Řecko vzdorně odmítlo německou blokaci svého návrhu na dohodu v eurozóně

20. 2. 2015

Neexistuje žádný makroekonomický argument pro další fiskální utahování opasků. Jediným důvodem je, že nás chtějí potrestat, řekl Janis Varoufakis.

Řecko se zapřísáhlo, že v pátek na jednání s euroskupinou odmítne veškeré požadavky, aby provádělo další škrty. Řecký ministr financí Janis Varoufakis zdůraznil, že nemůže dojít k dohodě, pokud bude eurozóna dál naléhat, aby Řecko dále plnilo podmínky "záchranného balíčku" Trojky-MMF, podle něhož má Řecko zvýšit svůj rozpočtový přebytek do příštího roku z 1,5 procenta HDP na 4,5 procenta HDP.

"Snažíme se opravdu dělat všechno, abychom dosáhli dohody. Jsme naprosto připraveni vyhnout se jakýmkoliv akcím, které by ohrozily finanční stabilitu či konkurenceschopnost Řecka. Nemůžeme ale přijmout fiskální škrty, které schválila předchozí vláda, prostě jen proto, že to jsou předpisy," řekl Varoufakis.

V eurozóně se šíří hněv nad tím, že Německo odmítá kompromis, a zdá se, že se v této věci objevuje konflikt mezi Francií a Německem. Varoufakis poslal ve čtvrtek nový návrh Jeroenovi Dijsselbloemovi, šéfovi euroskupiny, s tím, že Syriza je ochotna "splnit všechny finanční závazky Řecka všem věřitelům" a nebude provádět žádné "jednostranné akce", pokud dostane prozatímní půlroční financování. Řecká nabídka obsahuje klíčový příslib, že Syriza omezi škrty na "vhodné primární fiskální přebytky, které berou v úvahu současnou hospodářskou situaci".

Činitelé z EU uvedli, že byl text vypracován ve středu večer ve spolupráci s Dijsselbloemem. Ten připravil osm bodů, které měly být "přijatelné" pro euroskupinu. Řekové je přijali.

Plán byl nadšeně přijat Jeanem-Claudem Junckerem, šéfem Evropské komise. Kompromis podpořil i francouzský prezident François Hollande, který dokonce telefonicky Alexisi Tsiprasovi blahopřál k vyřešení problému.

Diplomaté se domnívali, že dohoda je uzavřena. Německé ministerstvo financí pak vydalo prohlášení, jímž text dohody celý odmítlo. To všechny konsternovalo. "Dopis z Atén nenabízí podstatné řešení. Soustřeďuje se na prozatímní financování, aniž by splnil podmínky programu," praví se v německém prohlášení. Berlín posléze charakterizoval řeckou demarši jako "trojského koně".

Je nejasné, zda má německý ministr financí Wolfgang Schäuble většinovou podporu pro takovýto postoj, který by mohl koncem února vést k rozpadu celé eurozóny - s neznámými finančními a politickými dopady - anebo zda to Schäuble přehání bez koordinace s jinými politiky. Existuje určitá paralela s tím, co se dělo v Evropské centrální bance, kdy francouzsko-italská aliance přelstila hlučný blok vedený Němci a prosadila kvantitativní uvolňování.

Řecko tiše odsunulo otázku změkčení podmínek svého dluhu mimo centrum pozornosti a souhlasilo, že bude spolupracovat s různými prvky Trojky, pokud se nebude používat tento termín.

"Syriza udělala spoustu chyb a v euroskupině pro ni není mnoho sympatií," vysvětlil Simon Tilford z Centra pro evropskou reformu. "Ale zároveň roste frustrace nad tvrdohlavostí Němců. Ne všechny země jsou nadšené nad možností, že by bylo Řecko vyloučeno z eurozóny. To by byl začátek skutečné politické krize v Evropě, nikoliv její konec."

Španělsko prosazuje vůči Řecku nesmírně tvrdou politiku, protože se španělská vláda obává, že jakékoliv ústupky Syrize by znamenaly posílení vlivu španělské levicové strany Podemos. Slovensko a pobaltské země v podstatě dělají, co chce Německo.

Činitelé v Mezinárodním měnovém fondu a v Evropské komisi přiznávají soukromě, že fiskální cíle Trojky jsou už zastaralé a nedávají smysl. Euroskupina nicméně trvá na jejich plnění.

Německo zastává názor, že Syriza nemá legitimní argumentaci a měla by opustit své předvolební přísliby, přestože vyhrála drtivou většinou volby na základě mandátu pro radikální změny. Kritikové poukazují na to, že toto znamená, že si Německo neuvědomuje, že se situace mění, protože voliči ztrácejí trpělivost s politikou škrtů, která vedla k delší hospodářské krizi, než byla ta, která svět zasáhla ve třicátých letech.

Americký ministr financí Jacob Lew telefonicky požadoval na Varoufakisovi, aby přijal kompromis a odvrátil potenciální katastrofu pro Řecko, ale také apeloval na věřitele, aby byli pružnější. Washington varoval, že Evropa čelí "ztracenému desetiletí", pokud bude dál prosazovat politiku škrtů. To je názor, který sdílí i Británie, Čína a Japonsko.

Řecko očekává verdikt s unaveným fatalismem. "Ať se stane cokoliv, nepřijmeme ponížení, ani se nestaneme dluhovou kolonií euroskupiny. Udržíme si vlastní suverenitu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4126

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2015