Jaké okolnosti formovaly volby ve Spojených státech a co z nich může vyplynout?

6. 11. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Dalo se víceméně předpokládat, že republikáni v nynějších volbách zvítězí, nicméně nikoliv tak drtivě. Republikáni poprvé po osmi letech ovládli Kongres -- převzali kontrolu nad Senátem, posílili svou většinu ve Sněmovně reprezentantů a též moc na několika guvernérských postech, a tímto obřezali moc Obamovy administrativy. Ve světle těchto událostí mě (vedle jiných) automaticky napadají dvě otázky: Co stojí za porážkou demokratů a úspěchem republikánů? Je možné považovat volební systém v USA za demokratický? Začnu netradičně u druhé otázky, která té první může poskytnout jakýsi rámec pro snadnější porozumění.

České mainstreamové sdělovací prostředky se moc nevěnovaly výsledkům studie publikované BBC ZDE , již vypracovali výzkumníci z Princetonské univerzity Martin Gilens a Benjamin I Page z Northwest/Severozápadní univerzity, kteří dospěli k celkem jednoznačnému názoru: Spojené státy jsou ovládány bohatou a mocnou elitou. Stručně řečeno: USA se staly oligarchií.

Z textu studie vyjímám: "...ekonomické elity a organizované skupiny reprezentující zájmy velkého byznysu mají zásadní dopady na politiku Bílého domu, zatímco obyčejní občané a občanská seskupení reprezentující veřejné zájmy mají malý nebo žádný vliv na politiku.

Podobný názor, byť ne zcela identický, sdílí například senátor Bernie Sanders, který v reakci na vítězné tažení republikánské kamarily prohlásil ZDE: "Mrazí mne z toho, že miliardáři, jako jsou bratři Kochové a další, pumpují do voleb neuvěřitelné množství peněz...Obávám se toho, že bychom mohli být svědky přeměny stávající společnosti na oligarchy řízenou společnost, kde bude hrstka miliardářů řídit nejen ekonomiku, ale i politickou scénu naší země."

Sandersovo stanovisko podporují i další zainteresované osobnosti jak ze Států, tak z jiných zemí. Namátkou třeba ekonomové Simon Johnson a Thomas Pikkety, politolog Jeffrey A. Winters, filosof a lingvista Noam Chomsky a další ZDE. Noam Chomsky kupříkladu hovoří o tom ZDE, že 70 procent americké populace je v podstatě "zbavena" volebního práva, a nemá tudíž žádný vliv na chod společnosti. Nezáleží na tom, kolik voličů přijde k volebním urnám, stávající systém alias establišment se zákonitě nezmění tak, aby zohledňoval pohnutky většiny Američanů. Chomsky USA nepovažuje za demokratický stát, nýbrž za plutokracii, kde vládnou necitelné nadnárodní korporace a jsou prosazovány jejich zájmy na úkor obyčejných Američanů.

Jestliže legitimitu volebního systému ve Spojených státech dlouhodobě zpochybňují respektované kapacity v jednotlivých oborech a další zainteresovaní, třeba investigativní novinář Greg Palast ZDE, je trestuhodné, že se tomuto vážnému problému nevěnuje dostatečná mediální pozornost, zatímco nedostatky volebních systémů v "neposlušných" zemích -- Bolívii, Venezuele, Bělorusku, Rusku či Číně -- jsou pitvány takřka pod mikroskopem.

A jaké okolnosti tedy vedly k drtivému volebnímu vítězství republikánů a prohře demokratů? Mnoho pozorovatelů míní, že za prohrou demokratů, potažmo Bílého domu stojí politika Obamova kabinetu, vůči níž teď američtí voliči vyjádřili velkou nespokojenost. Gary Young, sloupkař píšící pro Guardian, uvádí ZDE, že není na místě vítězství republikánů zveličovat, nýbrž že je potřebné reflektovat druhé prezidentské funkční období Baracka Obamy. Young má za to, že se politika Obamova kabinetu zmítá v jedné krizi za druhou, postrádá jasný kurs při řešení palčivých problémů -- musí adekvátně čelit skandálu s odtajněnými odposlechy NSA, skandálu okolo IRS ZDE řešit imigrační reformu, bezpečnost Bílého domu atd. Republikáni a jejich voliči tyli nejen z neschopnosti Obamova kabinetu navázat smysluplné vztahy s voličskou základnou, ale i z jejího vágního postoje vůči uvedeným i dalším problémům. Mobilizace přívrženců Tea Party před těmito volbami, zatímco Obamovi stoupenci chodí spíše k prezidentským volbám a nyní z velké části absentovali ZDE, rovněž hrála republikánům do karet.

Nejen republikány ovládaný Kongres nyní bude atakovat Obamovu reformu zdravotnictví, volat pro snížení výdajů na sociální programy, prosazovat protipotratovou politiku, vystupovat proti environmentálním regulacím či požadovat daňové úlevy pro bohaté.

V zahraniční Obamova vláda selhává v boji proti ebole, kde Washington zahanbuje "lékařská invaze" Havany. Řada republikánů Obamovi vyčítala měkký kurs vůči Rusku a nyní bude požadovat uvalení tvrdších sankcí na Moskvu a také Teherán pravděpodobně čekají tvrdší opatření. Co se války s džihádisty z Islámského státu týče, není vyloučeno, že mnoho republikánů bude volat po nasazení pozemních jednotek do blízkovýchodního regionu, a tento krok by mohl předvídatelně eskalovat již tak vyhrocený konfliktu v této klíčové oblasti ZDE.

V kostce: volební triumf republikánů, který spočívá v ovládnutí Kongresu po osmi letech, bude Obamově vládě svazovat ruce při rozhodování jak o domácích tématech, tak zahraničních. Domácí a zahraniční politika Spojených států nabere agresivnější kurs, což se pravděpodobně projeví v ještě destruktivnějších dopadech po celém světě. Bohužel.

0
Vytisknout
7760

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2014