BBC: K bezpečnostní kontrole evropských měst se stále intenzivnějí využívá technologie a praxe vyvinutá ve válečných zónách

5. 1. 2012

Zabýval se tím pořad rozhlasu BBC "Thinking Allowed", z něhož citujeme:

(Zvuk vrtulníku v pozadí)

Moderátor Laurie Taylor: Na Silvestra jsem s přítelem stál v Londýně na střeše jednoho domu. Čekali jsme na začátek půlnočního ohňostroje. Město bylo tišší než normálně. Polovina obyvatelstva zřejmě odjela na dovolenou. Ale jeden hluk přerušoval náš rozhovor, jak jsme tak čekali na půlnoční zvonění z Big Benu. Tak trochu zlověstný, rozzuřenou vážku připomínající zvuk vrtule vrtulníku. Nějak nám připadalo, že nás vrtulník sleduje. Protože i když občas odlétal do města, několikrát se vrátil a stál nám skoro těsně nad hlavou. Sledují nás? Fotografují nás? Kontrolují si nás na počítači? Zkoumají, jestli nejsme pod vlivem alkoholu? Můj kamarád si povšiml, že se má paranoia zintenzivňuje. "Přestaň!" vykřikl! "Přestaň! Nejsme v Bagdádu!"

(Náhle vrtulník umlkne. Pauza)

No, o pouhé dva dny později jsem začal číst knížku, z níž vyplynulo, že přítelovo ujišťování bylo poněkud nepřesvědčivé.

Víte, podle studie "Města v obležení: Nový vojenský urbanismus", obyčejné město je dnes považováno za trvalé bojiště, kde se skrývají podvratníci, teroristé a nepřizpůsobivá sociální hnutí. Cituji: "Ať je tomu ve frontách na londýnských letištích, v londýnském metru, anebo v ulicích Kábulu či Bagdádu, nejnovější doktrína zdůrazňuje, že je nutno nalézt způsoby jak identifikovat takovéto hrozby a tyto lidi, kteří jsou dnes v podstatě nerozlišitelní od obyčejného obyvatelstva. Autorem knihy "Města v obležení" je Stephen Graham, profesor města a společnosti na Newcastle University, který je tu nyní se mnou ve studiu, a Melissa Butcher, která vyučuje geografii na Open University. Stephene, tvrdíte, že jsme v současnosti svědkem zvýšené militarizace měst?

Stephen Graham: No, myslím, že jsme svědky celé řady případů, které jsou znepokojující. Vojenské představy o tom, jak kontrolovat prostor ve městech, které byly vyzkoušeny na válečných frontách, na místech, jako je Bagdád, nebo na západním břehu Jordánu, se prodávají na trzích civilní policie. Jako například je používání vrtulníků, o němž jste mluvil. Kamery průmyslové televize v ulicích jsou nyní stále inteligentnější a jsou schopny automaticky nacházet znepokojující chování lidí nebo znepokojující pohyby. Města jsou dnes stále častěji navrhována jako uzavřená území, například londýnské Docklands, kam mají přístup jen někteří.

Hovoříme o rozsáhlém úsilí, které je preventivní. Které se snaží řešit obtížný úkol jak izolovat teroristu v obyčejné situaci. Snaží se používat data, známá o lidech z minulosti, a rozhodovat, zda by jim mělo být dovoleno nastoupit do letadla, vstoupit do určité budovy a tak. Jsou to běžné dohližitelské praktiky. A my všichni o sobě vytváříme profily, jak používáme informační technologii.

Melissa Butcher: Města jako Londýn a New York jsou atraktivní pro teroristy, protože se stávají globálními středisky. Jsou globálním centrem pro ekonomiku, jsou zde klíčové politické instituce a je v nich také mnoho ústředí sdělovacích prostředků. A žije v nich mnoho lidí. Takže když v takové situaci uskutečníte útok, stává se to divadlem. Je to něco, co se okamžitě dostane do světových sdělovacích prostředků a má to globálně okamžitý dopad.

Laurie Taylor: Jeden z útočníků na Světové obchodní centrum v New Yorku nenáviděl města. Města byla podle něho centry korupce.

Stephen Graham: Islamistická ideologie lidí, jako je al Kajda, splývá s extremně pravicovou ideologií na Západě. Obě filozofie vidí město jako ohnisko hříchu, korupce, zla, kosmopolitanismu, který je v konfliktu s pravicovou ideologií národa a náboženství. Útoky na Světové obchodní středisko v New Yorku byly motivovány silnou nenávistí vertikální západní architektury.

Laurie Taylor: Hovořil jste ale o infrastruktuře útoku. Mohl byste to rozvinout?

Stephen Graham: Současné město je stoprocentně závislé na infrastruktuře, bez které nemůže fungovat: jde o energii, vodu, mobilní sítě, potraviny, dopravu. To všechno považujeme za samozřejmé, ale tyhle věci jsou ve městě slabinou, protože jakmile jsou ochromeny, město přestává existovat. Takže dnes si státy i jednotlivci uvědomují, že chcete-li zničit město a projevit v něm svou moc, musíte zničit jeho infrastrukturu. Dobře to vědí Izraelci, kteří na západním břehu Jordánu a v Gaze město obklíčí, zničí jeho elektrické rozvody, vodovody, dopravní komunikace.

Laurie Taylor: Je to vlastně demodernizace.

Stephen Graham: A teroristé to dělají také. Zaměřují se na energetické sítě, vodovodní sítě, mobilní sítě a tak dál. Laurie Taylor: Do jaké míry je tohle všechno paranoia a do jaké míry je to realismus? Děje se dnes něco odlišného, co vyžaduje takováto nová opatření?

Melissa Butcher: Města byla vždycky terčem vojenského násilí. Dnes je ale jiná technologie. Je všudypřítomná. A proniká do veřejných prostor, jako jsou nákupní střediska. Existuje napětí mezi městem jako ohniskem potenciálního nepořádku, a státem, který se vždycky bude snažit město kontrolovat.

Laurie Taylor: Myslíte si, Stephene, že eskalace dohledu nad městem je v dnešní době ospravedlnitelná, anebo prostě armáda a policie využívá saturačním způsobem technologie, i když žádná hrozba neexistuje?

Stephen Graham: Neargumentoval bych, že neexistují žádné hrozby a viděli jsme v posledních letech celou řadu krvavých útoků. Jsem ale znepokojen, že reakce jsou někdy nepřiměřené. Kriminalizují se normální demokratické protesty. Dohledu se zneužívá k privatizaci velkých částí našich měst. Ochromuje se veřejná a sociální funkce města jako klíčového místa pro demokracii. Stačí jen pohlédnout na některé reakce na protesty hnutí Occupy, zejména ve Spojených státech. Stát reaguje vysoce polovojenským způsobem na každodenní společenský politický nesouhlas. A to je znepokojující. Je to případ hrozby terorismu, která je ve světě rostoucí sociální nerovnosti zneužívána.

Laurie Taylor: A tyto bezpečnostní techniky v evropských městech jsou založeny na technikách vypracovaných ve válečných zónách.

Stephen Graham: Absolutně. Vidíte například, jak se používá biometrika, která se začala používat v iráckém městě Falludža, a nyní se znepokojujícím způsobem široce používá i na Západě. Konstrukce Zelené zóny v Bagdádu se stala vzorem pro stavbu zóny na Wall Street. Technologie data mining, získávání elektronických dat. Používání bezpilotních letadel. Bezpilotní letadla se nyní začínají používat v západním bezpečnostním průmyslu jako hlavní sledovací nástroj pro běžnou civilní policejní práci. Budeme mít bezpilotní letadla v Londýně. Budou se používat v rámci bezpečnostních opatření při letošních olympijských hrách. Vzniklo obrovské úsilí bezpečnostního průmyslu ve světě po ukončení studené války a exponenciálním způsobem se rozšířil dohled nad domácím obyvatelstvem.

Laurie Taylor: Může dojít v tomto ohledu ke vzbouření společnosti proti tomuto novému dohledu? Když se budete snažit zavádět další a další bezpečnostní opatření, dojdeme do situace, kdy se veřejnost prostě proti tomu vzbouří a už to dál nebude tolerovat.

Melissa Butcher: Ano. Máme už velmi silné hnutí za občanská práva. Bezpečnostní hrozby jsou reálné, ale strach z nich bývá manipulován. V Birminghamu například se občané vzbouřili proti rozmisťování televizních kamer v ulicích a program byl zastaven.

Laurie Taylor: Jde tedy o přehnanou reakci na existující hrozby? Pochází to od lidí, kteří mají osobní zájem na prosazování této bezpečnostní technologie?

Stephen Graham: Tomu tak samozřejmě je a akce jako jsou olympijské hry jsou pro tyto lidi šancí, aby předvedli svou bezpečnostní technologii. Jsem znepokojen, když jakákoliv veřejná akce se stane mimořádným stavem. Je znepokující, že se východní Londýn, kde se budou konat Olympijské hry, přestavuje jako vysoce zprivatizované místo s intenzivním bezpečnostním dohledem. A to místo takové bude i dál, poté, co Olympijské hry skončí.

Audio v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6751

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2012