Viktor Suvorov: "Třetí světová válka je nevyhnutelná"

8. 2. 2014 / Karel Dolejší

Vojenský historik Nikolaj Poroskov včera v liberální Nězavisimoj gazetě publikoval text, který označuje za produkt telefonického rozhovoru s kontroverzním Viktorem Suvorovem (vlastním jménem Vladimir Rezun), bývalým důstojníkem GRU a autorem známých, zčásti do češtiny přeložených historických prací jako například Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku?. Téma rozhovoru je v současné Evropě prakticky nepředstavitelné: Jak je to s možností a pravděpodobností třetí světové války?

V textu se lze dočíst, že první dvě světové války prý nemusely nastat, kdežto třetí je údajně nevyhnutelná. Lidstvo je totiž přemnoženo a docházejí mu zdroje, takže v jistém okamžiku se země bez zdrojů vrhnou na ty, které zdroje ještě mají. Malthusiánská logika zakončená závěrem, jaký v této přímočaré podobě nepředkládají ani nejpesimističtější ekologové, je ilustrována barvitými příklady z řady zemí a tvrzením, že Rusko na tom bude v nastávající válce úplně nejhůře.

Autenticitu rozhovoru je sotva možno ověřit. Viktor Suvorov má sice webovou stránku, ta je však neudržovaná, čtyři roky neaktualizovaná a chybí na ní jakýkoliv kontakt na autora. Přesto má ale podle mě smysl věnovat textu, který Poroskov prezentoval, velmi vážnou pozornost.

Nejsem si popravdě zcela jist, zda může být autorem předložených vyjádření opravdu Suvorov osobně. Jeho texty se totiž až dosud vyznačovaly nejen kontroverzními, ale především originálními myšlenkami. A ve včera pubikovaném textu nic opravdu originálního nenajdete. Když totiž projdete každý den titulky ruského bulváru, můžete z nich za týden dva sestavit hned několik víceméně identických článků. A doktrinální dokumenty ruských ozbrojených sil hovoří o "předválečné situaci" velice často. Žádné vybočení z řady, typické pro Suvorova, se tedy nekoná.

Ale tak tedy zkusmo na chvíli předpokládejme, že autorem vyjádření v Poroskovově článku ve skutečnosti není Suvorov/Rezun žijící v Británii, ale Poroskov sám, který chce svým vlastním větám dodat větší váhy odkazem na kontroverzního rebelanta, o němž koneckonců ani nevíme, zda ještě žije. Co znamená publikování takového textu v liberálním listě, který má k bulváru jinak dosti daleko? Jak asi vypadá psychologie společnosti, která i v prestižním deníku vede apokalyptické úvahy podobného druhu - ať už autenticky, nebo fiktivně?

Člověk, který je přesvědčen, že má na výběr mezi jakkoliv problematickým, potenciálně však snad přece jen šťastným mírovým životem, a mezi totální válkou, uvažuje docela jinak než ten, jemuž média stále donekonečna opakují, že válka je nevyhnutelná a představuje jediný myslitelný osud, jemuž tak jako tak neunikne. A právě zmíněným způsobem je masírována ruská společnost celá léta, den po dni, měsíc po měsíci. Dost možná, že si moskevská a pitěrská intelektuální kavárna z propagandy tropí šašky, obyčejní Rusové, ale nepochybně i řada středostavovských, však potřebnou schopnost kritického odstupu postrádají.

Víte snad o něčem, co by mělo sousedy takové země ještě více alarmovat, aby si už konečně uvědomili, že válka na jejich kontinentu bohužel nemůže být žádnou dávno překonanou minulostí, jestliže je na ni jen pár kilometrů za hranicí systematicky psychologicky připravováno přes 140 milionů osob?

0
Vytisknout
20163

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2014