Vojenské poučení pro NATO z rusko-ukrajinské války: Příprava na války zítřka

14. 10. 2024

Zatímco některé aspekty válčení zůstávají nezměněny – jako je nutnost průmyslové kapacity a hrubé palebné síly pro zákopové bitvy – válka podnítila přehodnocení mnoha tradičních vojenských koncepcí. Ukrajina se stala globálním testovacím prostorem pro různé zbraně a technologie, které nabízí cenné lekce o tom, co funguje a co ne. Například bezpilotní letouny se staly nepostradatelnými, přičemž obě strany je využívají k posílení svých operací na bojišti. Toto neustálé přizpůsobování a snaha o technologické průlomy pohání evoluci válčení ve větším měřítku.

Ačkoli se Ukrajina v prvních letech války silně spoléhala na západní pomoc, stále více si uvědomuje potřebu soběstačnosti a domácích inovací. Ukrajina i nadále jde příkladem a maximalizuje své omezené zdroje na boj proti Rusku využitím asymetrické války a průkopnickými inovacemi v oblasti dronů. Civilisté hráli klíčovou roli, budovali dodavatelské řetězce pro udržení válečného úsilí, zatímco skupiny jako Severoatlantická organizace (NAFO) bojovaly s Ruskem v informační válce. Mezitím Rusko vedlo nejen fyzickou válku proti Ukrajině, ale zapojilo se také do hybridní války, jejímž cílem je podkopat podporu Západu. Tato válka se rozšířila z kybernetických sfér přes západní země až na fyzická bojiště Ukrajiny. V reakci na to se objevily decentralizované snahy, jako je ukrajinská IT dobrovolnická armáda, vést kybernetickou válku proti Rusku.

Absence jasného plánu pro ukrajinské vítězství na bojišti povzbudila Rusko a posílila jeho víru v dosažení úplné dominance. To přilákalo větší podporu od protivníků, jako je Čína, což dále rozdmýchalo konflikt. Rostoucí angažovanost Číny a Severní Koreje zdůrazňuje globální povahu války, kdy národní státy po celém světě začínají investovat do jejího výsledku. Ukrajina zase začala přesouvat boj za své hranice a zaměřila se na ruské zájmy v Africe a na Středním východě. Vzhledem k tomu, že Bidenova administrativa váhá poskytnout Ukrajině rozhodující potřebnou podporu, může se Ukrajina uchýlit k riskantnějším strategiím, aby prolomila patovou situaci a čelila ruské opotřebovávací válce.

Umělá inteligence (AI) hraje na bojišti stále významnější roli, zlepšuje zaměřování dronů a umožňuje autonomním systémům mít větší dopad. Postupem času se z bojiště stává střet algoritmů. S tím, jak se svět stává více digitalizovaným, bude vliv technologií ve válčení jen růst. Levné drony již proměnily bojiště a urychlily potřebu obou stran přizpůsobit se a vyvinout nový technologický pokrok.

Rusko-ukrajinská válka v konečném důsledku zdůraznila, že je třeba, aby země NATO přijaly technologický pokrok na Ukrajině a přizpůsobily se mu, přičemž mnohé z toho vychází z běžně dostupných komerčních technologií. NATO se musí připravit na budoucnost válčení, kde první rozsáhlá válka bezpilotních letounů rychle přechází v první válku řízenou umělou inteligencí.

Celý text v angličtině: ZDE