Růst čínského dluhu vyvolává obavy z platební neschopnosti

11. 10. 2011

Když Čína v roce 2008 oznámila stimulační balík ve výši takřka 600 miliard dolarů, městští plánovači po celé zemi si zamnuli ruce a rychle se pustili do infrastrukturních projektů, z nichž některé byly údajně třeba. Teď se města a regionální úřady topí v dluzích a vzrůstají obavy z toho, že je brzy nebudou schopny splácet.

Čcheng-tu, hlavní město jihozápadní provincie S'-čchuan, se na stimulu podílelo plánem na vybudování železničního uzlu modelovaného podle nádraží Waterloo v Londýně. S tím rozdílem ovšem, že Waterloo pro ně nebylo dost ambiciózní.

"Byl jsem šokován, když jsem nakonec přijel navštívit Waterloo. Bylo tak malé," říká Čchen Ťün, ředitel společnosti Chengdu Communications Investment Group, která nový čínský terminál postavila.

Po způsobu typickém pro mnohé čínské infrastrukturní projekty Čcheng-tu rozměry plánovaného objektu více než zdvojnásobilo, vypůjčilo si od státu 3 miliardy jüanů (475 milionů dolarů) a poté navrhlo plán, který počítal s dobudováním o dva roky později.

Ale namísto očekávané pochvaly za stimulaci ekonomiky se dostavil intenzivní vládní zájem o společnost Chengdu Communications a řadu dalších lokálních subjektů, a to kvůli nežádoucím účinkům stavebního šílenství.

Místní čínské úřady nahromadily horu špatných dluhů, ze kterých financovaly například mosty, jež nikam nevedou, a další nesmyslné projekty, jež nyní ohrožují růst ekonomiky právě v době, kdy se globální ekonomika zadrhává. Znamenají dodatečné systémové riziko vedle ostrého propadu na trhu nemovitostí a rapidního nárůstu rozsahu problematických úvěrů.

Místní úřady měly na konci roku 2010 celkový dluh ve výši 10,7 bilionu jüanů. Centrální vláda odhaduje, že 2,5-3 biliony budou nevymahatelné, zatímco společnost Standard and Chartered hovoří o 8-9 bilionech. To znamená ztrátu kolem 1,2 - 1,4 bilionu dolarů.

Jinými slovy, potenciální bankroty mohou překonat rozsah 700 miliardového amerického stimulačního balíku z krize v roce 2008.

Čína má v danou chvíli devizové rezervy ve výši zhruba 3 biliony dolarů.

(Pozn. KD: Zadlužení měst a regionů není ani zdaleka jediným finančním tlakem na čínskou státní pokladnu. Praskající realitní bublina ohrožuje stavební průmysl, který byl v roce 2010 zodpovědný za 13% HDP, a také hospodaření řady domácností, pro něž byly reality donedávna vítanou alternativou ke špatně úročeným klasickým úsporám. Čínské banky, které jsou vládou periodicky sanovány, mohou být touto krizí také postiženy a ještě tak prohloubit své problémy plynoucí ze skutečnosti, že střadatelé v poslední době raději investují do lépe úročených, byť riskantních soukromých komerčních půjček, což ve státních bankách vyvolává nedostatek likvidity.)

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5031

Diskuse

Obsah vydání | 12. 10. 2011