Komunismus zvítězil

9. 6. 2014 / Sandra Wain

čas čtení 3 minuty

Skutečné vědce zajímá poznání podstaty a zákonitostí jevů a celého vesmíru vůbec. Vědeckým diletantům, nádeníkům vědy, odborníkům a obecnému lidu stačí pouze názvy (informace). Tyto jsou pro ně jevy, které zastupují a popisují. Tato duševní zabedněnost je ovšem účelově i naivně velmi ceněná.

Od svých nepřátel, otroků a strojů přece nepožadujeme skutečnou znalost situace a podstaty věcí. Jinak bychom z nich neměli poslušné a použitelné nástroje svých chlípných zájmů. Pokud ovšem nejsme sami nástroji prozřetelnosti určenými k vyhubení nejhorší choroby planety Země zvané homo sapiens sapiens. Pak je vše v pořádku, zákonité, spravedlivé a správné.

Čtyřicet let, jsme budovali komunizmus. Nakonec "přišel mezi své a oni jej nepoznali". Nazveme-li komunismus svobodou a demokracií, všichni budou jásat nad novou totalitou a odsuzovat tu starou, ačkoliv jsou v ní namočení až po krk. Možná se v ní již dávno utopili.

Nezáleží na měnících se názvech společenského zřízení, ale na jeho obsahu. Přimícháme-li k oprávněným požadavkům lidí požadavky absurdní a stupidní, máme je v bezvýchodné pasti. Svět chce být klamán. Jinak by se například lidé nedívali tolik hodin denně na televizi. Pravda je otřesná. Ještě, že všude vzniká spoušť či poušť plná písku, do které můžeme tak nadšeně strkat hlavy.

Známý sovětský vědec, akademik V. A. Obručev (Nauka i moloďož, Moskva 1958) v úvaze o tom, co mají lidé právo požadovat od vědy, napsal, že "je třeba: prodloužit lidský život v průměru na 150-200 let, vymýtit infekční choroby a snížit na minimum neinfekční, zvítězit nad stářím a únavou, naučit se navracet život při předčasné, náhodné smrti; donutit všechny přírodní síly, sluneční energii, energii větru, podzemní teplo, aby sloužily člověku, využívat atomové energie v průmyslu, dopravě a stavebnictví, naučit se shromažďovat energii do zásoby a dopravovat ji kamkoli bez vodičů; předvídat a definitivně zneškodnit živelné pohromy -- povodně, uragány, sopečné výbuchy a zemětřesení; zhotovovat v závodech všechny látky známé na zemi až po nejsložitější -- bílkoviny -- i látky v přírodě neznámé, tvrdší než diamant, žáru vzdornější než ohnivzdorné cihly, nesnadněji tavitelné než wolfram a osmium, ohebnější než hedvábí a pružnější než guma; vypěstovat nové odrůdy zvířat a rostlin, které rostou rychleji a dávají více masa, mléka, vlny, zrna, ovoce, vláken či dřeva pro potřeby národního hospodářství; omezit, přizpůsobit k obývání a podrobit si oblasti k tomu dosud nevhodné -- bažiny, hory, pouště, tajgu, tundru a snad i mořské dno; naučit se ovládat počasí, regulovat vítr, teplo, jako se nyní regulují řeky, posouvat oblaka, podle vlastní vůle rozhodovat o dešti a jasném počasí, o sněhu a vedru."

Jak z výše uvedeného vyplývá, současná věda ty úkoly plní velice úspěšně. Musí to být jistě krásné, živořit jako zdegenerovaný a zmutovaný tvor či biorobot 200 let, potácet se mezi životem a smrtí v zotročené, zmutované a zdevastované přírodě, kde bude vše (včetně "člověka") vyrobené a řízené průmyslovými technologiemi.

Jsou to vskutku poutavé perspektivy boje s přírodou a se sebou samým. Také jsou vám ony "lidské" tužby a požadavky tolik vlastní? V čem se vlastně kapitalistické a komunistické "ideály" liší? A bude hůř....nadšení budovatelů nezná mezí.

0
Vytisknout
8141

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2014