Nenávistnou politiku identity bychom neměli banalizovat sociologickým funkcionalismem

22. 6. 2015 / Karel Dolejší

Sociologičtí funkcionalisté předpokládají ve společnosti nerealistickou míru harmonie a jejich vysvětlování konfliktů potom odpovídá sadě výchozích axiomů. Každý střet mikroúrovně s makroúrovní, jedince a společnosti, u nich vychází z předpokladu předzjednané harmonie, která byla uměle porušena. Okřídlené je vysvětlení, podle nějž zločinec sdílí legitimní společenské cíle, pouze nezvolil k jejich dosažení vhodné prostředky. Z problému zločinnosti lze tak snadno udělat problém údajně chybějících norem; nikdy se nedospěje k možnosti, že pachatel je vlastně výborně adaptován, jenže normy naopak vědomě a záměrně porušuje (to by se dobře vysvětlilo třeba v paradigmatu teorie her). Z krádeže láhve rumu se tak náhle stává vysoce terminologicky náročný problém anomie. Takto lze z pozice funcionalisty banalizovat a odvysvětlit prakticky libovolný sociální problém.

Současná vlna nenávisti v České republice je stimulována defenzívním nacionalismem, tedy obdobným fenoménem, který během válek proti Napoleonovi zrodil německý šovinismus sahající poté až ke Třetí říši. Na německém defenzívním nacionalismu byla zvlášť nápadná konzervativnost a obrana stávajících archaických feudálních struktur v tehdejším Německu. Jak napsal Marx, knuta je legitimní, pokud je knutou letitou - to je podstatou argumentace historicko-právní školy. Šovinismus zrozený v tomto vzepětí, v němž staré feudálně monarchistické mocenské struktury mobilizovaly obyvatelstvo po vzoru francouzského protivníka, aby ho mohly mocensky využít, v této fázi nezrodil naprosto nic nového, nepočítáme-li ovšem revizi školních osnov odvádějících žáky od náročného univerzalistického osvícenského programu k nekritickému vychvalování vlastního kmene.

Soudobý pravicový extrémismus cíleně a vědomě pracuje s identitární panikou zaostalých částí západních společností. Politika identity je nominálně orientována na "záchranu toho, co jsme", "západní kultury", "bílé civilizace", "křesťanských hodnot" atd. V ČR můžete připsat "záchranu českého národa".

Protiimigrantská hysterie s tímto vývojem na krajní pravici velmi úzce souvisí. Dokazuje to například složení víkendových demonstrantů v Bratislavě, mezi nimiž bylo nemalé procento Čechů ultrapravicové orientace (někteří byli za své chování zatčeni).

Chybná teze, že "Češi nemají identitu", ba ani kouzlení se slovy ze strany sociologických funkcionalistů, by neměly bránit v tom vidět věci, jak jsou. Hysterická netolerance vůči dosud imaginárním uprchlíkům je motivována rozšířeným českým požadavkem na "stejnost" a panickým odmítáním jinakosti, se kterou má etnicky a kulturně velmi homogenní české prostředí tradičně obrovské problémy. Nenávist se v Česku z tohoto důvodu nezaměřuje zdaleka jen na cizince, ale jejím terčem jsou dlouhodobě, byť ne ve stejné intenzitě jako nyní, veškeré etnické, náboženské, sexuální či kulturní menšiny, jež se zde vyskytují. Když Miloš Zeman pronáší přípitek "Smrt abstinentům a vegetariánům", jen sleduje převládající lidovou tendenci odsuzovat každou odlišnost od většinového chápání toho, co znamená být Čech. (Mimochodem, pokud někdo nepije pivo a necpe se vepřoknedlozelem, může - podíváme-li se na to z náležitého úhlu - přece postrádat společenské normy a hodnoty, které by jeho jednání harmonizovaly s celkem society. Co nám vlastně brání vysvětlovat i příslušnost k menšinám "anomií"? Každý problém mezi jedincem a společností lze převést do této terminologie a odvysvětlit ho.)

Spojení mezi identitarismem, militarismem a tažením proti uprchlíkům je nabíledni, pozorujeme-li vyjadřování hlavních aktérů protiuprchlické štvanice. Preference pro vládu silné ruky jsou v ČR dlouhodobě velmi vysoké a také nikterak nesvědčí o nějaké "anomii", ale spíše o autoritářství, jež si hledá cestu na světlo volbou "silných" jedinců typu Klause, Zemana či Babiše.

Odbourání řady "západních nesmyslů" včetně občanských svobod má umožnit Čechům "být tím, čím vždycky byli". Přesně to ale chtěli už němečtí nacisté. Také oni byli především obránci "geneticky predestinované identity", která z masy nul měla udělat cosi nekonečně velikého.

Nezakrývejme si to aseptickou a sofistickou terminologií.

0
Vytisknout
4609

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2015