Britský konzervativní Daily Telegraph:

Když jste viděli to, co jsem viděl já, nic už vás nemůže poděsit

1. 12. 2015

čas čtení 4 minuty

Přichází zima. A na Balkáně to bude znamenat smrt. Avšak tisíce lidí dál utíkají před hrůzami války v jejich domovech nebezpečnou cestou do Evropy.

Jedinou konstantou je, že je stále větší zima. Obavou mezi humanitárními experty - a prezidenta Evropské komise Jeana-Claude Junckera je - že "tisíce lidí letos na Balkáně zahyne". Mrtví se tak přidají k těm 3500 mrtvým, kteří z viny Evropské unie už letos zahynuli při pokusu přeplavit se přes Středozemní moře.

Dopoledne v tranzitním uprchlickém táboře Slavonski Brod a od úsvitu padá déšť se sněhem. V těžkých armádních stanech se skrývají policisté v modrých uniformách, dupají nohama, aby se zahřáli a chrání si cigarety rukama. Na této pusté chorvatské hranici je teplota blízká bodu mrazu a očekává se příchod další vlny zoufalých lidí.

Otevřou se vrata tábora a přijede skupina autobusů. Z ní vystupuje množství uprchlíků. Procházejí kovovými rámy, zkontroluje je bezpečnost, zaznamená jejich jména a data narození a pak jsou uprchlíci deštěm odvedeni k dalším autobusům, které je odvezou k vlakům, jedoucím na slovinskou hranici.

Jsou tady starci, invalidé a nemocní lidé. Ženy a děti, jejichž slzy a pláč odnáší poryvy balkánského větru. Rodiny se drží za ruce a snaží se jít co nejtěsněji spolu. Nejen proto, že je jim zima, ale mají strašlivý strach, že budou rozděleni a skončí v neznámých autobusech směřujících do neznámých míst v neznámých zemích.

Jsou tu lidé jako Mohammed Khard, který veze svou dvaašedesátiletou tchyni Jasmin v kolečkovém křesle. Je ochromena poté, co se stala obětí střelby ve svém rodném městě Daraa v Sýrii. Khardův bratr byl usmrcen a jiného jeho bratra vězní Asadův režim. Jednatřicetiletý Mohammed se snaží dostat do Evropy se svými bratranci, jimž válka zabila otce, Ahmedem, 3 a Ismailem, 4, a také s manželkou Asmani, která je tři měsíce těhotná s jejich dítětem.

"Tolik lidí, které jsme znali, zemřelo," říká. "Můj dům, všechno, co jsme měli, bylo zničeno. Už pro nás není nic. Utíkáme před válkou a nevíme, kam jdeme. V Sýrii je to teď jak v pekle."

Tábor ve Slavonském Brodě byl otevřen až nyní v listopadu. Je na srbsko-chorvatské hranici, je to nejnovější pokus úřadů zvládnout obrovský počet uprchlíků přicházejících do Evropy. V současnosti jich přichází více než 5000 denně. Navzdory příchodu zimy na Balkáně počty neustále rostou. V davech je stále více rodin, nyní je jich více než 30 procent uprchlíků a procento rodin stále stoupá.

Pro Syřany je to cesta vynucená zoufalstvím. Většina, jako Khardova rodina, musela utratit své celoživotní úspory na zaplacení cesty pašerákům do Evropy. Mohammed mi sděluje, že tato cesta ho stála zatím 7000 euro. Spí na ulicích. Nemají jídlo a nemají kde se umýt.

"Přišli jsme do Evropy, protože doufáme, že tam budeme moci žít v míru a protože je to bezpečné. To je všechno, co chceme."

Situace se mění každý den. Před čtrnácti dny začala Makedonie odmítat všechny uprchlíky, kteří nebyli Syřané, Iráčané či Afghánci. Někteří, kteří na hranicích uvízli, si na protest zašili ústa.

Tento týden poskytlo Maďarsko 100 km žiletkového drátu Makedonii, která se snaží hermeticky uzavřít svou hranici s Řeckem. Když jsou hranice uzavřeny, tisíce lidí uvíznou na mrazivých silnicích a v polích.

Jedinou konstantou je, že je stále větší zima. Obavou mezi humanitárními experty - a prezidenta Evropské komise Jeana-Claude Junckera je - že "tisíce lidí letos na Balkáně zahyne". Mrtví se tak přidají k těm 3500 mrtvým, kteří z viny Evropské unie už letos zahynuli při pokusu přeplavit se přes Středozemní moře.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9906

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2015