Záchranou pro Česko by bylo vybudování silného ekonomického modelu

25. 4. 2013 / Michal Mašín

čas čtení 3 minuty

Souhlasím s vámi v tom, jak jsou aktuální autoři z první republiky. Netýká se to jen Karla Čapka, ale také Jaroslava Haška. Současnost je jakoby přes kopírák obtažené jedno století zpět. Svědčí to třeba o tom, jak se duch národa nezměnil.

Zmínil jste také jak Karel Čapek pranýřoval ješitnost - ano je snad nejvýznamnější vlastnost, která u nás brání jakékoli diskusi. Já jsem ješitný, vy jste ješitný a ješitnost vašeho redaktora a bojovníka za demokracii Karla Dolejšího je doslova mimo škálu. Tak to vypadá u nás všude.

Píšete, ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence - ano ale tenhle nedostatek je historického rázu a táhne se nejmíň 600 let dozadu, kdy se pomoci nakonec dostalo vždy Maďarům, snad jedině proto, aby udrželi oddělený slovanský element. Těžko lze tedy očekávat, že se to změní.

Díky diplomacii se také těžko změní například britský, dost ignorantský přístup ve školství, kdy, když se učí o nějakém vynálezu nebo technice, tak jsou zmíněni pouze vědci ze Spojeného království, Francouzi, občas nějaký Němec, ale to co vynalezl nějaký Slovan, tam se autor vynechává a cudně se předstírá, že to existovalo odjakživa.

Tenhle přístup jsem během svého socialistického vzdělávání nezaznamenal.

Proto si myslím, že jedinou cestu k tomu, aby nás západě uznávali je cesta přes sebevědomou a samostatnou ekonomickou politiku. Na budování ekonomického modelu, který je spravedlivý a štědrý ke všem a ne jen úzké skupině osob - proto si lidé váží severských států.

Jenže k tomu je potřeba lidí schopných vést dialog a korigovat své názory a ty u nás chybí.

Je také třeba lidí, kteří se nebojí a jsou ochotni bojovat za společnou věc. Jako je třeba paní Baborová z KSČM, která bohužel nedokázala odolat tuposti a zlu. (Znám ji z dřívějška z Třeboně, kde se lidi na 1. máje schovávají za rohem, aby je nikdo neviděl poslouchat to, co říkají zástupci KSČM a kde do kostela chodí ti lepší lidé a ti co něco znamenají).

Teď trochu od tématu: Velmi často se strefujete do manažerského vedení University v Glasgow. Ano, stojí za zamyšlení, jak došlo k situaci, že 10 nebo 15 manažerů zcela ovládá chod takového gigantu a vědecká komunita s tím nemůže absolutně nic dělat.

Ještě zajímavější je, že platové ohodnocení takových lidí je tak vysoké, že jen aby se složili na plat rektora, musí zaplatit školné dvě třídy studentů. Samozřejmě - počítám školné u MSc studentů (cca 4800 liber a 30 studentů v ročníku. U studentů bakalářského stupně by to byl dvojnásobek.)

0
Vytisknout
9338

Diskuse

Obsah vydání | 26. 4. 2013