Morytát tak trochu o hovně

6. 11. 2014 / Lubomír Brožek

Z hovna bič neupleteš.

Lidové rčení

"Milé děti, lituji, ale v této pohádce prostě musím používat sprosté slovo, a sice slovo prdel. Bez něho to prostě nejde a takové to p.... se čtyřmi tečkami mi připadá vlastně mnohem sprostší", napsal kdysi Alex Koenigsmark ve své půvabné glose o řiťolezectví, kterou nazval Pohádka o prdeli (Britské listy, 2005). Neméně oblíbené, jako výše zmíněná rektální disciplína, jsou ovšem v Česku též hovory o hovně. Takže, milí čtenáři, lituji, ale jak jistě uznáte, takové to h....s několika tečkami... zkrátka debaty, které mám na mysli, jsou vážně tak trochu o hovně.

A nic na tom nemění, že se při nich diskutéři tváří jako by šlo o život, morálku, duši, soudnost. A při tom -- však víte, o čem mluví. Fakt je, že debatéři o hovně jsou znepokojeni. Někteří dokonce pobouřeni tak, že snímají ze stěn svých škol, úřadů a jiných ústavních pavilónů portréty prostořekého prezidenta. Neboť to, co si dovolil vyslovit, je pro svatouškovské pokrytce "prostě neslýchané"! Jak mohl zapomenout, že co je dovoleno volovi, nemusí být dovoleno Jovovi. Zvláště, když nemá pod kontrolou média.

Kdo to kdy slyšel, aby prezident nazval dílo ctihodných zástupců lidu zkurveným. Místo, aby prostě jen nonšalantně pozdvihl obočí. Kdo kdy slyšel, aby veřejně přeložil slovo "pussy" zcela v intencích jeho zamýšleného významu, kterým rozhodně není kočka domácí, ani perská, britská modrá či jiná rodinná kočkovitá šelmička, dokonce ani malé přístavní město asi 2 km od Finského zálivu, v oblasti, která byla již v 7. tisíciletí před naším letopočtem osídlena tzv. kundskou kulturou.

Prezident řekl, co řekl, bohužel bez obalu, čímž s poťouchlou rafinovaností zahájil mediální štvanici proti sobě. A hle, ono to funguje: Uvědomělý ředitel školy sundává jeho podobiznu ze stěny, aby neohrožovala žáky. Média jsou čistě náhodou přítomna, aby mohla, samozřejmě svobodně a nezávisle (a hlavně jednostejně) informovat, že: Toto je muž, který kazí vaše děti. Co kdyby náhodou zaslechly Hovory z Lán.

Dodejme, že by ohroženým andílkům mělo být zakázáno rovněž chodit na internet, sledovat televizní krváky (anebo zprávy, což je podobné) a také používat MHD. Tam všade totiž létají podobná slova jako motýli zjara. Rovněž by andílci neměli rozmlouvat spolu navzájem. Stály nedávno nade mnou v tramvaji tři školačky věku spíše útlého, a to, co z jejich úst vycházelo, mě během několika málo zastávek polilo takovým ruměncem, že se jistá dobračka začala strachovat, zda nemám infarkt. A hle, hle, hle, zmíněného pana ředitele školy pojala úzkost převeliká, aby se puberťáci nenakazili neváženým prezidentským slovníkem. Ale jak jsem zmínil -- co je dovoleno volovi...

A vůbec, proč si nekopnout do prezidenta. Člověk se hned cítí tak nějak spravedlivější, starostlivější, dokonce lepší než hlava státu. (Třebaže té je také dost.) Není pochyb, že prezident si zavařil. A není to jeho první vroubek. V Číně se choval rovněž divně -- dokonce si prý rozuměl s Číňany. (Jaká opovážlivost!) A když rozdával medaile, sice (opět) opomněl nejednoho Antona Špelce, který může (tradičně) bědovat na téma daj-li medaili, či nedaj-li..., zato se tam objevil chlápek v mikině! No to je úroveň, milí bdělí spoluobčané! A teď tedy do třetice všeho šíleného -- znesvětil úřad (s prominutím) kundami, zkurveným zákonem a vůbec slovy urážejícími jemnou mysl, vkus a vrozenou noblesu. Protože, to je jasná věc, bez noblesy se taková slova stávají třaskavinou v ústech všech zodpovědných debatérů o hovně, kteří už přímo vidí puberťáky, kterak žhaví rozhlasové vlny, aby se mohli místo nedělní školy krapet zkazit poslechem Hovorů z Lán.

A to ještě není všem dnům konec, což poměrně trefně okomentoval jistý přispěvatel internetové debaty, kterého si dovolím odcitovat: " Krátí se dny a už tu budeme mít 25 let svobodného, demokratického a hlavně spravedlivého státu zmenšeného o jednu třetinu. Co víc si můžeme přát. Jsou tu sice nevysvětlené otázky a myslím i nevysvětlitelné, ale kdo by se tím zabýval. Po převratu je tak dlouho, že už to nikoho nezajímá. Za dvacet let jsme měli doběhnout Německo -v technice, v životní úrovni, zkrátka ve všem, v čem jsme byli pozadu. Doběhli nás Němci. Dávají nám práci a my roníme slzy nad tím, jací jsou to dobráci. Pracujeme za čtvrtinové platy, pojídáme potraviny, které nám expedují ze skladu po dokonalém výběru kvality. Některé druhy by mohli skládat přímo do popelnice. Zkrátka jak to všichni se slzou v oku zpíváme "zemský ráj to napohled." Ale ve srovnání se Somálskem jsme na tom pořad ještě dobře."

Jenomže, kdo by se tím zabýval. Máme jiná, onačejší témata k debatě. Například: Smí prezident do mikrofonu Českého rozhlasu přeložit název dívčí skupiny Pussy Riot? Může označit na plná ústa nějaký zákon coby "zkurvený"? Ano nebo ne. Debata o hovně je tak vzrušující...

I když možná ne tolik vzrušující, jako udělat nesoudného křupana z prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě. Zpochybnit prezidenta, znamená totiž do jisté míry i zpochybnění samotné přímé volby a svéprávnosti voličů. A to už je, jářku, věc mnohem vážnější než ta prvoplánová, (zvláště u pražské kavárny) tolik oblíbená debata o hovně.

0
Vytisknout
8217

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2014