Uvařte se k smrti!

24. 4. 2014 / Sandra Wain

čas čtení 6 minut

Jedna z cest k zániku lidské společnosti vede přes žaludek. Nikoliv ovšem z důvodů vyhladovění. Také jste si všimli toho narůstajícího šílenství, které zachvátilo občanskou společnost, v souvislosti s jídlem, vařením či kulinářstvím vůbec? Čím to, že civilizovaní občané tolik milují kuchařské umění smrti? Proč si uvařili mozek?

Média se rozhodla, že ukrmí občany k jejich úplné záhubě. A jim to dělá navýsost dobře. Pustíte-li si televizi, jistě se tam za pár minut objeví pořad o vaření, reklama na potravinářské výrobky, propaganda na jídlo, nebo alespoň inteligencí oplývající jídelní scéna v nějakém dementním pořadu, seriálu nebo hloupém filmu.

Při kritice přesycenosti se jistě ihned ozvou rozzlobené hlasy arogantních jedlíků, kteří budou argumentovat tím, že vařená strava umožnila lidem, aby "přežili", rozmnožili se a rozšířili se po celé Zemi. Věda nám však dosud nevysvětlila, co je na tom dobrého -- pro ostatní živé bytosti a především pro nás lidi.

Otevřete-li Internet, jistě na vás zaútočí gastronomie. Kam se otočíte, tam vás bombardují tisíci a tisíci receptů, které musíte zaručeně vyzkoušet. Každý časopis má stupidní rubriku o vaření. Regály knihkupectví jsou plné kuchařských knih. Zbývá pouze vydat kuchařku jak uvařit člověka. On se však již dávno oloupaný a oloupený o rozum pěkně smaží.

Nesmyslnými kombinacemi potravin máte přehlížet základní fakt, že jejich prosté součásti jsou nevýživné a jedovaté. Synergický účinek jejich toxicitu jistě posílí. Znakem svobody, demokracie a kulturní vyspělosti je plný stůl. Prostá strava vás odsouvá do trapného a poníženého postavení duševně zaostalého chudáka, se kterým každý s přílohou lítosti opovrhuje.

V pudové obavě ze smrti hladem, navíc podmíněné pečlivě mediálně vytvářeným duševním odpoutáním a stresem, běžný občan tzv. vyspělého světa trpí nevýslovně hlady. Smrt hladem mu sice podle lékařské vědy hrozí až za měsíc, ale jeho ledničky, spíže, střeva a odpadní kontejnery před domem jsou plné jídla.

Napadnete-li byť jen dobře míněnou zmínkou potravní režim typického konzumenta televizních pořadů o vaření, kuchařských knih a plných kastrolů pokrmů, dočkáte se zběsilého protiútoku. Z těchto důvodů je nám ihned jasné, proč větší polovina lidstva trpí podvýživou a jeho menší polovina přejídáním, nadváhou a chorobami k tomu přidruženými. Hladovějící lidi totiž donutíme k hladovění mnohem snadněji a lépe, nežli syté občany. Abychom měli hladové, musíme napřed vytvořit přesycené.

S jídlem roste chuť. Gravitace stahuje do jícnu své černé díry všechno, co se přiblíží k jejímu dosahu. Tělo obézního člověka je přejídáním čím dále tím více těžší. A jediné duševní odlehčení v trýzni působené zemskou přitažlivostí působí pouze vidina dalšího vstřebání hmoty. Většina obtloustlých žen by nebyla tak škaredá, kdyby shodila 20, 30, 50, 80 možná i více kilogramů své váhy. Možná by se tím narovnaly jejich zkřivené nohy a mozky.

Hladovět ovšem všichni nemůžeme. Zrovna tak jako nemůžeme být všichni sytí. Všechny vysoce výnosné ekonomické procesy založené na konzumačních procesech lidské trávicí soustavy by se zastavily. A tím bychom šli s globální ekonomikou háje. Pokud ovšem ještě někde poroste pár zbylých olámaných stromů, které jsme zapomněli porazit a spotřebovat.

Jediné vysvobození z únavné smrti obezitou nám skýtá světová válka. Pouze radikální změna globálního aranžmá obchodně potravních řetězců může změnit náš osobní dietní režim lepšímu. Odborníci na světovou politiku a nemravné chování druhých, dávno prohráli svoji válku s překyseleným žaludkem u svého talíře. Mravní bída druhých a zoufalé politické poměry zavdávají pouze další důvod k dalšímu a dalšímu jídlu.

Ze staré védské kultury pocházejí zmínky o lidstvu, které prý nebylo závislé na konzumaci pevné stravy. Známe též případy křesťanských světic a světců, kteří nejedli. Módní se též stává tvz. breathariánství. Objevuje se i častý výskyt anorexie. Jeden extrém vyvolává druhý.

Smrt žízní nastává podle lékařské vědy asi po týdnu, a smrt udušením asi po pěti minutách. Čistý vzduch a voda však nejsou pro nás primárními zdroji. Syndrom získaného šílenství nám neumožňuje, abychom správně nastavili své životní priority. Nedaří se nám to ani u nás samotných, ani v rodině, společnosti, natož v ekonomicky řízeném globálním lágru.

Tělesný pohyb jsme vyměnili za okno automobilu a PC monitoru. Dýcháme jedovatý smog. Někteří si navíc plní plíce kouřem dobrovolně. Pijeme vodu plnou splašků z polí a kanalizace. Získáváme tak požadovaný deficit energie, kterou doplňujeme drahou, nevýživnou a umělou náhražkou stravy.

Vynález tepelné přípravy pokrmů by měl být proklet spolu s Prométheem, který přinesl lidem oheň ukradený bohům. Pomocí těchto záludných prostředků jsme zničili zdraví sobě, lidem, zvířatům a rostlinám. Před i za vypleněnými kontinenty je obludné strašidlo zoufalého a na kost ohlodaného hladu.

Láska prochází žaludkem. Skrze žaludek nejlépe ovládáme druhé. Jejich agresivita, nespokojenost a duševní funkce se tím vhodně tlumí. Jako vhodná příloha ke každému jídlu je nesporně televize. Zbavuje námahy, kterou způsobuje produkce vlastního myšlení. Za nadváhou se skrývá zasloužené otroctví ducha hmotě. A jídlem poblouzněné duše hledají v jejím totálním otroctví a utrpení kýžený věčný klid a štěstí.

0
Vytisknout
16877

Diskuse

Obsah vydání | 28. 4. 2014