PŘEČETLI JSME:

Václav Žák: Havlovské otázky

18. 12. 2015


Se společenským klimatem to je podobné jako s květinami na zahrádce. Květy si nevynutíme žádnou „přímou akcí“. Můžeme jen pečlivě hnojit, sázet, zalévat, okopávat a plít – a pak, možná, jednou bude zahrádka plná květů.

Společenské klima také nemůžeme přímo změnit mocenským zásahem ani káráním. Měnit můžeme jen instituce. Musíme pečlivě dbát, aby plnily své určené role, aby se mezi nimi dodržovaly formální vztahy. Regulace kapitálového trhu by pro etiku našeho podnikání udělala mnohem víc, než kdyby všichni ústavní činitelé každý večer v televizi vyzývali k poctivosti.

Václav Havel svým setrváním v úřadě chtě nechtě legitimizoval politiku Divokého východu, která zde na počátku devadesátých let kvetla. Jeho kritika moci, jejíž důležitou součástí po celou dobu byl, pak přirozeně vzbudila u řady občanů rozpaky, u příznivců ODS a KSČM intenzivní pocit nespravedlnosti.

Základní transformační politiku ovlivnit neuměl. Přes všechny chyby Václav Havel vejde do dějin jako člověk, který významně přispěl k zapojení České republiky do nejdůležitějších integračních seskupení globálního světa.

Kompletní článek ZDE

0
Vytisknout
1951

Diskuse

Obsah vydání | 22. 12. 2015