Česká média v souvislosti s Chomského návštěvou v ČR zesměšnila jakéhosi Alexandra Vondru

6. 6. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

"Noam Chomsky patří vedle Marxe, Shakespeara a Bible k jednomu z nejcitovanějších zdrojů v humanitních vědách. Je to jediný z těchto autorů, který je dosud naživu."

The Guardian, "Svědomí národa: Profil Noama Chomského." 21. ledna 2001. Zdroj v angličtině ZDE

"Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu."

Alexander Vondra, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, 6. června 2014 ZDE ZDE

Mimochodem, je v nejlepším případě sporné tvrdit, že Noam Chomsky chválil či obhajoval Rudé khméry a Pol Pota. V každém případě o tom proběhla ostrá kontroverze, v níž jsou obhájci i kritici Chomského navždy znesvářeni. Stejně nehorázné je jeho kritiku Izraele označovat za antisemitismus. :)

Argumentem pro Chomského v této věci je, že jeho obvinění, že prý "hájí Pol Pota" vzniklo ze skutečnosti, že r. 1977 Chomsky s Edwardem Hermanem vydali v americkém časopise The Nation analýzu o tom, jak vědci a americká média zacházejí s různými zprávami o zvěrstvech v Kambodže. Recenzovali také francouzskou knihu od Francoise Ponchauda. Napsali o ní, že "tato kniha je seriozní a stojí za přečtení. Ponchaud podává děsivé líčení toho, o čem informovali uprchlíci ohledně barbarského zacházení s nimi, jehož se dopouštěli příslušníci Rudých khmérů." Oba autoři však knihu také kritizovali za mnohé věcné chyby, a zejména kritizovali také recenzi této knihy od Jeana Lacoutura, o níž Lacouture posléze přiznal, že byla plná omylů. V roce 1979 a pak znovu r. 1982 však nepodloženě obvinil Robert Manne Chomského z obhajoby režimu Rudých khmérů a Pol Pota. Přitom, kupodivu, ve svém článku z r. 1982 zároveň citoval původní větu Chomského a Hermanna z článku v časopise The Nation:

"...děsivé líčení toho, o čem informovali uprchlíci ohledně barbarského zacházení s nimi, jehož se dopouštěli Rudí khmérové.."

Další podrobnosti k tomu jsou ZDE

Chomsky ovšem za vraždění v Kambodži v první řadě jako Američan obviňoval americké úřady a odmítal to, co viděl jako zneužívání faktů k antikomunistické propagandě, šířené ve prospěch amerických zahraničněpolitických zájmů.

Chomsky vždycky vystupoval proti zvěrstvům a bezpráví, ať k nim docházelo kdekoliv. Chomského výroky na tiskové konferenci v Olomouci, které tak rozčílily Alexandra Vondru jako nekritického prosazovatele amerických zájmů v České republice (citovaly ho Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, aby ho v souvislosti s Chomského návštěvou v ČR zesměšnily?) jsou faktograficky zcela přesné.

Zejména za husákovské éry byl útlak disidentů v Československu až na malé výjimky opravdu fešácký. Na rozdíl od zemí Střední a Jižní Ameriky, kde režimy podporované a financované Spojenými státy, často vraždily desetitisíce lidí, nezabil Husákův režim snad kromě Pavla Wonky vlastně nikoho.

Mimo jiné to bylo i proto, že Gustáv Husák byl sám v padesátých letech v Československu nespravedlivě vězněn, a tak na samém začátku normalizace rozhodl, že za jeho režimu nikdo nebude tvrdě vražděn a mučen.

Chomsky má samozřejmě pravdu, že československé disidenty velmi efektivně hájil Západ a Spojené státy, a tak si proti nim komunistický režim toho příliš nedovolil - dokonce jim povoloval, po čtyřicetiprocentním zdanění, příjem finančních darů ze Západu.

Chomsky poukázal na to, na co upozorňujeme v Britských listech opakovaně a dávno. Za komunismu se zájmy českého a slovenského národa shodovaly se zájmy americkými, protože jak Spojené státy, tak Češi a Slováci stejnou měrou usilovali o oslabení až odstranění vlivu Ruska ve střední Evropě.

Potíž je, že zájmy velmocí se vždycky neshodují se zájmy středoevropských zemí, jako je Česká republika. Spojené státy nepodporovaly "svobodu" (čti: oslabení vlivu Ruska ve střední Evropě) pro krásné oči Čechů a Slováků, ale protože to bylo v jejich globálním politickém zájmu. Ve Střední a Jižní Americe bylo zase tou dobou v zájmu USA vyvražďovat a masakrovat politické odpůrce po desetitisících. Obávám se, že kdyby bylo v zahraničněpolitickém zájmu USA vyvražďovat občany po desetitisících ve střední Evropě, neváhaly by to udělat, stejně jako nad tím neváhaly ve Střední a Jižní Americe.

Chomsky poukázal na jednu nesmírně důležitou věc: Malé země nikdy nemohou důvěřovat supervelmocem, protože nemají nikdy jistotu, že se jejich strategický zájem bude shodovat se strategickým zájmem supervelmocí, a že ty supervelmoci je nezačnou vyvražďovat.

Malé země se tedy musejí strategicky spojovat s jinými malými či středními zeměmi podobných zájmů a musejí zároveň usilovat o udržování globální mocenské rovnováhy, aby jedna supervelmoc nepřevládla a nezačalo vraždění.

0
Vytisknout
20177

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2014