Město bankrotů

30. 11. 2016


Kotlas je okresní centrum v Archangelské oblasti, které v roce 2017 oslaví 100 let od svého založení. V první polovině 20. století šlo o jedno z hlavních přesídlovacích center obětí stalinských represí, dnes je to hlavní město individuálních bankrotů. Ve městě, které se za posledních deset let stalo místním spotřebitelským rájem, není práce a každý čtvrtý obyvatel spadl do dluhové pasti.


V rodině Taťány si úvěry v bankách v roce 2012 vzali všichni: Ona, manžel i bratr - dohromady za 5 milionů rublů. "Pracovala jsem u dvou podnikatelek prodávajících oděvy, znaly jsme se dvacet let: Chodily na návštěvy, na narozeniny, svatby dětí," vzpomíná. Jedna poprosila: vezmi si úvěr, "nám dají úrok pod 8 % měsíčně - tolik žádají na soukromém trhu".

Taťána si vzala v Trastu, Tiňkoff-bance, Home Creditu a OTP bance úvěry za 1,7 mil. rublů. "Pracovala jsem u kamarádek v elitním oděvnictví, obraty byly dobré, proto já osobně jsem se nebála," vysvětluje. Brzo ji kamarádky přemluvily, aby si pro ně vzala další úvěry, s čímž souhlasil její muž - vzal si za 900 tisíc, dcera za 1,8 mil., bratr za 700 tisíc. Vše byla otázka důvěry: Úvěrové smlouvy rodina předala podnikatelkám a ty už samy spravovaly dluhy. Tak to pokračovalo dva roky. "V roce 2014 k nám do práce přišla milice, provedla prohlídku, ukázalo se, že tam bylo cosi jako pyramida," říká Taťána.

Banky začaly vyžadovat splácení úvěrů. Taťána se nejprve podle vlastních slov "chtěla oběsit": "Ale to není řešení. Jedna žena se u nás kvůli kreditu oběsila. Někdo se zastřelil. Ale já se oběsím - a dluh přepíšou na někoho z rodiny. Proto jsem vstala a šla do práce." Kromě toho měla štěstí: Policie zahájila trestní stíhání proti podnikatelkám a celá rodina byla označena za poškozené. Ukázalo se, že takových bylo celkem 90. V říjnu 2015 vstoupil v platnost zákon o individuálních bankrotech dovolující odepsat dluhy. To si Taťána přála jako manu nebeskou. Díky obvinění podnikatelek jí i dceři povolili bankrot, teď soud rozhoduje o bratrovi a muži. "Vláda nám dala šanci dál žít. Mohu klidně dýchat, ale k bankám se už nepřiblížím. Nikdy!", zapřísahá se Taťána.

Historie její rodiny je v Kotlasu typická. Městečko u hranice s Republikou Komi leží daleko od hlavních center - do Archangelska je to 600 km, do Moskvy 1 000 km. Sídlo je známo těm, kdo byli součástí GULAGu, ale nečekaně se stalo také hlavním městem ruských osobních bankrotů.

Na 60 tisíc obyvatel připadá jen šest arbitrů. Zatím osvobodili od dluhů 140 z nich. Vitalij Něpejin, nejznámější z místních arbitrů, ovšem říká: "V Kotlasu chce požádat o osobní bankrot podle mých údajů 15 tisíc lidí." To je 25 % všech obyvatel - tolik zájemců není v žádném jiném městě Ruské federace.

V Kotlasu, městě s tragickou historií, jsou domy a paláce kultury, stovky obchodů, sportovní kluby, umělecká škola, vlastní noviny a televize, divadlo a široká řeka, nakonec i letiště, odkud lze třikrát týdně za 4 700 rublů devatenáctimístným letounem L-410 doletět do Archangelsku a Sytyvkaru. Stručně, je tu vše kromě práce.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3266

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2016