Evropa potřebuje víc reforem a méně škrtů

27. 4. 2013

Británie a Španělsko spolu jednou zahájili válku kvůli uříznutému uchu kapitána jedné lodi, píše v deníku Financial Times Philip Stevens. Vlastně o nic nešlo, když to srovnáme s dnešní Válkou o Kódovací Chybu v Ekonomické Excelové Tabulce.

Ekonomové proti sobě pozvedli zbraně. Jedna strana už dlouho tvrdí, že příliš vysoká státní zadluženost dusí hospodářský růst. Evropské vlády se postavily na jejich stranu a páchají zkázu po celém kontinentu pod vlajkou škrtů. Nyní tvrdí soupeřící armáda akademiků, že byly statistické údaje zfalšované. Že prý je tomu obráceně: Státní zadluženost vzniká v důsledku nízkého růstu.

Harvardští ekonomové Carmen Reinhart a Kenneth Rogoff argumentovali, že zadluženost nad 90 procent státního příjmu je téměř vždycky spojována s podstatně sníženým růstem. Vyplývalo z toho, že jedinou cestou k prosperitě jsou drsné škrty. Nyní ekonomové na univerzitě v Massachussetts v Amherstu poukazují na to, že tato tvrzení jsou důsledkem "kódovací chyby" v datech a pochybné agregace. Předpoklad, že vysoká státní zadluženost rovná se nízký růst není podložen důkazy.

Po zoufalých zkušenostech posledních let má člověk tendenci jen pokrčit rameny. To by byla velká chyba. Tato konkrétní válka si totiž zaslouží víc než pouze vědomý povzdech. Je to další vážné varování, že je ekonomie příliš důležitá na to, aby se mohla nechat jen ekonomům. A co je důležitější, umožňuje to politikům odhodit chybnou ortodoxii.

Příliš drsné škrty vedly k tomu, že většina Evropy skončila v hospodářské krizi. Navzdory drsným škrtům zadluženost roste. Ekonomická krize začala likvidovat politický souhlas s evropskou integrací. Evropa nutně potřebuje změnit svou politiku.

Řešením není nové rozhazování peněz. Ale záleží na časovém rozvrhu a na tempu. Vládám, které jsou dokazatelně rozhodnuty zvýšit hospodářský růst ekonomickými reformami, by se měla dát delší doba na to, aby snížily deficit.

Nynější zmatek - viditelný v debatách Mezinárodního měnového fondu - poskytuje politikům a ústředním bankéřům možnost vypracovat novou strategii. Měla by vzniknout kalibrovaná změna politické strategie, v jejímž rámci by došlo k zrychlené reformě výrobního sektoru ekonomiky s flexibilním fiskálním rozvrhem a podporou investic. Stát by měl rozšířit výrobní potenciál.

Výhodou explicitního kompromisu mezi agresivnější strukturální reformou a volnějším fiskálním rozvrhem by bylo, že by to znovu vyslalo voličům přijatelnější signál a vytvořilo by to důvěryhodnost na trzích. Voliči i trhy by byli ujištěni, že radikální reformy povedou ven z dluhové pasti a k hospodářskému růstu, jehož je zapotřebí k financování veřejných služeb.

Vysoká nezaměstnanost v Evropě není jen důsledkem krize. Často také odráží zkostnatělé pracovní trhy, které nepřipouštějí na ně mladé lidi a ochromují investice a inovace. Zvýšení věku odchodu do penze nejenže vytvoří nový růst, ale také povede k obnovené důvěře trhů ve finanční stability - a povede to k větší rovnosti mezi generacemi. Snížení daní z pracovních míst povzbudí růst podniků a pracovních příležitostí. Životně důležitým faktorem je vzdělávání.

Nyní je velmi důležité, aby politikové získali odvahu odhodit mrtvé a zdiskreditované ekonomické teorie. Ekonomové se nemýlí vždycky: skutečný problém také nejsou chybná data. Chyba vzniká,když tvůrci politické strategie začnou považovat disciplínu, založenou na subjektivní víře, ve vědeckou jistotu. Politikové by přece měli spoléhat na zdravý rozum a na pozorování toho, jak se lidé chovají. Pokud si tohle uvědomíme, Válka o Kódovací Chybu v Ekonomické Excelové Tabulce přinese Evropě velký prospěch.

0
Vytisknout
5859

Diskuse

Obsah vydání | 2. 5. 2013