Merkelová je pesimistická, zatímco svět očekává Putinovu reakci na nejnovější ukrajinský mírový plán

8. 2. 2015

Očekává se, že Vladimír Putín bude v neděli reagovat na francouzsko-německý plán pro příměří na Ukrajině, posílený vytvořením demilitarizovaných zón podél bojových front.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea by měla vzniknout nárazníková zóna o šířce 50 - 70 km. To vyžaduje, aby se Ruskem podporovaní separatisté vrátili na linie příměří dohodnuté v Minsku v září. Oplátkou za to by východní provincie získaly více autonomie.

Angela Merkelová, která s Hollandem v pátek navštívila Putina v Moskvě, se na vyhlídky přijetí tohoto plánu dívá pesimistiky. Na výroční bezpečnostní konferenci v Mnichově konstatovala: "Je nejasné, zda to povede k úspěchu, ale z mého hlediska a z hlediska francouzského prezidenta stojí v každém případě za to se o to pokusit."

Přiznala, že je "zklamáním", že Rusko nedodržuje dohodu z Minska, avšak dodala: "Reakcí nemůže být neuzavírat žádné dohody. Samozřejmě se musíme o to opakovaně snažit."

Petro Porošenko promluvil emocionálně v Mnichově k vysokých evropským a americkým činitelům: "Potřebujeme jednoduché věci. Potřebujeme příměří. Dovedete si představit, že je v 21. století někdo proti příměří?"

Na konferenci se ukázaly hluboké a prohlubující se rozpory mezi Západem a Ruskem, kdy se publikum otevřeně smálo tvrzení ministra zahraničí Lavrova a dalších ruských činitelů, že Moskva nemá na Ukrajině žádné jednotky.

Avšak konference také odhalila rostoucí konflikt mezi EU a USA ohledně toho jak reagovat, pokud mírová inciativa selže a dojde k eskalaci bojů. Evropané odmítají sílící hlasy členů amerického Kongresu, který chtějí začít posílat zbraně ukrajinské vládě. Evropské vlády to odmítají. Obamova vláda je v té věci nerozhodná.

Americký viceprezident Joe Biden v Mnichově potvrdil nejednoznačnost postavení Bílého domu. "Budeme Ukrajině dál poskytovat bezpečností pomoc," řekl "Věříme v počestný mír. Jsme také přesvědčeni, že mají Ukrajinci právo se bránit."

Spojené státy už dříve souhlasily, že poskytnou Ukrajině neletální vojenskou pomoc, ale zatím byla poskytnuta jen polovina amerického zařízení za původně plánovanou částku 118 milionů dolarů. Stále ještě USA nedodaly Ukrajině ozbrojená vozidla, zdravotnické zásoby, polní dalekohledy, spací pytle a stany.

Ukrajinský prezident vášnivě prosil o zbraně. "Lidi buď podpoří suverénní a nezávislou Ukrajinu, anebo Rusko zvítězí. Tento konflikt musí být vyřešen, nikoliv zmrazen. Jsme nezávislý stát a máme právo na obranu vlastních lidí. Naše neschopnost se bránit vyvolává ofenzivní útoky a přináší eskalaci."

Dodal, že pomoc Ukrajině nemusí být letální, situaci by zlepšily už dodávky protidělostřeleckého radaru, komunikací a rušící technologie.

Merkelová se však proti dodávkám vojenské pomoci Ukrajině brání. "Nedovedu si představit jakoukoliv situaci, v níž by zlepšení ve vybavenáí ukrajinské armády udělalo na Putina takový dojem, že by se vojensky vzdal. Musíte se podívat realitě přímo do očí."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5596

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2015