Klaus: Krást se může, ale přicházet se na to nesmí

27. 3. 2012 / Petr Wagner

Svoboda a demokracie vyžadují morálku. Bez tohoto spojení nedává smysl. Je rozdíl mezi vzbouřenými otroky a svobodnými lidmi. Tedy měl by být. Je rozdíl mezi svobodnými lidmi žijícími na určitém území a korzáry beroucími vše co jim přijde do ruky bez sebemenšího ohledu na ostatní. A je vcelku jedno jestli v ruce drží meč nebo mobil nebo Porsche.

Pan prezident je u nás vnímán jako morální autorita. Náš se velmi do této role stylizuje. Nemluví jako normální člověk na rozdíl od prezidentů takových pidistátů jako jsou USA nebo Francie. Takřka neudělá pohyb z něhož by nevyzařovala jakási vyšší důstojnost. Podobně jako v kauze Drobil se i nyní zastává neobhajitelného.

Dává jasně najevo svá hodnotová kriteria: krást se může, ale přicházet na to se nesmí. Ostatně nám to předvedl v praxi v devadesátých letech jako bankovní odborník - premiér vlády. Vskutku návodný signál politikům a občanům.

Zajímavý je i názor jeho souputníka Zemana (Nedělní partie na Primě) tajné služby jsou na nic a nikdy nic nevyzkoumaly. No tady se zdá, že něco vyzkoumaly a zdá se, že pár lidí má zpocené zátylky.

Takže konečně máme všechny v jedné linii. Sice proti občanům, ale sešikované. Pro ty kterým to ještě nedošlo : občane plať víc a víc, ať můžeme krást. Drž hubu a krok a opovaž se nám do toho mluvit! Ničil bys totiž demokracii. Českou.

0
Vytisknout
9387

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2012