Německo: počátek velkého spolkového experimentu se základním příjmem Markéta Minářová

12. 7. 2021 / Markéta Minářová

čas čtení 4 minuty
- Tento článek je vydán při příležitosti publikování nové knihy „Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny“, jejímiž autory jsou Marek Hrubec, Martin Brabec a Markéta Minářová.

- Nepodmíněný základní příjem je jedno z nejvíce diskutovaných sociologických a politologických témat v současnosti.

- V Německu v létě 2020 odstartoval projekt, na jehož základě je 122 lidem po dobu tří let vyplácena měsíční částka 1 200 eur.

Nepodmíněný základní příjem jako finanční dávka pro zkvalitnění života je jedna z nejvíce diskutovaných sociologických a politologických témat v současnosti. Loňský a letošní rok navíc patří celoevropské občanské iniciativě za veřejné zviditelnění základního příjmu a podrobné seznámení se s jeho možnostmi a důsledky. O tom se v současné době přesvědčuje i jedna z našich sousedních zemí, Spolková republika Německo, kde v srpnu 2020 odstartoval projekt, na jehož základě je 122 lidem po dobu tří let vyplácena měsíční částka 1 200 eur (přibližně 31 800 Kč).

Žádná z vlád Spolkových republik myšlenku základního příjmu přímo nepodporuje, ani jej nemá uvedenu v programovém prohlášení. Tento projekt je proto na rozdíl od jiných států organizován skupinou vědců a financován ze soukromých zdrojů, přičemž se jedná o nový experiment, který má ukázat možnosti progresu v sociálním zabezpečení díky nepodmíněnému základnímu příjmu.

Vědci ze spolku Mein Grundeinkommen (Hospodářský institut DIW) Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka vybrali pro svůj experiment 1 500 obyvatel, které budou po dobu tří let sledovat, ale jenom přes 122 z nich bude pobírat nepodmíněný příjem. Do experimentu jsou zařazeni napříč celým Německem a jedná se o různorodý průřez celé společnosti. Finanční dotaci budou pobírat lidé s prací i bez práce, vzdělaní i manuálně pracující a zastoupeny jsou i všechny věkové skupiny. Finanční dávku však v průběhu projektu může dostat více lidí, neboť experiment patrně získá další finanční zdroje.

Není tajemstvím, že před šesti lety byl v Německu podobný projekt již spuštěn. Tenkrát bylo vybráno zhruba 668 lidí, kteří každý měsíc obdrželi 1000 eur. Experiment přinesl pozitivní výsledky, protože vybraní jedinci začali žít zdravěji, měli čas na své zájmy, vzdělávali se a zvýšilo se jejich sociální cítění. Žádná zahálka či lenost se u nich nedostavily. Projekt tehdy vedl pouze spolek Mein Grundeinkommen a právě díky jeho úspěšnosti se k němu nyní přidali i dvě významné německé instituce.

Odborníci se vědecky snaží dokázat to, co je v Evropě předmětem veřejných debat, a to že spolu s globálními interakcemi a digitalizací přichází i jiný způsob přerozdělování financí k zajištění dostatečného blahobytu pro všechny. Je třeba říci, že tento německý experiment se liší od těch, které probíhají v Africe či nedávno ve Finsku, neboť finský základní příjem byl dáván pouze lidem bez práce a africké projekty jsou většinou koncipované s cílem zajistit chudým lidem základní životní potřeby.

Stejně jak odlišná je názorová debata o nepodmíněném základním příjmu ve vědeckých kruzích, tak i široká německá veřejnost není zajedno. V posledním průzkumu provedeném na podzim roku 2019 podporovalo nepodmíněný základní příjem 48 % dospělé populace. Ve východní části Německa to bylo 58 %, v západní části 46 % dospělé populace. Souhlas se zavedením základního příjmu je zde často spojován s několika sociálními skupinami, které jsou definovány těmito charakteristikami: mladší ročníky, vysoká úroveň vzdělání, nižší příjem a politicky levicovější postoje.

Dlouhodobě můžeme pozorovat snahy spolku Mein Grundeinkommen zavést v Německu nepodmíněný základní příjem. K této snaze se postupně přidávají další instituce, které vidí v základním příjmu velký potenciál. Myšlenka nepodmíněného základního příjmu nalézá stále více svých zastánců a je tak možné jednotlivé experimenty se základním příjmem rozšiřovat.

Markéta Minářová, doktorandka historické sociologie na Univerzitě Karlově

1
Vytisknout
2786

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2021