Odhalení podílu služby BND na odposleších ohrožuje kancléřku Merkelovou

20. 5. 2015

Německá zahraniční rozvědka BND utrpěla letos skandál, když voda vyplavila téměř dokončené sídlo v centru Berlína. Škoda na budově za miliardu eur však není nic ve srovnání s debaklem, který vyvolal jiný únik: Odhalení, že BND mohla pomáhat americké NSA odposlouchávat tisíce lidí v Německu, Francii a jinde v Evropské unii.

Pro Angelu Merkelovou, která z první vlny odhalení odposlechů NSA v roce 2013 vyšla jako oběť, je situace stále horší. Ocitá se pod tlakem, aby vysvětlila, kolik toho vlastně němečtí představitelé věděli o pomoci BND se špehováním spojenců v EU. Vzniká tichý bol mezi kancléřstvím a BND, ve kterém obě strany cíleně vypouštějí různé informace.

Skandál poškodil vztahy s Bruselem i Washingtonem, když Berlín blokuje předávání internetových dat NSA (telefonní data podléhající přísnějším pravidlům to neovlivnilo).

V Německu, kde je špehování asociováno s nacistickou érou a érou policejního státu NDR, je záležitost obzvláště citlivá.

Nicméně Německo desítky let udržovalo symbolické zpravodajské vztahy s USA související se spoluprací z dob studené války, také kvůli závislosti evropských spojenců na americké zpravodajské pomoci a boji s islámským terorismem. Tyto vztahy byly výrazně posíleny po 11. září. Podle dohody z roku 2002 USA modernizovaly odposlechovou stanici v bavorském Bad Aiblingu a Německo souhlasilo s předáváním dat NSA, především z teroristických center.

Nejnovější skandál propukl v březnu, kdy Spiegel informoval o pomoci BND při odposlouchávání evropských cílů NSA, a to včetně úřadu francouzského prezidenta, Evropské komise a společnosti Airbus, hlavního konkurenta amerického Boeingu v mnoha tendrech.

Podle zpráv v médiích dodala NSA BND "selektory" v podobě internetových, webových a emailových adres i telefonních čísel - pro elektronické sledování. Němečtí zákonodárci se nyní tážou, zda výběr selektorů nezahrnoval terče nesouvisející s podezřením z bezpečnostních hrozeb.

Dohoda z roku 2002 výslovně vylučovala německé a americké terče a Berlín údajně také později vyjadřoval znepokojení nad terči ve státech EU. Podle Spiegelu BND v roce 2013 vymazala 12 000 selektorů - včetně některých adres s koncovkou .de, které naznačují, že šlo o německé terče.

Jde o vysoce citlivé téma, protože zákon výslovně zakazuje BND operovat v Německu. To má na starosti Spolkový úřad na ochranu ústavy (BvF), který je vázán přísnějšími zákonnými předpisy.

Merkelová se snaží vesměs vyhýbat komentářům, prohlásila, že k odposlouchávání spojenců "nemělo dojít", kancléřství požádalo BND o vysvětlení a "identifikovalo technické a organizační nedostatky v BND". Šéf BND Gerhard Schindler odmítá, že by služba Německo zradila. Podle médií BND o spolupráci s Američany informovala, včetně důvěrného dokumentu z roku 2008.

Parlamentní výbor pro zpravodajské služby požaduje seznal selektorů, aby poslanci mohli posoudit, zda spolupráce s NSA byla legitimní. Pokud aféra bude pokračovat, kancléřka bude muset v BND provést personální změny. Těm se dosud vyhýbala. Požádala Washington o souhlas se zveřejněním seznamu selektorů, přičemž musela velmi dobře vědět, že ho nedostane.

To přimělo šéfa sociálních demokratů Sigmara Gabriela k požadavku, aby kancléřka ve vztahu k Washingtonu prokázala zásadovější přístup.

Výzkum pro Bild publikovaný v květnu ukázal, že 62 % dotázaných zastává názor, že poslední skandál poškodil reputaci Angely Merkelové.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2558

Diskuse

Obsah vydání | 22. 5. 2015