11479

Svědectví rukojmího Islámského státu: Nemá smyslu teroristy zabíjet. Musíme zlikvidovat ten narativ

25. 5. 2017


Vydáváme znovu svědectví francouzského rukojmího Nicolase Hénina, který poznal Islámský stát z první ruky, když jím byl dlouhé měsíce vězněn. Snad to mnohé vysvětlí. (Původně jsme článek vydali 22. prosince 2015.)

Nicolas Hénin: Já se jich nebojím. Myslím, že strach brání lidem v tom, aby reagovali racionálně. Proč nás terorizují? Protože chtějí, abychom reagovali iracionálním způsobem, z čehož nakonec budou mít oni prospěch. Úspěch teroristického činu nezávisí na jeho pachatelích. Závisí na jeho obětech. Jen blbec si může myslet, že al Kajda a bin Ladin byli invazí do Afghánistánu a do Iráku potrestáni. Ne, to byly opravdové úspěchy.

Reportér: Jakým způsobem je možné ochromit ten celý narativ? Protože samozřejmě neexistuje jen organizace zvaná Islámský stát.

Nicolas Hénin: Pomáháním uprchlíkům. Uprchlická krize letos v létě byla pro Islámský stát obrovskou ranou. Naprosto to zničilo jejich propagandu. Propaganda Islámského státu je totiž založená na tvrzení, že západní společnost není pro muslimy vhodná k životu a že muslimové na Západě jsou marginalizováni a že jsou terčem nenávisti. A letos v létě jsme byli svědky toho, jak statisíce muslimů opustily tuto údajně svatou zemi, zaslíbenou zemi, ten chalífát, a odešly do zemí nevěřících, do našich zemí, a ke všemu tam ještě byli přijati s otevřenou náručí. A to bylo naprostou ránou pro propagandu Islámského státu. Mimochodem, jedním z cílů pařížských útoků v listopadu bylo narušit tu pohostinnost vůči uprchlíkům.

Nicolas Hénin byl rukojmím organizace Islámský stát v Sýrii. Byla to noční můra, která trvala deset měsíců. Ve své knize Jihad Academy (Akademie džihádu) ale píše, že ta noční můra nebyla ničím závažným ve srovnání s utrpením, jímž prochází obyvatelé Sýrie a Iráku. Je to novinář, který byl propuštěn loni. Reportér Mark Mardell z rozhlasu BBC se ho zeptal, co si myslí o těch lidech, kteří ho mučili a zavraždili jeho přátele. Tento pozoruhodný rozhovor se vysílal v úterý 22. prosince na domácí britské rozhlasové stanici BBC Radio Four v pořadu The World at One.

89 procent Arabů je proti Islámskému státu

22. 12. 2015

Z průzkumu veřejného mínění, který provedlo ve dvanácti zemích středisko Arab Center for Research and Policy Studies, vyplývá, že 89 procent Arabů je proti Islámskému státu. Nejsilnější odpor vůči Islámskému státu je v zemích, které mají vlastní zkušenost s terorem tohoto seskupení. V Libanonu je proti Islámskému státu 99 procent obyvatelstva, v Jordánsku 97 procent a v Iráku také 97 procent. Nejnižší odpor vůči Islámskému státu je v Mauretánii, totiž 74 procent obyvatelstva.

- 71 procent Arabů považuje demokracii a islám za slučitelné, i když jen 44 procent jich považuje své země připravené na přechod k demokracii.

- 87 procent Arabů se považuje za věřící. 52 procent Arabů je pro oddělení náboženství od státu.

- K  nejneoblíbenějším zemím patří v arabském světě USA, Írán a Rusko. Zahraniční politiku USA odmítá 65 procent Arabů, Íránu 62 procent a Ruska 54 procent.

- Arabské jaro vnímá 57 procent Arabů záporně. Respondenti poukazují na příliš mnoho mrtvých, na absenci bezpečnosti a na vzniklý chaos.

Průzkum byl proveden v Egyptě, v Alžírsku, v Iráku, v Jordánsku, v Kuvajtu, v Libanonu, v Mauretánii, v Maroku, v Palestině, v Saúdské Arábii, v Súdánu a v Tunisku. Dotazováno bylo 18 300 osob.

Podrobnosti v němčině ZDE

Mezinárodní organizace pro migraci:

MusÍ vzniknout bezpečný proces přijímání uprchlíků z válek a ze zemí útlaku

22. 12. 2015

Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Leonard Doyle: V porovnání s předchozími lety došlo k čtyřnásobnému zvýšení počtu uprchlíků a je to důsledkem problémů, jimiž čelíme v celé řadě zemí, od Afghánistánu až po celý ten oblouk od Sýrie až přes celou severní Afriku. Je lehké hovořit o vojenských řešeních, ale realita pro lidi, nevinné lidi, je hodně krutá, a důsledky toho vidíme v Evropě.

Reportér BBC: Kolik lidí přišlo o život?

Leonard Doyle: Zaznamenali jsme asi o 400 více mrtvých než loni. Spočítali jsme 3692 mrtvých. Lidé umírají za strašlivých okolností. A hlavně umírají děti. Když se 19. prosince utopilo 62 uprchlíků u řeckého ostrova Chias, mezi obětmi byli dva iráčtí chlapci. Šest z patnácti mrtvol vyplavených na řeckých ostrovech tento měsíc byla nemluvňata nebo děti. Jsou to opravdu nevinné oběti těchto válek.

Reportér: Šéf vaší organizace William Lacey Swing říká, že nestačí počítat ta čísla, ale co myslíte, že by se mělo dělat?

Leonard Doyle: Je zjevné, že uprchlíkům je nutno poskytnout ochranu a přístřeší. Ale víc než to. Lidé, kteří nespadají do té právní kategorie také potřebují ochranu. Mnoho lidí se nyní vydává na cestu v důsledku globálníh oteplování. Netýká se jich Konvence o uprchlících. Děti bez doporovodu rodičů přicházejí o život utopením, jak jsme viděli. Těhotné ženy. Potřebujeme zintenzivnit humanitární součást toho, co děláme. Je velmi důležité, aby Evropa měla bezpečné hranice, to nikdo nezpochybňuje. Potřebujeme také bezpečnou migraci. Potřebujeme bezpečný proces, aby lidé, kteří prchají před válkou, měli bezpečné místo, kam mohou jít.

Reportér: Jak by se to mělo spravovat a řídit?

Leonard Doyle: Na jedné straně je nutné investovat rozsáhlým způsobem do ochrany hranic a zjistit, kdo jsou ti lidé, kteří opravdu potřebují pomoc. Toho jsme nebyli zrovna svědky. Jsme svědky toho, že uprchlíci a migranti prostě přicházejí spontánně. To samozřejmě vyvolává poplach a znepokojení, když existuje terorismus. Kdo je mezi těmi migranty. Kdo přišel ze Sýrie. Takže když to řádně nespravujete, když nespravujete řádně hranici, vznikne v systému panika a politická nestabilita, jak to vidíme všude. Lidé začnou hlasovat pro extremní pravici.

Zdroj v angličtině (audio, od minuty 16.45) ZDE

Mezinárodní organizace pro migraci:

Do Evropy letos přišlo více než milion lidí

22. 12. 2015

V roce 2015 přišlo do Evropy nepravidelným způsobem více než milion lidí, konstatuje Mezinárodní organizace pro migraci. Je to největší vlna hromadné migrace v Evropě od uprchlické vlny po druhé světové válce.

Z celkového počtu 1 005 504 příchozích do 21. prosince jich drtivá většina, 816 752, přicestovala po moři do Řecka. Celkový počet vzrostl ve srovnání s roce 2014 čtyřnásobně. Drtivou většinou jsou to Syřané, vyhnaní ze země občanskou válkou. Významné jsou i počtu Afghánců, Iráčanů a Eritrejců, kteří také prchají před válkou a útlakem v jejich zemích.

Proud uprchlíků do Evropy je nicméně daleko zvládnutelnější než množství uprchlíků na Blízkém východě, kde žijí jen v Turecku 2,2 miliony syrských uprchlíků. V Libanonu tvoří 1,1 milionu uprchlíků přibližně pětinu tamějšího celkového obyvatelstva a v Jordánsku tamějších 633 000 registrovaných syrských uprchlíků tvoří asi desetinu obyvatel té země.

Jednou z příčin příchodu uprchlíků do Evropy je, že uprchlíkům v zemích na Blízkém východě jsou upírána základní práva. Drtivá většina syrských uprchlíků tam nemá právo na práci. Uprchlíci, kteří tam žili několik let v naprostém právním vakuu, nyní přicházejí do Evropy a vyžadují splnění svých práv, která jim zaručuje Konvence OSN o uprchlících z roku 1951.

Američtí imigrační úředníci zabránili britské muslimské rodině s dětmi navštívit Disneyland

22. 12. 2015

Dva britští muslimové naplánovali cestu do amerického Disneylandu pro devět svých dětí ve věku od osmi do devatenácti let. Když dorazili na londýnské letiště Gatwick Airport, američtí imigrační úředníci, kteří kontrolují cestující před nástupem do letadla ještě na britském území (!), jim bez udání důvodu odmítli dát povolení cestovat do USA. Rodina na cestu šetřila dlouhé měsíce, za letenky vydala 9000 liber (celkem 333 000 Kč), avšak peníze za letenky jim nebudou vráceny. Protože jim americké úřady nesdělily důvody odepření vstupu do země, turisté se nemohou odvolat. Před odchodem z letiště museli britští turisté odevzdat i zboží, zakoupené v bezcelním obchodě. "V životě jsem nebyl tak ponížen,"! konstatoval Mohammad Tariq Mahmood. "Je to zjevně kvůli atentátům v Americe - oni si myslí, že všichni muslimové jsou hrozbou."

HRW: Rusko a Sýrie používají zakázané kazetové bomby

22. 12. 2015

Potácí se v troskách, avšak tento právník přežil letecký úder, z něhož jsou zde obviňováni Rusové. Právník, který měl na sobě pořád ještě soudní talár, když na budovu soudu neděli spadly bomby. Šest leteckých úderů proti centru syrského města Idlib, které usmrtily asi sedmdesát lidí a zranily dalších 150. Právě v situaci, kdy si Syřané mysleli, že se tato válka po pěti letech svého trvání nemůže už nijak zhoršit. A tak se zhoršila.



A pro ty z nás, kteří se na to díváme, to neztratilo šokující sílu. Chlapec jménem Ali uvízl v troskách až po krk. "To jsem já," Abdul Halid, říká jeho zachránce. "Jsme nyní přátelé. Neboj se."

A nakonec teenagera z trosek vytáhnou. Malý zázrak v zemi, kde podle zpráv zahynuly stovky civilistů od doby, kdy zemi začala před 11 týdny bombardovat ruská letadla.

Proč prohrává Západ v Afghánistánu: Podporoval zkorumpovanou státní správu

22. 12. 2015

V neděli učinil náměstek guvernéra afghánské provincie Helmand Mohammad Jan Rasoolyar, velmi neobvyklou veřejnou prosbu afghánskému prezidentu Asrafu Ghanimu o vojenskou pomoc. Bez ní zřejmě rychle padne do rukou Talibanu Helmand i okres Sangin, při jehož hájení zahynulo před několika lety více než 100 britských vojáků.

V souvislosti se zřejmě nezastavitelnou ofenzívou Talibanu v Sanginu interviewoval rozhlas BBC v pondělí v podvečer reportéra investigativního televizního pořadu BBC Panorama Bena Andersona, který provincii navštivil a zná to tam jak své boty. Ben Anderson přinesl toto pozoruhodné svědectví:

"Afghánská armáda je v trochu lepší situaci než afghánská policie, ale policie vůbec není vstavu, aby se mohla bránit. Ani policii příliš nezajímá, že by měla dělat práci, která se od ní žádá. Hovořil jsem tuhle s velmi vysoce postaveným činitelem a ten mi sdělil, že 90 procent trestných činů v provincii Helmand páchá afghánská policie.

Rozhovor Britských listů 36:

Neschopnost Česka vytvořit inkluzivní školství ohrožuje zemi ekonomicky

18. 12. 2015



Země, které umožňují občanům, aby se ve společnosti uplatnili, ekonomicky prosperují víc. Proč se nedokáží politici v České republice dohodnout na nadstranické inkluzivní školské politice, umožňující lidem vertikální sociální mobilitu tak, jak do úspěšně dělají skandinávské země? O tom hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Bohumilem Kartousem, který nedávno objel skandinávské země a byl ohromen tím, jak tam funguje školství a jak v ČR taková strategie neexistuje a nefunguje. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. prosince 2015.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Washington Post si láme hlavu, zda jsou Američané prostě tvrdí rasisti, anebo zda "se bojí ekonomické nejistoty".

22. 12. 2015

Stejné otázky platí i pro nekritický obdiv drtivé většiny Čechů vůči drsně zlovolným nesmyslům Miloše Zemana

Všichni souhlasí, že americký republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump šíří tvrdou demagogii a bigotnost vůči muslimům a přistěhovalcům. Avšak reagují na to stoupenci Republikánské strany pozitivně, protože tím Trump (v českém kontextu čti: Zeman) oslovuje jejich ekonomickou nejistotu a jejich strach z terorismu s emocionální neomaleností a naléhavostí, jakých ostatní politikové nejsou schopni? Anebo reagují voliči na Trumpa (Zemana) pozitivně právě proto, že jádrem toho, co říká je bigotnost a nenávist k cizincům? Jinými slovy, oslovuje Trump (a Zeman) úspěšně voliče, protože se voliči obávají potenciálních změn v demografii, které jsou svou podstatou iracionální, anebo je oslovuje, protože mají relativně racionální strach z hospodářské nejistoty a možných teroristických útoků? ptá se Washington Post.

I když může být tento strach pochopitelný, co to znamená, že je nutné, tak jak to dělá Trump (a Zeman) používat zlovolně xenofobního způsobu vyjadřování, aby to voliče přesvědčilo, že se jejich strachem někdo řádně zabývá? Jak je vůbec možné na tyto otázky odpovědět?

Tato interpretace je přirozeně velmi znepokojující. Ale je velmi nepříjemně možné, že mnoho republikánských voličů je rádo, že Trump (a Zeman) vyslovují jejich pocity právě tím drsně sprostým a neomaleným způsobem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V důsledku zneužívání antibiotik hrozí globální zdravotnická krize

22. 12. 2015

Ředitel britské firmy Antibiotic Research UK varuje, že šance zachránit nejdůležitější léky před odolnými superbakteriemi nalezenými v Británii v prasatech a v lidech jsou jen 50 procent

Je už "téměř pozdě" zabránit globální krizi superbakterií, odolných vůči všem známým antibiotikům, která byla vyvolána jejich zneužíváním, varoval čelný expert.

Vědci mají jen "50 procentní šanci" zachránit existující antibiotika před bakteriemi, které si na ně vyvinuly odolnost, konstatoval dr. David Brown. Podle šéfa farmaceutické firmy Antibiotic Research UK, jejíž objevy vedly k zvýšení objemu prodeje léků o 30 miliard dolarů, úsilí nalézt nová antibiotika "naprosto selhávají"., a to navzdory podstatným investicím a výzkumu.

Muslimové ochránili křesťanské cestující při ozbrojeném útoku na autobus v Keni

22. 12. 2015

Skupina muslimů ochránila křesťanské cestující, když v Keni unesli autobus ozbrojenci, kteří zřejmě byli islamistickými extremisty. Útočníci přikázali cestujícím v autobuse, aby se rozdělili na skupiny muslimů a nemuslimů. Muslimové to odmítli udělat a vyzvali útočníky, ať je zastřelí.

"Muslimové se postavili ke křesťanům a vyzvali útočníky, ať cestující zastřelí všechny, anebo ať odejdou," konstatoval guvernér města Mandera Ali Roba. To extremisty donutilo, aby se dali na spěšný ústup, neboť se obávali odplaty od obyvatel blízkých vesnic.

Nikdo nepřijal odpovědnost za útok na autobus, při němž zahynuli tři lidé.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Výběrové řízení na autoritu

21. 12. 2015 / Bohumil Kartous

Tato země měla kdysi prezidenta, který otevřeně vystupoval proti projevům bigotní, tupé nevraživosti, kterou současný prezident s chutí podporuje. Znovu se ukazuje, že v české společnosti je dost slabá poptávka po demokracii postavené na dodržování lidských práv a svobod. Bez ohledu na Havlovy chyby, přešlapy, nejistoty a selhání v jeho státnické éře se jednalo o skutečnou autoritu, která mohla svým životem svědčit, že má smysl bojovat za ně a riskovat přitom velmi mnoho. Když se takové autority z veřejného prostoru vytratí, posttotalitní společnost rychle najde cestu ke svým živým "kořenům". Ze všech svobod a práv jí stačí mít možnost vycestovat a vrátit se zpět. A to spíše jako část svého "well-being", dobrého bydla. Zbytek umí posttotalitní člověk postrádat a dokáže se bez toho obejít.

Po pařížských útocích stouplo v Británii procento lidí sympatizujících s muslimy

19. 12. 2015

Pařížské útoky ze 13. listopadu nevedly k nárůstu islamofobie v Británii, naopak. Z nového výzkumu univerzity v Manchesteru vyplývá, že zatímco před pařížskými útoky zastávalo 33 procent Britů názor, že "muslimové obrovským způsobem přispívají britské kultuře", po pařížských útocích jejich počet vzrostl na 35 procent.

Před pařížskými útoky souhlasilo 23 procent Britů, že "muslimové v Británii mají respekt pro způsob života jiných lidí", zatímco 53 procent s tím nesouhlasilo. Po pařížských útocích vzrostl počet osob, souhlasících s tímto výrokem, na 27 procent a počet těch, kteří s ním nesouhlasí, poklesl na 51 procent.

K největší změně došlo v reakci na otázku, zda je pro Londýn prospěšné, že v něm žijí lidé z nejrůznějších kultur. Před pařížskými útoky odpovědělo 40 procent Britů ano a 32 procent ne. Po pařížských útocích se procento Britů, kteří si myslí, že je přínosné, že je Londýn multikulturní stoupl na 43 a procento těch, kteří s tím nesouhlasí, poklesl na 24 procent.

Výzkumníci konstatují, že se Islámskému státu v Británii nepodařilo zasít nenávist mezi muslimy a nemuslimy. Pařížské útoky v Británii posílily liberální a multikulturní názory. Výzkumníci zdůraznili:

"Snášenlivost zjevně není všeobecně zastávanou hodnotou v Británii, je však velmi pevně zastávanou hodnotou v určité části obyvatelstva. Pařížské útoky nevedly k posílení nepřátelství mezi muslimy a nemuslimy v Británii. Naopak vedly k silnějšímu vyjádření inkluzivity a snášenlivosti, kterou teroristé odmítají.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Osamělá smrt kráčí českou krajinou

19. 12. 2015 / Ivan Sommer

Na nelidskosti vůči seniorům v České republice se podílejí orgány veřejné správy, majitelé domů, funkcionáři bytových družstev a společenství vlastníků.

Vážený pane,

věc se týká mě osobně. Je mi 73 let a mohu doložit rozsudky Městského soudu. Manželka byla stíhána posmrtně. Stále ji někde kolem sebe vnímám, ale nepřichází. Jsem naprosto osamělý, celé dny s nikým nepromluvím. Narazil jsem nechtěně na zájmové skupiny superšmejdů, neštítících se ničeho, důchodci jsou pro ně snadnou kořistí. Stačí je zbít. Obávám se, že ani Britské listy nejsou již schopny z dálky postihnout míru zesurovění společnosti, jak ji nacházím v bezprostředním okolí svého bydliště v Brně, které znáte. Nejen osamělá smrt, ale i strach se šíří krajinou. Pod okny při uzavírací hodině hospod ožrali mladíci běžne řvou Sieg Heil a rozbíjejí auta. Cizinci utíkají.

Musím Vám ale poděkovat za vnuknuti, jak napomoci tím, že naše náboženská obec českých unitářů může zřídit linku pro osamělé, jestli přežijeme náboženskou nenášenlivost. Zdroje naší víry pocházejí také z východních náboženství, jakkoli se hlásíme k TGM Veritas vincit.

S pozdravem a poděkováním

Ivan Sommer, Brno

Pokusili jsme se pana Sommera pozvat do Rozhovorů Britských listů

20. 12. 2015

Zde je jeho odpověď. Může někdo pomoci? Žije v Brně:

Vážení,

velice mě potěšil Váš zájem. Měl jsem obavu, zda jsem napsal čitelný článek, protože se mi projevují nepříjemné zdravotní problémy. Trpím na značné zažívací potíže, vyvolávající dehydrataci a následně ovlivňující srdeční činnost. Dnes jsem se ocitl v jakémsi polovědomí. To je další problém osamělých seniorů, že prodělali různé srdeční, mozkové příhody atd. Potřebují sice pravide  lný lékařský dohled, ale k lékaři se dostanou s obtížemi. Kvůli bolestem kyčle chodím o berli. Popřípadě lékař vymizí, ani léky nemocný nedostane. Poliklinika mi náhle oznámila, že můj internista byl zrušen a že si mám najít jiného. Stav našeho zdravotnictví je tristní.

S politováním Vám sděluji, že nejsem schopen se dostavit do Prahy. Ani si nejsem jist, zda bych byl schopen se na rozhovor soustředit a přiměřeně odpovídat.

Uvědomuji si, že v čase Vánoc jde o téma vhodné. Už TGM vystihl kritickou osamělost během Vánoc zvýšením počtu sebevražd. V zásadě však řešení problému osamělosti seniorů vyžaduje systémový přístup, což bude v našem zdravotnictví proces nepochybně dlouhodobý a připomínat ho stále by bylo velice záslužné.

S pozdravem a poděkováním

Ivan Sommer

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Skoti připravili syrským uprchlíkům vřelé přijetí

21. 12. 2015

Ztraumatizovaným uprchlíkům pomáhají skotští občané s jazykem a s kulturními otázkami

Amer Masri vypráví o tom, jak obrovskou úlevu vyjadřoval jeden syrský uprchlík, který přijel před několika týdny do Skotska.

"Byl tak vděčný. Pořád opakoval, Děkuji ti, Skotsko, Děkuji ti, Nicolo Sturgeonová - po každé větě, kterou jsem pro něho přeložil."

Masri je sám uprchlíkem, který utekl před Asadovým režimem roku 2011 a nyní pracuje jako vědecký výzkumník v Edinburku, kde žije s manželkou a s dvěma malými dětmi.

Za poslední měsíc navštěvuje Masri a skupina dalších Syřanů, kteří žijí ve Skotsku, své nově přišedší spoluobčany."Chceme ji ukázat, že tady jsme, že nám tahle země dala lidskou důstojnost a svobodu a to je povzbuzuje," říká Masri. "Vysvětlujeme jim, například, že skotská policie je tady od toho, aby jim pomáhala, že se jí nemusejí bát. Také jim vysvětlujeme, že tohle je země, kde vládne rovnost, kde se zachází stejně se vzdělanými jako s nevzdělanými lidmi a - což je ještě důležitější - že ženy tu mají stejná práva jako muži."

"Všechny je porazíme, levou zadní"

21. 12. 2015 / Karel Dolejší


Člen ruské Akademie vojenských věd Vasilij Mikrjukov napsal do vojenské přílohy liberální Nězavisimoj gazety článek, že a jak Rusko snadno a za pár týdnů vyhraje válku proti celému NATO ZDE. Věčná škoda, že se ruský expert na operační umění neinformoval u českých odborníků, kteří takřka dva roky tvrdí zdejšímu občanstvu, že Rusko je vojensky strašně slabé a ohrožované agresívním Západem.

Asadova armáda nemá vojáky a nedokáže využít výhod ruského bombardování

21. 12. 2015

"Kde jsou ti rozumní Rusové, s nimiž se údajně Kerry dohodl?" zeptal se lékař v nemocnici v Idlibu, když ošetřoval osoby zraněné ruskými nálety. "Bašarova letadla nás nikdy nebombardovala tak intenzivně, jak to dělají Rusové. Islámský stát nás nikdy takhle nepronásledoval."



Když Rusko zahájilo letecké údery na podporu Bašara Asada, předpokládalo, že Asadova pozemní armáda práci dokončí. Avšak o více než 12 týdnů později Asadova armáda a šiitské neregulérní vojenské jednotky, které ji podporují, nedokázala získat skoro žádné území. Mezitím ruská letadla masakrují obyvatelstvo. Podle zpráv vyvraždila dalších 600 civilistů, včetně 70, které zmasakrovala v neděli v městě Idlib.

Na severu Sýrie a v těch částech měst Hama a Damašek, které ovládá opozice, bylo ničení civilní infrastruktury za posledních čtrnáct dní daleko intenzivnější než za posledních pět let války.

O zlých a hodných bombách

21. 12. 2015 / Karel Dolejší


Je v levicových kruzích dávno známou věcí, že ve všem a za každých okolností třeba držet správný třídní pohled. Nenechat se zmást povrchními analogiemi a nesrovnávat věci, které se jen navenek navzájem podobají jako vejce vejci, ve skutečnosti však mají být vnímány, ehm, dialekticky. Proto americké bomby v afghánském Kunduzu ZDE či saúdské v jemenském Hajdanu ZDE je třeba v aktivistických médiích z plných plic odsoudit, ale nejméně dvanáct syrských nemocnic zničených hodnými bombami při ruských náletech jen do konce října, potvrzených Lékaři bez hranic ZDE, nestojí tamtéž vůbec za zmínku.

"Ruské" nálety usmrtily na vzbouřeneckém území v Sýrii desítky osob

21. 12. 2015

Nálety zřejmě ruských letadel usmrtily v neděli desítky lidí v městě Idlib na severozápadě Sýrie, které je v rukou vzbouřenců. Podle záchranářů a místních lidí zasáhlo nejméně šest leteckých úderů rušné tržiště v centru města, několik vládních budov a obytných čtvrtí. Záchranáři potvrdili 43 mrtvých, ale nejméně dalších 30 mrtvol musí být ještě identifikováno. Více než 150 lidí bylo zraněno a vážnější případy byly odeslány do nemocnic v Turecku.

"Pod troskami je množství mrtvol," řekl Yasser Hammon, pracovník civilní obrany, a dodal, že dobrovolníci a pracovníci civilní obrany stále ještě mrtvoly vyprošťují.

Na sociálních sítích a v proopoziční televizi Orient TV byly zveřejněny záběry provizorních sanitek, jedoucích se zraněnými civilisty oblastmi, kde lidé v troskách rozbitých budov hledali přeživší osoby.

V Kyjevě zavládla antikomunistická hysterie

21. 12. 2015

Poté, co byly nedávno na Ukrajině zakázány sovětské symboly, soud v Kyjevě nyní postavil mimo zákon Komunistickou stranu Ukrajiny. Zakázal jí, aby se organizovala a aby kandidovala ve volbách, píše Volodymyr Ishchenko.

Zákaz kritizují obránci občanských svobod. Zákaz Komunistické strany Ukrajiny je totiž porušení Evropské konvence pro lidská práva, kterou Ukrajina podepsala. Podle této konvence nemůže být politická strana zakázána za své symboly - může být zakázána jedině za "prokázanou činnost" ohrožující bezpečnost státu.

Německo varovalo Slovensko a Maďarsko, že je EU donutí soudně, aby přijaly uprchlíky

20. 12. 2015

Německý ministr vnitra Frank-Walter Steinmeier pohrozil soudním stíháním zemí, které odmítnou přijmout uprchlíky podle programu kvót Evropské unie.

Steinmeier řekl v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel, že "pokud to nebude možné udělat to jinak, věci budou vyřešeny prostřednictvím vhodných právních procedur". Dodal, že "Evropa je komunita založená na právu."

Německý ministr zahraničí hovořil konkrétně o Slovensku a Maďarsku, které pohrozily, že se budou soudně bránit před systémem uprchlických kvót.

Na Slovensko nepřišli skoro žádní uprchlíci a ještě menší počet z nich se tam rozhodl zůstat. Podle evropského systému kvót se očekává, že Bratislava má přijmout méně než 2300 imigrantů.

"Evropská solidarita není jednosměrná ulice," řekl Steinmeier a dodal: "Ti, kteří odmítají přijmout uprchlíky, si musí uvědomit, co je v sázce - otevřené hranice v Evropě."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Chatham House: Jak ovlivní pařížské útoky evropskou politiku?

18. 12. 2015 / Karel Dolejší


Krize evropského integračního modelu se v České republice stala primárně odrazovým můstkem politického hochštaplerství. Lidé, kteří dnes nejhlasitěji tvrdí, že "analyzují" krizové momenty, tak začasté činí na způsob supů snášejících se nad kořistí. Jejich "analýzy" slouží primárně osobním politickým ambicím, nikoliv věcné orientaci v problémech - ať už je řeč o Konvičkovi, Hamplovi, Okamurovi, Zemanovi či Robejškovi. To co tito lidé říkají je vedeno primárně snahou dobýt a udržet politickou moc, podsunout české společnosti své vlastní představy o hodnotách a institucionálním uspořádání a sám šplhat na vrchol pyramidy. Jako "analytici" jsou tito lidé v tvrdém střetu zájmů, protože není možno oddělit jejich velmi zaujatou politiku od analýzy, která má být jako vždy co nejpřesnější a co nejméně předpojatá.

Dostáváme se tak do stavu, kdy je výhodnější být držitelem patentu, ne tvůrcem hodnoty

Patentové války a jejich oběti

21. 12. 2015 / Ivo Barteček, Štěpán Cháb

Mezi zánikem Svaté říše římské a vznikem moderních států se na řece Rýn, podél něhož se tyčily stovky hradů, usadilo nesmírné množství šlechticů, a každý z těchto šlechticů vyžadoval po proplouvajících lodích zaplacení mýtného. Tato praktika téměř dokonale udusila veškerý obchod, který bujel podél řeky Rýn, protože obchodníci nebyli schopni uživit sebe a zároveň i několik desítek loupeživých šlechticů a jejich band. Problém byl v tu dobu neřešitelný. Zavádění celní správy bylo dlouhou dobu zcela neúčinné. Tento proces vedl ke zchudnutí oblasti. Podobný nápad vznikl i v moderní době při prvních přeletech letadel nad pozemky. Majitelé pozemků vznesli požadavek, že chtějí zaplacení mýtného za každý průlet. Soud naštěstí seznal, že majitel pozemku není majitelem kusu oblohy nad pozemkem a tyto nároky smetl ze stolu. Kdyby tak neučinil, letecký průmysl by se zastavil. Neměl by dost peněz na to, aby uhradil všechny požadavky na mýtné.

Bodláky Václava Duška

Mediální pračky přepírají minulost, přítomnost nejistá

21. 12. 2015 / Václav Dušek

Veřejná prádelna na obrazovkách nezklame. Pere se klasicky na valše. Vydrhnout do běla, pak odnést do mandlu, napařit, protáhnout válcem. Obsluha koná profesionálně, nenechá pracovat vlastní mozek, ale odevzdává zaměstnavateli stoprocentní požadovanou práci. Po letech většina člověnů znalá věcí minulých a kmocháčkové zla a neodpovědnosti, jak jinak, vědí co měl kdo udělat v danou historickou chvíli, jak selhal a přivedl národ k propasti trapnosti. Parta rentgenologů duší pocházejících z pekla znamená velké kulové - krom plácání si jater a šťourání se ve zbytku historického trusu, musejí vybrat k přeprání osobu známou, tedy jeliman topenář z Horního Pohlavkova nemusí mít obavu, že bude vhozen do necek a protažen po valše.

Putin použije v Sýrii více vojenské síly

21. 12. 2015

Pouhý den poté, co Moskva podepsala v pátek ambiciozní plán OSN na ukončení války v Sýrii, varoval Vladimír Putin, že je Rusko připraveno zintenzívnit svou vojenskou intervenci v Sýrii.

Peter Ford, bývalý britský velvyslanec v Sýrii, řekl v rozhlase BBC, že si nemyslí, že Rusko je ochotno "hodit Asada pod autobus". "To se nestane."

Za méně než 24 hodin od podepsání mírového plánu OSN řekl Putin, že vysocí ruští velitelé jsou připraveni připojit se k pilotům bombardovacích letadel, podpůrných jednotek a dalších ruských vojenských jednotek, které Asada podporují na syrském území.

K výročí smrti Václava Havla:

Je opravdu nutné proměnit všechno v ČR v ideologický stereotyp a mediální kýč?

19. 12. 2015 / Jan Čulík



Facebook všechno zveličuje a přináší to v přehnaných černobílých konturách, ve výrocích často prozrazujících až patologickou frustraci. Přesto si myslím, že je alarmující přehnaná adorace někdejšího českého prezidenta Václava Havla, která se projevila v pátek 18. prosince, v den čtvrtého výročí jeho smrti, protože znovu dokazuje, stejně jako tolik skutečností v dnešní České republice, že lidi jaksi vůbec nejsou schopni vnímat realitu pragmaticky a kriticky a dělají jen emocionální, kmenová, ideologická gesta.

To, že se od své přímé volby před dvěma lety nynější prezident Miloš Zeman vyprofiloval v ultrapravicového populistu a že Havel byl zjevně lepším prezidentem než ješitný a omezený Klaus i stejně ješitný a neskrupulózně ve společnosti šířící prokazatelné nesmysly Zeman, není přece důvodem, aby lidé, jimž se dnešní prezident nelíbí, udělali z Václava Havla absurdně zveličený mýtus dobra a dokonalosti. Mytologické divadlo, které se kolem Václava Havla provozuje, myslím hrubě uráží jeho památku, protože ač byl Havel také manipulátor a inscenátor politických divadelních představení, takhle daleko by ve své sebeadoraci nezašel, považoval by to jistě za ponižující.

Co by na to asi řekl Václav Havel…

21. 12. 2015 / Daniel Veselý

Souhlasím s Janem Čulíkem ZDE nejen v tom, že nynější kult Václava Havla v České republice nám znemožňuje střízlivý pohled na osobu prvního polistopadového prezidenta a smysluplnou debatu o něm. Jestliže nyní na Hradě sedí politik, který má na spoustu společenských jevů otřesný, ba až nelidský pohled, a který „nás nereprezentuje náležitě ve světě a dělá naopak jen ostudu“, ještě to neznamená, že bychom do mravní opozice měli stavět někoho, jehož morální profil obsahuje nejeden protimluv, či rovnou deficit.

Potřeba mýtů v české společnosti je dle mého mínění nevyvratitelně zakořeněná; snad je to tím, že jsme de facto jen relativně malý národ, který potřebuje alespoň snít o blanických rytířích či jiných bájných postavách, které nás jednoho dne spasí a zaženou temná oblaka nad našimi hlavami. I mnozí inteligentní Češi prostě potřebují k někomu vzhlížet, hledat tváří v tvář stávajícímu marasmu ve společnosti, majícímu navíc záštitu na Hradě, pevný bod v někom, kdo by mohl neblahý trend postupné fašizace tuzemského politického a mediálního diskurzu ne-li zvrátit, tak alespoň neutralizovat.

PŘEČETLI JSME:

Václav Žák: Havlovské otázky

18. 12. 2015

Se společenským klimatem to je podobné jako s květinami na zahrádce. Květy si nevynutíme žádnou „přímou akcí“. Můžeme jen pečlivě hnojit, sázet, zalévat, okopávat a plít – a pak, možná, jednou bude zahrádka plná květů.

Společenské klima také nemůžeme přímo změnit mocenským zásahem ani káráním. Měnit můžeme jen instituce. Musíme pečlivě dbát, aby plnily své určené role, aby se mezi nimi dodržovaly formální vztahy. Regulace kapitálového trhu by pro etiku našeho podnikání udělala mnohem víc, než kdyby všichni ústavní činitelé každý večer v televizi vyzývali k poctivosti.

Václav Havel svým setrváním v úřadě chtě nechtě legitimizoval politiku Divokého východu, která zde na počátku devadesátých let kvetla. Jeho kritika moci, jejíž důležitou součástí po celou dobu byl, pak přirozeně vzbudila u řady občanů rozpaky, u příznivců ODS a KSČM intenzivní pocit nespravedlnosti.

Základní transformační politiku ovlivnit neuměl. Přes všechny chyby Václav Havel vejde do dějin jako člověk, který významně přispěl k zapojení České republiky do nejdůležitějších integračních seskupení globálního světa.

Kompletní článek ZDE

Neuvěřitelná úroveň veřejné debaty v České republice

18. 12. 2015 / Jan Čulík



Po zveřejnění ostře rasistické a sexistické reklamy pivovaru Bernard, která šokuje lidi po celém světě - prostě proto, že je nespravedlivá - to to někteří Češi mají v hlavě opravdu úplně vykradené? -  je pozoruhodné, že ani údajný deník pražské "intelektuální" kavárny Lidové noviny si není schopen tyto základní věci uvědomit.

Reklamu firmy Bernard list označuje za "sexistickou" v uvozovkách! a o jejím hrubém rasismu se zmiňuje až v druhé polovině článku a také jej relativizuje:

"Další uživatelé zas vyjadřují zklamání i pobouření. Reklamu totiž označují i za rasistickou."  

Lidem v ČR možná nedochází, že se tímto diskursem česká společnost dále razantně diskredituje.

Výroky Lidových novin v souvislosti s tímto skandálem jsou totiž přesně totéž, jako kdyby napsaly, v uvozovkách, že v koncentračním táboře v Osvětimi byli "vyhlazováni židé", nebo kdyby napsali, že nacismus byl "rasistický". Údajně.

Jsou někteří Češi, zejména ti v médiích, opravdu úplně mimo?

Opravdu to teď v ČR bude jako v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku?

Neuvěřitelná ostuda.

Donald Trump: "Putin má pravdu, já skvělej sem"

20. 12. 2015



"Vobviňujou mě: 'Putin řek, že je Trump skvělej. To není dobrý.' Víte, je to vopravdu tak krásný, když se státy spolu pořád hašteřej? Třeba bychom spolu uměli vycházet. Žejo. Jsme voba tvrdý chlapi, ale nebylo by to krásný, kdyby Rusko a my jsme společně porazili nepřítele? Ne, že my musíme furt platit všechno... Víte, my se pořád hašteříme. Slyšel jsem, jak se lidi děsej: 'Hrůza! Rusko.' Lidi na ministerstvu říkaj: 'Já bych s nima nejednal. Já bych s nima vo ničem nemluvil.' Vo co jim vlastně de? Chtěj třetí světovou válku? Třetí světovou válku. A proč a k čemu? K čemu? Voni maj problémy, my máme problémy. Rusko má spoustu problémů. Ale já vám něco řeknu: Jestliže jsem Putinovi sympatickej a von si myslí, že jsem ten správnej, chytrej člověk - což teda, doufám, lidi věděj, že jsem - Vlastně von má pravdu, já skvělej jsem... Ale víte co, když von řekne něco o nás, to je dobrá věc, to neni zlý. Voni se to snažej vobrátit. A vobracet se to nemá. Je to přece dobrý. To byl byl výbornej začátek. Když si uvědomíte, kolik vydáváme peněz na to, že bojujeme proti všem..."

Ze sobotního projevu Donalda Trumpa v Cedar Rapids, v Iowě

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za listopad 2015

5. 12. 2015

V listopadu 2015 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 931,16  Kč. Příjem z reklamy byl 10 865 Kč.

Zůstatek byl koncem listopadu  2015 149 529,28 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
16627