Má česká vláda v nynější krizi nějakou záchrannou strategii pro ČR?

BBC: Bude válka? Rozpad Evropské unie je nyní reálnou možností

8. 1. 2017

čas čtení 9 minut

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel se o tomto víkendu vyjádřil, že rozpad Evropské unie už není nemyslitelný. Dodal: "Pokud k tomu dojde, naše děti a naše vnoučata nás budou proklínat."

"Kdyby Marine Le Penová zvítězila, pro Francii by to byla katastrofa. Vyvolalo by to tam ústavní a politickou krizi. V ulicích očekáváme obrovské demonstrace, násilné demonstrace. Lze předpokládat masové stávky."

"Je nepravděpodobné, že by se v Evropě začalo válčit, ačkoliv nezapomínejme, k čemu došlo v Jugoslávii, když se ta nešťastná země začala rozkládat. Na okrajích Evropy je množství nevyřešených problémů."

Ve Francii, v Holandsku, v Německu a zřejmě i v Itálii se letos budou konat všeobecné volby. Ve všech těchto zemích je hrozbou ultrapravice, ale nejvíce ve Francii. V neděli v poledne se pořad rozhlasu BBC vážně zabýval hrozbou rozpadu Evropské unie a co se stane pak. Informační blok zahájili odborníci na tři jednotlivé evropské země shrnutím toho, co se v nich v současnosti děje (Záznam pořadu je v překladu zkrácen):

Francie:

Profesor Andrew Hussey, University of London: Ve Francii v současnosti není nic jisté. To se týká nejen nadcházejících všeobecných voleb, ale i širšího vztahu Francie s Evropou. V poslední době se staly možnými dva dosud nepředstavitelné scénáře. Prvním je, že by Marine Le Penová z Nacionální fronty mohla těsnou většinou vyhrát prezidentské volby. Druhým je, že pokud se to stane Le Penová chce uspořádat referendum o odchodu Francie z Evropské unie. Pak by vznikl třetí scénář: že Francie, spolutvůrce evropského projektu s Německem, by Evropu náhle opustila. To by byla katastrofa daleko větší než brexit. Proč? Protože Francie by zanechalo Německo úplně samotné tváří v tváři mnoha problémům, mezi nimi i uprchlické krizi, a přestala by existovat možnost společného celoevropského řešení problémů. Toto je tvrdý a nebezpečný politický fakt. Francie by se stala také daleko nestabilnější, než jak už nyní je. Frexit by totiž ohrozil stabilitu samotné francouzské republiky. Od druhé světové války vládnou ve Francii politikové, kteří jsou přesvědčeni, že plní všeobecnou vůli občanů. Nacionální fronta chce zlikvidovat tento model, jemuž říká "totalitní demokracie". Vítězstvím Le Penové by se Francie octla v opravdu nebezpečných, nezmapovaných vodách.

Holandsko:

Ben Coates: Pro Holandsko byl rok 2016 rokem znepokojujících změn. Britské hlasování pro brexit je zmátlo a zaskočilo. Hospodářsky jsou vyhlídky Holandska také nejisté. Zústane Rotterdam největším přístavem v Evropě? Budou dál prosperovat gigantické firmy, jako je britsko-holandská firma Shell? Budou britští turisté dál jezdit do Amsterdamu, i když budou potřebovat vízum? Politicky jako malá země vedle velkých sousedů Holandsko mělo prospěch ze sdílení moci v EU. Politikové jako Geert Wilders pěstují populismus, chtějí odchod Holandska z EU a "učinit Holandsko znovu velkým". Wilders by v březnu mohl ve volbách získat 25 procent voličů.

Polsko:

Profesor Norman Davies: Po pětadvaceti letech trvalého hospodářského růstu je dnes Polsko rozhádaná země, jíž vládnou nepředvídatelní populisté a která je destabilizována téměř každodenními protesty. Autoritářské zákony dnešní polské vlády vyvolaly pravděpodobnost, že na Polsko budou uvaleny z EU sankce. Pád Polska do chaosu většinu pozorovatelů překvapil. Polsko bylo jedinou evropskou zemí, která se vyhnula hospodářské krizi. HDP Polska se zpětinásobilo. Jako člen EU i NATO se Polsko nyní těší největší míře bezpečnosti za mnoho desetiletí a za svého premiéra Donalda Tuska se zdálo, že upevnilo jak tržní ekonomiku, tak liberální demokratický systém. Avšak v roce 2015 polští voliči velkou většinou hlasovali pro stranu Právo a spravedlnost, která tvrdí, že Polsko je ruina. Voliči se údajně chtěli osvobodit od cizácké závislosti, včetně závislosti na Bruselu. Chtěli potrestat "zrádné politiky" a začít chránit svou katolickou totožnost. Nynější vládnoucí strana v Polsku je často zjednodušeně považována za ultrapravicové nacionalisty, avšak jejím motorem je podivná směsice pravicového radikalismu a levicových charakteristik, které připomínají dobu Polské lidové republiky. Nynější polská vláda je vzdorná. Zastává názor, že Poláci žijící v Británii tam jsou tvrdě diskriminováni. S nadšením bude polská vláda jakoukoliv dohodu o brexitu vetovat.

Moderátor: Německý vicekancléř Sigmar Gabriel se o tomto víkendu vyjádřil, že rozpad Evropské unie už není nemyslitelný. Dodal: "Pokud k tomu dojde, naše děti a naše vnoučata nás budou proklínat." Jaké ale by měl rozklad Evropské unie důsledky? Zeptali jsme se dvou historiků:

Profesor Margaret McMillan, Oxford University: Budoucnost Evropské unie je nyní vážně zpochybněna.

Profesor Robert Tombs, Cambridge University: Kdyby Marine Le Penová zvítězila, což si myslím, je nepravděpodobné, ale stále více lidí zastává názor, že je to možné, pro Francii by to byla katastrofa. Vyvolalo by to tam ústavní a politickou krizi. V ulicích očekáváme obrovské demonstrace, násilné demonstrace. Lze předpokládat masové stávky. Souhlasím s Andrewem Husseym, že sama francouzská republika by byla ohrožena. Není mi ani jasné, že by Le Penová byla schopna vytvořit efektivní vládu. A šok, který by to vyvolalo v systému Evropské unie, v měně euro, možnosti EU přežít, by byl extremní.

Margaret McMillan: Souhlasím, že kdyby zvítězila Marine Le Penová bylo by to politické zemětřesení. Říká, že by začala vyjednávat o odchodu Francie z Evropské unie, a to by mělo obrovské dopady. Zřejmě by to povzbudilo ultrapravicové strany v jiných evropských zemích. Evropská unie má i tak velké problémy, lidé mají pocit, že existuje demokratický deficit a že Brusel je příliš daleko.

Robert Tombs: Velkým strukturním problémem EU je euro a eurozóna, existence jednotné měny vyvolává obrovské náklady pro slabší ekonomiky v Evropě. To je chronické nebezpečí budoucnosti EU. Samozřejmě existují způsoby, jak to vyřešit, ústřední banka může tisknout peníze, navrhuje se, aby byla eurozóna rozdělena na dvě části, avšak všechny tyto návrhy jsou riskantní. I kdyby nezvítězili populisté, problémy budou přetrvávat.

Moderátor: Kdyby se Evropská unie začala rozkládat, co by se stalo s Německem? EU přece byla založena, aby omezila moc Německa v Evropě?

Margaret McMillan: To je velká otázka. Německo samo je velmi neochotné přidat k své nepochybné ekonomické moci politickou moc. Německo také nechce budovat svou armádu, ale kdyby se Evropská unie rozpadla, nebo v ní vznikla dlouhá krize, na Německo by byl vyvíjen nátlak, aby převzalo v Evropě vedoucí roli. Velkou obavou je také, co by rozhádaná Evropa a ta mytická touha v některých evropských zemích věnovat se vlastnímu národnímu ideálu znamenala pro postoj Ruska, do jak velké míry by to Rusku umožnilo vyvolávat v Evropě ještě větší rozbroje. Je to opravdu nebezpečné.

Moderátor: Ale jsou ještě země, jako Srbsko, jako Ukrajina, které chtějí do EU vstoupit?

Robert Tombs: Ano, protože pro ně je Evropská unie východiskem pryč od jejich nočních můr minulosti. Země, které stále ještě plně podporují myšlenku Evropské unie, jsou země s nejtemnější historií. My v Británii to nepociťujeme, protože jsme nezažili občanské války, porážky, okupace, diktatury. Oni stále ještě doufají, že je Evropa nějak zachrání od jejich vnitřních démonů. Problémem je, že mechanismy, které to umožňovaly, jsou už dnes velmi nepevné.

Moderátor: Co by se podle vás stalo s Německem, kdyby se EU začala rozpadat?

Robert Tombs: Musel by vzniknout nějaký nový evropský systém. Nemůžeme o tom mluvit, protože nikdo nechce zatím přiznat, že současný systém je už rozbitý. Pokud se ukáže, že už rozbitý je, musí vzniknout nějaký nový systém jak koordinovat vztahy jednotlivých evropských států. Demokracie proti sobě normálně neválčí. Takže se nevracíme do devatenáctého století. Musí ale vzniknout nějaký systém, v jehož rámci by sousedící země mohly vzájemně spolupracovat

Margaret McMillan: Je nepravděpodobné, že by se v Evropě začalo válčit, ačkoliv nezapomínejme, k čemu došlo v Jugoslávii, když se ta nešťastná země začala rozkládat. Na okrajích Evropy je množství nevyřešených problémů. Doufám, že přežije určitý pocit, že existuje Evropa. Jako Kanaďanka se na Evropu dívám zpovzdálí a vidím, co jednotlivé části Evropy mají navzájem společného. Doufám, že mezi mladými lidmi, kteří se považují za občany Evropy, nikoliv za občany jednotlivých evropských zemí, idea Evropy přežije. Souhlasím ale, že jsme se octli ve velice, velice vážné situaci.

Zdroj v angličtině audio (od minuty 10) ZDE

0
Vytisknout
13189

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2017