Bodláky Václava Duška

Tesklivá doba

15. 3. 2018 / Václav Dušek

Karavany duchovních musulmanů míří k vyschlé oáze. Stará existence s krátkou pamětí sběratelky kuponů na pohonné hmoty kolem sebe kope v posledním tažení – ráda se poslouchá, bábuška, zabije ji zloba i smrtelné sebevědomí. Záprtci stranických jepičích hodnot se v poslední době prý špatně množí; důkladnost lhářů odumřela, takže, prospěcháři všech zemí, spojte se – chudý lid nám překáží v letu za úspěchem. Óda na smutek vyhlášena akademií odrhovaček a halekaček skokanem roku. Hrobaři opožděné demokracie pilně pochovávají zbytky pravdy. K tomu se jim servírují povedené umělecké hodnoty na pováženou – čím méně kumštu, tím více politického pokřiku.

V pekle se rdí studem, nad nedokonalostí myšlenkového zvratu, sám Pepek Goebbels.   

Slovní metaři metou údernicky březovými košťaty síru pekelnou do tváří lidu, těžce zkoušenému atrapami státní a lidové moci; senátorské ukolébavky předzpěvuje logopedický lišák. Pravil filmovník: Blbci se přestali stydět, nu, blbec studu nemá, což musí vědět autor výroku nejlépe sám, blbství se nevyhne nikomu z nás. Postit se u bohatého stolu, pouze pro masochisty. Komediální politruci vyhřeznou na škaredou středu s profláknutými nenávistníky, budou spílat nepřátelům, buntovat k neposlušnosti, a proč ne, v demokracii je podle jejich úsudku povoleno zcela všechno. Jak komu – kdo myslel, že si budeme rovni před zákonem, ať se vydá ke kostelní kasičce a vhodí bankovku k modlení. Hanobení je národním sportem, takže s chutí do toho. Najdou se mudrcové, kteří klidně rozhlašují, že ne všichni mohou volit. Holenkové, my vás naučíme zdravit mocné lichokopytníky. Kafrání povoleno - i demonstrovat se může, svlékat se z kůže, ano a nemusíš být plazem. Hadí jedovatá klubka se melou pod demokratickým sluncem. Pozor na úpal či úžeh.

Nemudruj, neplač. Dobu si nevybereš.

Hanbatí demokrati s mordami od krve usilují o změny vždy po vyplacení šeku od movitých zahraničních strýců a tetiček. Velmocenský apetýt sílí. Stojím na Werisbergu – Vršku, lágr odklizen, umučení pochováni, zločinci zmizeli do zapomenutí. Krutovládci po celém širém světě sází smrtonosné květiny bez obav z následků. Demolice pravdy úspěšně pokračuje. Co nevyhovuje novým rozhledům, musí být odstraněno. Býváme svědky odporných zločinů, televizní přenosy dokládají, že člověk člověku je vrahem. Skrytí vykonavatelé nájemných i politických vražd si užívají odměnu za katovskou práci. Mláďátka usmrcena, političtí kozli odporně mečí. Fuj!

S lítostí nepochodíš. Informace tě ubijí.

Čteš a nepřestaneš se divit, kdo postavil gulagy v zemi, kde zítra znamená dnes, etnické vředy bují a musíš dávat bedlivý pozor, abys nešlápl komusi na kuří oko, protože i zločinci se dělí na spravedlivé a ty druhé – přitom zločin zůstane zločinem. Pokrytí tajnými úmluvami, zločinnými dohodami, vyplacenými doživotními rentami, slepá spravedlnost chodí dokola – a ulice si může vyřvat plíce, mocní padouchové se chichotají v malých zimních palácích při hodokvasech. Kdo řídí svět, nemá času chlácholit neposednou chudou chasu. Čteš-li, mnoho se dovíš. Udiví tě informace, že v 68 roce k nám vtrhli údajně především ukrajinští bratři a zauralští bohatýři. Dočteš se i o bratrské pomoci a hrdinství – v osadě u lázeňského města spadl vrtulník, sestřelen kontrarevolucionáři -  směšná propagandistická lež. Leželi ti a leží v žaludku vojenští brachové – a přece, důstojníci jezdili při výcviku na zádech vojáčků, šmejdi lampasácký a jejich přemalované a převoněné paničky vykupovaly zboží v krámech, kufry jim nosili přidělení sluhové z kasáren… a naše ženy se nedaly, kdy prý konečně odejdou, a nafoukaná dúra odpověděla – až vás vyžereme!

Kdo má špínu za nehty, tomu na výsostech hrozí pohrdání. Doživotí u nás vyfasovali vykastrovaní lustráti i díky mediální otrávené cibulačce dostali řádně na frak. Dej lidu na talíři nepřítele a spolehni se bez obav, že označený bude vymlácen s neumdlévající trpělivostí a zručností, zrno od plev umíme vyčistit s dokonalostí dobrého hospodáře. Léta padesátá, hanba lidovým masám za schvalování zločinných soudních rozhodnutí! Léta šedesátá, zrádná věrchuška opustila v panice a hrůze lid. Léta sedmdesátá, náprava úchylek, lidová tvořivost k mlčenlivému přežívání v blahobytu… čti, ona trocha historie nikoho nezabije. Píšeme důkladně v současnosti historii poznání a mlhavě zříme i rozdrolenou pravdu. Tesklivá doba – kdeže, hojnost a veselí.

 

0
Vytisknout
1651

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2018