Hrůzná vražda – a občanská válka, která hrozí rozervat britskou pravici

3. 6. 2026

 

Kořeny strany Restore Britain lze vysledovat až k Loweovu hořkému odchodu z ze strany Reform UK v březnu loňského roku. Brzy poté, co Lowe popsal Reform UK jako „protestní stranu vedenou Mesiášem“, předseda strany Zia Yusuf tvrdil, že mu Lowe vyhrožoval fyzickým násilím – a několik zaměstnanců strany obvinilo tohoto poslance za Great Yarmouth z šikany v jeho parlamentní kanceláři. Lowe obě obvinění popřel.

V červnu loňského roku Lowe založil Restore jako „politické hnutí“, než jej letos v únoru přeměnil na plnohodnotnou celostátní politickou stranu. Zatímco multimilionář Lowe je jejím jediným poslancem, malá klika mladých aktivistů, včetně Charlieho Downese, Harrisona Pitta a Lewise Brackpoola, patří k jejím nejvýznamnějším mluvčím.

Založení strany bylo s nadšením přijato širokými vrstvami krajní pravice, zejména mezi těmi, kteří považují stranu Reform UK za nedostatečně tvrdou v otázce imigrace. Loni v červnu, během zahajovací akce ve svém volebním obvodu Great Yarmouth, sklidil Lowe potlesk od příznivců poté, co propagoval politiku zaměřenou na rozsáhlé deportace a prohlásil, že „miliony budou muset odejít“.

Ve skutečnosti organizace Hope Not Hate v posledních měsících zdokumentovala velmi znepokojivou řadu prominentních extremistů, kteří se k této straně přiklonili, což vedlo k významnému přeskupení sil. Strana Restore vytvořila nejistou koalici, která zahrnuje osobnosti od těch, které se nacházejí těsně napravo od strany Reform UK, až po otevřené fašisty.

V dubnu se Lowe chlubil, že počet členů strany Restore přesáhl 130 000. Tato čísla nelze potvrdit a zdá se, že zahrnují i některé mezinárodní příznivce, ale není pochyb o tom, že strana rychle rostla – alespoň částečně díky řadě velkých schůzek poboček a kampaní po celé zemi. Pokud je tento údaj přesný, znamenalo by to, že počet členů strany Restore se vyrovná počtu členů Konzervativní strany, což by ji činilo zhruba devětkrát větší než ultrapravicové strany  Britskou národní stranu (BNP) a sedmkrát větší než Národní frontu (NF) v době jejich největšího vlivu.

Zpočátku se strana Reform UK snažila Restore Britain bagatelizovat jako neseriózní obtíž. Její silný výsledek v Great Yarmouth při květnových komunálních volbách, kde získala všech devět mandátů, o které se ucházela v radě hrabství Norfolk, však zjevně znepokojil mnoho lidí v ústředí Reform. Tyto obavy ještě prohlubují nedávné průzkumy v Makerfieldu, které ukázaly, že Andy Burnham z Labouristické strany vede před kandidátem Reform UK, Robertem Kenyonem, pouze o tři body, zatímco Restore Britain je na třetím místě se 7 %. Zvýšená sázka na blížící se doplňkové volby a nový průzkum veřejného mínění, jak se dalo očekávat, zhoršily vztahy mezi těmito dvěma pravicovými stranami.

Nedávná hlasitá podpora strany Restore ze strany miliardáře Elona Muska z Tesly jen zvýšila obavy strany Reform UK ohledně jejího rivala. V reakci na Loweovo tvrzení na X, že „Farage a Reform se mě pokusili dostat do vězení, protože jsem podpořil hromadné vyhoštění pákistánských dětských násilníků a jejich zahraničních manželek/příbuzných, kteří to dopustili“, Musk napsal: „Jen Restore Britain může Británii zachránit.“ (Tvrzení o pachatelích sexuálního násilí z Pákistánu z Manchesteru je vykonstruované, tamější sexuální násilníci byli jak běloši, tak Pákistánci.)

Záplava podpůrných příspěvků od jihoafrického technologického magnáta nakonec donutila Faragea k protiútoku, když pro deník Telegraph prohlásil: „Elon Musk se rozhodl, že se pokusí rozdělit pravici britské politiky, jak nejlépe umí. Tím podporuje stranu, kterou tvoří jediný člověk s účtem na sociálních médiích. Co tím vlastně chce dosáhnout, netuším.“

Zatímco Reform UK se primárně obává, že konkurenční strana rozdělí pravicové hlasy, námitky příznivců Restore vůči Reform UK jsou spíše ideologicky motivované. Někteří kritizují Reform za spolupráci s bývalými konzervativci spojenými s tzv. Borisovou vlnou nedávných migrantů, zatímco jiní nesouhlasí s ochotou strany nasazovat kandidáty, které eufemisticky popisují jako „nekřesťanské“.

V důsledku toho je Reform UK stranou Restore vykreslována jako příliš měkká, centristická a tudíž neschopná řešit britské problémy, zejména pokud jde o otázky související s demografickými změnami. Lowe naopak s radostí volá po hromadných deportacích, aby tento trend „zvrátil“, a několik klíčových osob spojených se stranou otevřeně prosazuje „remigraci“.

Když se loni objevila strana Restore, existence strany napravo od něj umožnila Farageovi prezentovat Reform jako mainstreamovou a respektovanou alternativu k konzervativcům. Reform to také umožnilo zbavit se některých svých nejextrémnějších příznivců, i když jich spousta zůstala. V nejhorším případě byla Restore mírným dráždidlem, zdrojem online útoků, které měly jen malý hmatatelný dopad. 

Následný růst strany Restore však Reform zjevně zaskočil a vedení strany se stále více obává, že Loweova formace ukrojí z její voličské základny. Pro progresivní síly hrozí nebezpečí, že se Reform posune ještě více doprava, zejména v otázkách jako imigrace a deportace, ve snaze zabránit dalšímu úbytku podpory ve prospěch Restore.

I kdyby se Restore nepodařilo vyprofilovat jako významná volební hrozba, může i tak formovat politické prostředí. Přítomnost velké strany s poslancem v parlamentu tak daleko napravo je v britské historii bezprecedentní. Aktivisté Restore dostali prostor v mainstreamových médiích a byli normalizováni způsobem, jakým to u BNP málokdy bylo. To umožnilo proniknutí velmi tvrdé rétoriky do mainstreamového politického diskurzu. Nejlepším příkladem toho je role Restore při prosazování etnicky zakořeněných definic britské a anglické identity v ultrapravicových médiích jako TalkTV a GB News. V komentáři k jednomu takovému vystoupení napsal ředitel kampaně Restore, Charlie Downes: „Reform UK si myslí, že Britem se může stát kdokoli odkudkoli. Restore Britain zastává názor, že Británie je národ definovaný původním britským původem a křesťanskou vírou.“

V tomto smyslu je Restore součástí širšího procesu re-racializace britské pravice. Její politika je otevřeněji rasová než politika Reform UK a pokud získá na síle, pomůže normalizovat jazyk a myšlenky, které byly až donedávna omezeny na okraj společnosti. Riziko nespočívá jen v tom, že by mohla získat hlasy, ale také v tom, že by i bez vítězství mohla posunout hranice přijatelného názoru a posunout britskou politiku k extrémní pravici.

Dnešní cynické hašteření ohledně smrti Henryho Nowaka může být zlověstným znamením toho, co přijde.

• Joe Mulhall je ředitelem výzkumu v antifašistické organizaci Hope Not Hate