Asadovi, hlavnímu viníku odpovědnému za pokračující katastrofu, kdy více než 10 milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů, statisíce lidí je mrtvých a desetitisíce jsou ve vězení, kde čelí mučení a svévolnému popravování.

Dokud nebudou kati poraženi a potrestáni, nekonečné mučednictví Sýrie hrozí, že bude napodobováno na mnoha jiných místech světa - světa, z něhož samotná Sýrie zmizela.

Zdroj v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
9909

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2017