Vojtěch Filip jako fanoušek ultrakonzervativního vykořisťování

28. 11. 2016 / Boris Cvek

Když jsem včera v Otázkách V. Moravce slyšel mluvit Vojtěcha Filipa o Rusku, nabyl jsem dojmu, že předseda českých komunistů – stejně jako předseda ruských komunistů, jenž nedávno dostal od moskevského patriarchy medaili – se stal fanouškem oligarchického velkokapitálu s ultrakonzervativní pravoslavnou ideologií, který Rusko ovládá.

Ani slovo o pracujících a jejich právech, zato plná důvěra ve velmocenskou politiku na základě domluvy USA a Ruska, která prý Evropě zajistí mír. Co vlastně Rusko dokáže Evropě zajistit, to jsme viděli na naší straně železné opony. Na té druhé straně je např. bývalá americká okupační zóna Bavorsko. Každý si může srovnat. Zejména pokud se týká sociálních výdobytků, platů pro obyčejné lidi, fungování práva a společenské koheze.

Žádná část světa, která se kdy dostala pod vliv Ruska, nevynikala v základních právech a blahobytu pracujících. Tím spíše dnes, kdy ruský režim je otevřeně ultrapravicový, konzervativní, oligarchický. Kdy se konečně oponenti začnou ptát komunistů, když ti budou hájit Rusko, co říkají na postavení ruských pracujících a na velkokapitalistickou, ultrakonzervativní povahu toho režimu?

Nicméně vrcholem Filipovy obhajoby Ruska bylo tvrzení, že nikoli Rusové, ale imigranti znásilňují ženy v Evropě. To řekl člověk, který jako vrcholný politik působí desítky let v České republice, kde se dlouhodobě znásilňuje jako na běžícím pásu. A nejde o problém imigrantů, jde o problém nastavení společnosti, které by právě politici měli měnit. Co udělal pan Filip proti české kultuře znásilňování? Zabýval se tím někdy dříve, nebo to vytahuje jen jako bič proti imigrantům?

Cituji: „Alarmující je nejen to, že každý jedenáctý dospělý u nás má zkušenost se znásilněním. Podle průzkumu je násilníkem v Česku každý devátý člověk, až 64 % obětí sexuálního násilí v dětství má další zkušenost i v dospělosti,“ zdůraznila ředitelka organizace Persefona.“ ZDE

V Česku je to ostatně podobně jako v Rusku nebo na Ukrajině a v celém postkomunistickém prostoru: dodnes bývá u nás považován za viníka znásilnění ten, kdo je znásilněný. Je ovšem, na druhé straně, úžasné, že u nás mohl takový průzkum proběhnout a že mu lze věřit.

Nosí minisukně? O znásilnění si koledovala, myslí si třetina Čechů ZDE

„I was scrolling through an online discussion where people were blaming a rape victim for what had happened to her, when I knew that I had to do something. (Procházel jsem internetovou diskusí, kde lidé obviňoval oběť znásilnění z toho, co se jí stalo, a věděl jsem, že musím něco udělat.)

In cases like this in Ukraine, and throughout the post-Soviet world, people immediately start to question what the woman did wrong.
(V takovýchto případech na Ukrajině a v celém postsovětském světě lidi se okamžitě začínají ptát, co ta žena udělala špatně.)

Maybe she was wearing a short skirt? Maybe she was walking home too late? Or maybe she was drunk? The suggestion is that a woman is guilty simply because she is a woman. (Možná na sobě měla krátkou sukni? Možná, že šla pěšky domů příliš pozdě? Možná byla opilá? Zastávají názor, že žena je vinna prostě proto, že je to žena.)“

V Rusku a na Ukrajině jsou ženy stále obviňovány z toho, že byly znásilněny ZDE

Šéf ruských komunistů získal vyznamenání pravoslavné církve ZDE

0
Vytisknout
3789

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2016