Změna je nutná, ale jaká?

19. 11. 2011 / Vít Klíma

Občanská iniciativa ProAlt uspořádala 17. listopadu v pořadí již čtvrtou demonstraci proti vládním reformám (blíže ZDE ). Hlavním mottem demonstrace bylo heslo:

"Změna je možná, změna je nutná!"

Na demonstraci se hovořilo hodně, plamenně a rozsáhle, ale nikdo na klíčovou otázku - jak si onu změnu vlastně představuje - neodpověděl. Samozřejmě, že novináři nelenili a například Alexandr Mitrofanov v Právu ve svém komentáři "Rozháranost" o akci ProAtu napsal: "Nespokojenci na náměstích ..., ale nikdo jim nedal recept, jak dál". Není to z řad novinářů i politiků řídká výtka, takže se jako řadový člen ProAlt(u) pokusím jimi hozenou rukavici zvednout.

Islandská revoluce, světlo na konci tunelu?

Důkaz, že občanská společnost "změnu" skutečně úspěšně uskutečnit může, poskytla revoluce na Islandu ZDE ). Islanďané po finančním kolapsu znárodnili velké banky a rozhodli, že nezaplatí dluhy, které za ně vytvořili bankéři a politici, protože je to problém špatné politiky a ne občanů. V nové Ústavě, kterou vytvářeli občané sami prostřednictvím sociálních sítí, bylo zakotveno, že občan je hlavním politickým protagonistou, nikoliv politik.

"Mnoho finančních analytiků, věštilo Islanďanům kolaps a katastrofu. Dnes - s časovým odstupem - máme možnost posoudit výsledky, jichž revoluce dosáhla. Statistiky The Economist ukazují, že nezaměstnanost je na Islandu 6,6 procenta, zatímco průměr v EU činí 10,2 procenta (v zachraňovaném Řecku je 16,5 procenta, ve Španělsku 22,6 procenta). Růst HDP je na Islandu odhadován v letošním roce na 2,5 procenta, zatímco průměr EU na 1,6 procenta (v Řecku -7,3 a ve Španělsku +0,7 procenta). Inflace je na Islandu v letošním roce odhadována na 4,5 procenta, zatímco průměr EU 2,6 procenta, v Řecku 2,9 a ve Španělsku 3,0 procenta. Kromě mírně vyšší inflace se zdá, že podle tvrdých dat je vývoj na Islandu o dost lepší než v celé Evropě" (zdroj ZDE upraveno V.K.). Zotavování islandské ekonomiky potvrzuje i zpráva Konfederace islandských podnikatelů ZDE .

Důležité je způsob, jakým Island oživení dosáhl. Filozofie Islandské vlády, kontrolované lidem, byla jednoduchá: "nechránit banky, ale chránit své občany". Islanďané nechali nést náklady krize finančního sektoru jejich akcionářům bank a nijak jim nepomohli. Tímto způsobem "ušetřené peníze věnovala Islandská vláda na sociální pomoc svým obyvatelům. "Hlavním úkolem vládního sektoru je nést, v maximální možné výši, náklady na finanční krizi" je může být vzkazem občanským iniciativ české vládě.

Americký ekonom Paul Krugman v New York Times o této strategii napsal: "Zatímco všechny ostatní západní země chrání zájmy bankéřů a nutí své občany platit za jejich záchranu, Island je nechal zkrachovat a naopak rozšířil svým občanům sociální pomoc. Zatímco všechny ostatní země se snaží uklidnit zahraniční investory, Island zavedl dočasnou kontrolu pohybu kapitálu (aby "neutekl" do zahraničí, jako je tomu teď v Řecku či Itálii, pozn. V.K.) a Island tak získal větší finanční manévrovací prostor".

Neslušelo by demonstraci ProAltu spíše motto:

"Nechraňme banky -- chraňme své občany!"

Island byl modelem o b č a n s k é revoluce. Islanďané dokázali, že změna je nejen m o ž n á, ale může být ú s p ě š n á! Vyšla -- li změna Islanďanům, tak proč by nemohla být úspěšná i u nás? Návod, který nám Islanďané dali je velice jednoduchý: "vyhlašte státní bankrot, neplaťte za bankéře a politiky jejich dluhy, sami si napište Ústavu s novými pravidly, jimiž se bude společnost řídit ...a začněte znovu". Jak jednoduché, milý Watsone...

0
Vytisknout
12894

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2011