Egypt: Nereálná politika potravinové soběstačnosti stála Mursího prezidentské křeslo

25. 7. 2013

Největším omylem svrženého egyptského prezidenta Muhammada Mursího během jednoho roku jeho úřadování byla snaha omezit dovoz obilí v bláhové snaze zvýšit v přelidněné zemi vlastní produkci potravin tak, aby byla země soběstačná. Tvrdí to nový ministr zásobování Muhammad Abú Šádí.

Nedostatek finančních prostředků a nereálný cíl v podobě soběstačnosti vedly k drahotě a politické nespokojenosti. Čtvrtina Egypťanů žije pod hranicí bídy za 1,65 dolaru nebo méně, miliony závisí na dotovaném chlebu. Zásobování je závislé na importu. Egypt je největším světovým dovozcem pšenice, nakupuje ročně zhruba 10 milionů tun, tj. přibližně polovinu své spotřeby. To že Mursí nedokázal systém zásobování udržet v chodu se mu stalo osudným.

Mursí pověřil řízením ministerstva zásobování Basíma Údu, který původně podporoval systém dotovaných potravin. Nicméně když začal Mursí hovořit o více než zdvojnásobení vlastní produkce pšenice, přidal se k němu, omezil import a Egypt začal spotřebovávat zásoby.

V květnu Mursí na zemědělské slavnosti prohlásil, že do dvou let bude Egypt produkovat 80% své spotřeby a do čtyř let bude potravinově soběstačný. Byl to obrovsky ambiciózní projekt, který kritikové označují za ztřeštěný.

"Každý vesničan vám může říci, že nemůžeme být soběstační, každý negramotný farmář vám dokáže říci, že nemůžeme být soběstační, takže lidé cítili, že se jim lže", říká profesor ekonomie Adil Bišaj z Káhirské americké univerzity.

Třebaže je Egypt jednou z nejstarších zemědělských civilizací a kdysi byl obilnicí Římské říše, nedokáže uživit současnou zhruba třiaosmdesátimilionovou populaci. Zemědělství je soustředěno do úzkého zavlažovaného pruhu kolem Nilu a více než 90% rozlohy země tvoří poušť.

Americké ministerstvo zemědělství odhaduje loňskou úrodu pšenice v Egyptě na 8,5 milionu tun. Ale jen samotný program zabezpečující dotovaný chléb vyžaduje así 9 milionů tun. Místní pšenice má malý obsah bílkoviny glutenu, takže je zhruba půl na půl míchána s importovanou, aby chleba mohl být vůbec upečen. Většina toho, co poté zbude, je spotřebována přímo na farmách.

Svou roli sehrál také nedostatek financí, kvůli němuž islamistická vláda hledala alternativní metody obchodování, například barterovou výměnu brambor a pomerančů za ruskou pšenici. Výsledek se ovšem nedostavil.

Když byl Mursí svržen, podle odstupujícího ministra zásobování činily zásoby pšenice 3,5 milionu tun, včetně půl milionu tun importovaného obilí. Před rokem to ještě bylo 4,9 milionu tun, včetně 1,2 milionu importované pšenice.

Nová vláda tvrdí, že klíčem k řešení problému je dobře načasovaný nákup na světovém trhu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2756

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2013