Británie a EU se "v krizi na Ukrajině chovají nekompetentně"

20. 2. 2015

Výbor také zjistil, že odbornost britského ministerstva zahraničí ohledně Ruska podstatnou měrou poklesla a to podle předsedy výbory Horní sněmovny lorda Tugendhata "vedlo ke katastrofální misinterpretaci nálady před krizí".

Výbor také varuje, že jako signatář Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se definuje, jakou ochranu Evropa poskytne Ukrajině, "měla Británie výjimečnou odpovědnost vůči Ukrajině a není tak aktivní a viditelná, jak by měla být".

Zpráva přichází právě v době, kdy dva ruské bombardéry se znovu přiblížily k britskému vzdušnému prostoru a došlo k verbální přestřelce s Ruskem poté, co britský ministr obrany Michael Fallon varoval, že Putin by mohl použít taktiku, jíž destabilizuje Ukrajinu, i v pobaltských členských zemích NATO.

Analýza naznačuje, že britský premiér, částečně v důsledku dlouhé předvolební kampaně a částečně v důsledku svého euroskeptismu přenechal veškerou zahraničněpolitickou iniciativu v ukrajinské krizi Německu a Francii. V nejnovější fázi krize na Ukrajině stojí Británie nečinně stranou.

Zpráva je také ostře kritická vůči Evropské unii a vůči způsobu, jímž soupeřící národní zájmy znemožňují vzniku koordinované evropské politiky v této věci.

Výbor konstatuje, že jestliže Rusko nezmění svou strategii, bude nutno zvýšit sankce podle americké praxe a zaměřit se na osoby blízké Vladimíru Putinovi. EU by také měla uvažovat o rozšíření sankcí do ruského finančního sektoru a Británie by měla v Londýně uspořádat mezinárodní dárcovskou konferenci.

Horní sněmovna konstatuje: "Vztah EU s Ruskem je už příliš dlouho založen na optimistické premise, že je Rusko na trajektorii, v jejímž rámci se stává demokratickou 'evropskou'zemí. Tomu však tak není. Členské země EU zaostávají při přehodnocení vztahu s Ruskem a nepřizpůsobily se realitě toho Ruska, jaké existuje dnes."

Výbor Horní sněmovny poukazuje na to, že britské ministerstvo zahraničí podstatnou měrou ztratilo schopnost uvažovat strategicky a přišlo také o hluboké politické a kulturní znalosti dnešního Ruska. Důsledkem bylo, že EU a Británie nebyly schopny uvědomit si, jak nepřátelsky se Rusko staví k tomu, když Evropská unie r. 2013 zahájila rozhovory s Ukrajinou o asociační dohodě. Co se týče případných snah rozšiřovat EU dál na východ, výbor Horní sněmovny požaduje větší realismus. Argumentují také, že i když Putin používá práva ruské menšiny v Litvě a v Lotyšsku jako záminky k destabilizaci těch zemí, práva ruské menšiny v pobaltských zemích je nutno ochraňovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE