Kauza „plameňáci“, bulvár, rasismus a sociální práce

7. 4. 2017 / Radka Janebová, Marek Haltuf

Na situaci se začal přiživovat i deník Blesk, který vydal dne 14. března článek s názvem „Krutý útok dětí (5, 6 a 8) na plameňáky: Sociálka malé gaunery nenapraví! Je bezzubá“. V něm cituje vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Kraje Vysočina Věru Švarcovou, která měla prohlásit, že „přes veškeré následné postupy sociálních pracovníků jsme takřka bezzubí proti vrozeným genetickým dispozicím těchto osob“. Bezprostředně na to se objevily v některých médiích kritické reakce, které odsuzovaly tento výrok. Například Jan Bělíček a Pavel Šplíchal na online deníku A2larm píší: „Když šéfka krajské sociálky Věra Švarcová prohlašuje, že jsme přes veškeré postupy sociálních pracovníků takřka bezzubí proti vrozeným genetickým dispozicím těchto osob, říká nám mimo jiné, že ve věci sociální práce je její úřad naprosto k ničemu“. Podobně na Romea.cz Adéla Gálová publikuje článek s názvem „Kauza plameňák: Vedoucí sociálky tvrdí, že agresivitu mají Romové v genech, podle odborníků je to nesmysl“.

Výrok Věry Švarcové nenechal chladnými ani část sociálních pracovnic a pracovníků. Švarcová pravděpodobně sama není na pozici sociální pracovnice, ale jako vedoucí odboru sociálních věcí sociální práci určitým způsobem reprezentuje a v inkriminovaných výrocích za sociální pracovníky hovoří. Na sociálních sítích se začala z jejich strany šířit kritika zmíněných výroků – zejména popisované fatální determinovanosti genetických dispozic („Mohou-li za to geny, nemůžeme s tím nic dělat. Logickým vyústěním takové úvahy může být jenom koncentrační tábor“) a nebezpečných dopadů, které takové uvažování může mít („vidím paralelu se situací v Evropě někdy v roce 1938, kdy jeden národ také tvrdil, že některé jiné rasy mají jaksi geneticky předurčeno být - v tomto případě - méněcenné /např. Slované/, nebo býti podlé a příživnické /např. Židé/“). Zpochybňována byla nepřímo také odbornost paní Švarcové, protože „sociální práce nabízí mnoho metod, jak pracovat s dětmi, které se dopustí - neoddiskutovatelně brutálního – činu..“, takže proč mluvit o bezzubosti sociální práce (možná jde o to, že tyto metody spíše nezná)?

V neposlední řadě začala být pro sociální pracovníky a pracovnice aktuální otázka, zda nedošlo k porušení Etického kodexu sociálních pracovníků ČR. V něm totiž stojí, že sociální pracovník má respektovat jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho etnickou příslušnost (mimo jiné) a že má sociální pracovník povinnost upozorňovat na případy porušování etické praxe.  Z Kodexu vyplývá, že výrok paní Švarcové nerespektuje hodnotu jedinečnosti lidí bez ohledu na etnicitu, a že povinností sociálních pracovnic a pracovníků je na toto neetické jednání upozorňovat. To jsme se také rozhodli učinit.

Na rozdíl od kolegů z Romea.cz a A2larm, kterých si jinak velmi vážíme, jsme se rozhodli nejprve ověřit autenticitu výroku Věry Švarcové u ní samotné, u jejího nadřízeného hejtmana Jiřího Běhounka a samotného Blesku. Překvapivě hned druhý den odpověděl jako první pan hejtman. Citujeme plnou odpověď: „Dobré ráno, prověřil jsem okolnosti vzniku toho článku a bohužel musím stát za tím, že tato věta byla vytržena ze širší odpovědi a tím pádem může někdo text vnímat jinak, než byla odpověď myšlena. Vaše rozhořčení díky svým zkušenostem nesdílím, Vaše pocity mohu pochopit, ale po rozmluvě s paní Švarcovou konstatuji, že dále tuto záležitost řešit nehodlám.“ Na jednu stranu oceňujeme, že se naším dotazem zabýval a že takto rychle reagoval, na druhou stranu nás obsah odpovědi samotné zklamal. Pokud je přesvědčen, že se jednalo o manipulaci Blesku s informacemi, jak může situaci neřešit? Jak je možné, že se od článku Blesku, který poškozuje dobrou pověst jeho úřadu, veřejně nedistancoval? Proč neuvažuje o právních krocích, jak bránit profesionalitu svých podřízených? Odpověď zná jen pan hejtman Jiří Běhounek.

Obdrželi jsme i odpověď Věry Švarcové. Vzhledem k její délce ji neuvádíme doslovně. Vyplývá z ní, že Blesku byla z její strany poskytnuta jen obecná písemná informace s odkazy na odborný tisk. Ta odkazovala k zákonům upravujícím kompetence orgánů sociálně-právní ochrany dětí a soudů. Paní Švarcové byla také položena otázka, jaký vliv má výchova a genetika na vývoj jedince. I v tomto případě odkázala Blesk na odborné články s dovětkem, že se názory odborníků na tuto problematiku liší. Věra Švarcová zároveň popírá, že by kritizovaný výrok o genetických dispozicích řekla. Uvádí, že novinář použil z jejího vyjádření pouze některá slova, vyčlenil je z celkového kontextu a doplnil slovy vlastními. Dodává, že zmíněný výrok odporuje jejímu profesnímu přesvědčení, jeho zveřejnění poškodilo její osobu i celou organizaci a zvažuje další právní kroky proti Blesku.

Pokud nemáme k dispozici nahrávku rozhovoru (Blesk na naši výzvu o doložení výroku zatím nereagoval) či písemnou odpověď paní Švarcové, nebudeme mít samozřejmě nikdy jistotu, jak se situace přesně odehrála. Nicméně uvedená odpověď působí poměrně věrohodně. Oproti reakci pana hejtmana je zde viditelné porozumění pro nepřijatelnost výroku o genetických dispozicích a snaha bránit se novinářské manipulaci Blesku, která poškozuje dobré jméno její, celého úřadu a také profese sociální práce. Pokud si zástupci sociální práce nechají líbit, aby byli spojováni s rasistickými výroky a propagací eugeniky, byť ze strany „jenom bulváru“ (jak napsal jeden z diskutujících na facebooku), pak sami přispívají k situaci, kdy se rasismus stává normou.

Ověřování informací ukázalo, že rasismus šíří - spíše než vedoucí odboru - samotný Blesk. Domníváme se, že takovéto manipulaci s informacemi by se měla bránit jak sama Věra Švarcová, tak její zaměstnavatel (včetně zaangažování pana hejtmana Běhounka). A reagovat by měly i profesní asociace sociálních pracovníků, které by neměly lhostejně přihlížet, jak je sociální práce spojována s rasistickou praxí.