Václav Havel dobře vycházel s většími zločinci, než je Islam Karimov

7. 2. 2014 / Daniel Veselý

Pan Stroehlein si ve svém textu zoufá, že uzbecký autoritářský vládce Islam Karimov "přistane na letišti Václava Havla". Jde podle jeho oprávněného soudu o muže, který v "současnosti vězní tisíce politických vězňů" a který se proviní tím, že přistane na letišti pojmenovaném "po jednom z nejslavnějších a nejrespektovanějších politických vězňů naší doby". Ó, hrůzo!

Rád bych panu Stroehleinovi sdělil pár věcí, které spolu na první pohled nemusí souviset, neboť každý z nás vychází ze svého vlastního světonázoru. Nicméně nejdříve bych chtěl vyjádřit údiv nad floskulemi, jakými Stroehlein nyní označuje zemřelého exprezidenta Havla, ačkoliv v jednom ze svých starších textů s názvem Svatý Václav ZDE "výrobu" kultu Václava Havla podrobil kritice, nebo přesněji Havlovu kanonizaci, jež byla patrná už v 90. letech. Pan Stroehlein píše: "V české společnosti je mučedníkem Václav Havel. Havel je onou osobností, která pro Čechy zastupuje Krista a snímá jejich hříchy" -- zjevně v souvislosti s pasivitou většiny Čechoslováků, jejich tichým souhlasem s normalizačním režimem a koneckonců i černým svědomím. O to více je překvapující Stroehleinův nejnovější text, kde si naopak Havla sám idealizuje.

Pan Stroehlein ve svém aktuálním článku nepochybně vzdává hold zesnulému Václavu Havlovi, který by si podle něho "nedokázal představit tak absurdní situaci", jako je přílet uzbeckého tyrana a jeho plánovanou návštěvu Pražského hradu, kde si potřese pravicí s prezidentem Zemanem.

Mám za to, že by si to exprezident Havel naopak dokázal představit velice barvitě, kdyby ještě žil. A jak to? Havel na svých konferencích s názvem Fórum 2000 hostil pozoruhodné panoptikum válečných zločinců a masových vrahů, jimž Karimov nesahá ani po kotníky: prezidenta Billa Clintona, jenž je zodpovědný hlavně za usmrcení statisíců iráckých dětí genocidními sankcemi, bývalou ministryni zahraniční Spojených států Madelaine Albrightovou -- za totéž, bývalého ministra zahraničí USA Henry Kissingera, který má na svém kontě pár milionu mrtvol, především v Indočíně. Někteří z VIP návštěvníků Havlových konferencí se dokonce nechali slyšet, že s ním navázali blízké přátelství ZDE.

Někteří lidé a čtenáři někdy namítají, že jsou velké rozdíly v tom, když páchají zločiny "civilizovaní" státníci -- a když to samé provádějí "orientální barbaři", jako je Karimov. S tím však nesouhlasím. Zde nehraje žádnou roli vytáčka, když mluvíme o "demokraticky" zvolených státnících a politicích, kteří údajně ve složité geopolitické situaci dělají "chyby" a nemají na vybranou, protože jejich postavení implicitně zahrnuje i usmrcování tisíců bezejmenných nešťastníků. Těm je ale zcela fuk, zda na ně padá "demokratická" nebo "nedemokratická" bomba.

A jak pan Stroehlein nahlíží na lísání se Václava Havla k dalšímu tyranovi, Georgi W. Bushovi, představiteli neokonzervativní kabaly, jejíž prominenti zastávali natolik extrémistické názory, že i v rámci americké zahraniční politiky šlo o výraznou odchylku od "normálu"? Toho Havel rovněž hostil. A kde zůstalo rozhorlení pana Stroehleina? Ale více -- co pan Stroehlein při oprávněném líčení zločinů Islama Karimova říká na to, že to byla právě vláda Havlova oblíbence a "mentora" George W. Bushe, která v době, kdy Karimov tato zvěrstva páchal, s Uzbekistánem udržovala srdečnou obchodní a vojenskou spolupráci, a to nejen na poli tažení proti globálnímu terorismu?

Stroehlein článek uzavírá slovy: "V každém případě, zvuk, který uslyšíte, až přistane Karimovo letadlo v Praze, bude Havel, rotující ve svém hrobě." Tak to si rozhodně nemyslím, protože Václav Havel měl při posuzování lidských práv tlustou hroší kůži a nedělalo mu problém přátelsky jednat a vycházet s ještě horšími zločinci, než je Karimov.

0
Vytisknout
8707

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2014