Mám svůj sen, čert vem svět

19. 11. 2011 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

"Filosofové svět jen různě vykládali; jde o to jej změnit."
Karl Marx

"And they'll tell you black is really white/The moon is just the sun at night..."
Ronnie James Dio

I. Wilhelm Dilthey napsal: "Veškerá věda je zkušenostní; avšak veškerá zkušenost se zpětně vztahuje a její platnost se odvozuje od podmínek a souvislosti vědomí, v nichž vyvstává, tj. od totality naší přirozenosti." Ideologizující myšlení, které postuluje změnu vědomí coby něco údajně rozhodujícího a zcela nezávislého na ostatních danostech "human condition", tedy ignoruje ne snad jen poněkud jednostrannou marxistickou tradici, která byla posléze ještě více deformována pozitivistickým výkladem, ale například i "romantickou" diltheyovskou antropologii vyrůstající z "katolické" reakce na redukcionismus reformačního sektářství. Vposledku tak znova postuluje "duši bez těla", která jakoby přistupovala ke světu tak jak je odkudsi z imaginárního vnějšku.

II. Abstrakce ovšem světu ve skutečnosti nevládnou. Pokud se nám dnes zdá, že tomu tak je, jde pouze o historicky konkrétně vzniklý a dlouhodobě neudržitelný stav. Deregulovaný finanční průmysl se netěší nezávislosti na reálné ekonomice a ta je opět pouze relativně nezávislá na prostředí, z nějž čerpá veškerou látku, energii i informaci. Proto i mezi informacemi jsou v poslední instanci rozhodující ty, jež odrážejí naši vztaženost k prostředí. Informace o zjištěných zásobách surovin nebo koncentraci skleníkových plynů mají v delší perspektivě mnohem větší váhu než to, co kdo kde s kým proč a za kolik, neřkuli co kdo kde komu kdy na to řekl. Masmédia jsou zbraní masového odvádění pozornosti - čím bulvárnější, tím horší. Chcete využívat této zbraně jako nástroje v boji o "hegemonii" - místo abyste informovali veřejnost o vlastním praktickém úsilí? Pak dáváte najevo fatální vázanost právě na to, co je na současném stavu světa zvráceného, co je v něm nenapravitelně falešné, přepjaté a hysterické. Taháte se za cop z bažiny jako baron Prášil.

III. Neexistuje náhrada za praktické úsilí o změnu životních podmínek. Ti kdo zakládají farmářské trhy nabízející alternativu ke globalizovanému distribučnímu systému jsou pro budoucnost mnohem důležitější než masmediální zaklínači hadů. Ti kdo se snaží třeba jen nepatrně změnit reálný poměr sil v neprospěch kmotrovské elity dělají mnohem cennější práci než pořadatelé "alternativních" mediálních show užívající si v nejlepším případě patnáct minut slávy mezi reality show a reklamou na prací prášek. Ti kdo za cenu osobního ohrožení moc konfrontují už moci čelí, tady a teď. Ale sliby budoucích rájů vedou zaručeně rovnou do pekel.

IV. Základní omyly "revolucionářů": Soustředit se na psychické potřeby masy, na psychodramaticky navozenou skupinovou katarzi, založit revoluční "církev" (spíše sektu), kšeftovat s nadějí v distribuční síti infotainmentu. Takto se spěje ke groupthinku, rozbití smyslu pro realitu, skupinovému halucinování o změně jež nenastala, nakonec k rychlému zastarání nabízeného produktu. Sen o změně je pouhou záměnou snu. Je však třeba se probudit.

V. Kde se klade primární důraz na interpretaci statu quo, mění se reálné politické hnutí v náhražkové exercicie. V zásadě bez výsledků. Což ovšem neznamená, že bez následků...

0
Vytisknout
11623

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2011