Marný boj senátora Štětiny proti BIS

11. 10. 2011 / Petr Uhl

Těžko mě může něco tak moc zvednout ze židle jako společná akce senátora Jaromíra Štětiny a jeho chráněnce "disidenta" Vladimíra Hučína.

Štětinovo tvrzení z minulého týdne, že poslanec František Bublan (nestraník za ČSSD) a ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang ochromují činnost sněmovní komise pro kontrolu BIS v kauze bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína, je nehorázná lež. Shoduju se v tom s BIS, jak mám proti ní výhrady. Lež je silné slovo, ale já, a asi i BIS, jsme usoudili, že i kdyby to Štětina žaloval, že to u soudu ustojíme.

Už deset let zuří Štětinův a Hučínův boj proti komunismu ve státních orgánech. Štětina byl možná slušný člověk, ale po roce 1969 ho vyhodili z KSČ (stejně jako půl milionu -- dodnes neoceněných -- z tehdy 1,5 milionu členů). Chtěl však žít a cestovat po sibiřských řekách a psát o tom do Mladého světa.

Jeho tajná spolupráce se Státní bezpečností, kterou po roce 1990 -- stejně jako své někdejší členství v KSČ -- zamlčoval, je dnes už veřejně dokumentována. Pátrá se ale i o jeho stycích se sovětskými tajnými službami. Mám značnou potíž i s jeho novinářskou a další podporou islamistů, v Čečensku a Dagestánu, tedy podporou islámským fundamentalistům, někdy i teroristům. Štětina jim s Petrou Procházkovou pomáhal. Islamisté tam byli protiruští, nebo se tak aspoň tvářili.

Odkrývání Štětinovy minulosti ho ohrožuje. Kope kolem sebe a prosazuje právní nesmysl -- soudně zakázat dnešní KSČM. V roce 2004 se stal senátorem ze Stranu zelených, senátořil pak za Klub otevřené demokracie, za TOP a dnes už ani nevím. Historie Vladimíra Hučína je jednodušší. Není to žádný "disident", jeho podpis pod Chartou 77 -- na jaře 1989 -- bylo zjevným nedorozuměním, musel vědět, že její zásady, tedy nabídka dialogu o lidských právech a nenásilný odpor proti poměrům, jsou mu cizí.

Hučín byl mašínovec, částečně z antikomunistických důvodů se dopouštěl drobných krimináních činů. Je ostudou Ústavního soudu, že v březnu 2006 vydal nález, že obecné soudy mají Hučína rehabilitovat, a to i za krádeže, poškozování cizí věci a užívání násilí. Prý tak činil v třídním boji -- ÚS to tehdy tak neřekl, ale znělo to tak.

V tomto boji pak pokračoval Hučín i jako kapitán BIS. Má výhrada proti BIS je ta, že léta nechala Hučína předstírat, že Zifčákovi a Štěpánovi "komunisté" v Přerově chystají násilí. Hučín je k tomu podle obžaloby i podněcoval. Kvůli tomu zahynul policista Stanislav Podepřel, který se podílel na Hučínově stíhání před rokem 1990, při přenášení bomby ze služebny do auta. To se ale nikdy neobjasnilo.

Hučín byl pak od roku 2001 za své postupy v BIS stíhán. Soud ho ale osvobodil, z jednoho skutku ho až po stížnosti nejvyšší státní zástupkyně Vesecké vyvinil Nejvyšší soud. Pak na náměstích spolu se senátorem Štětinou podporoval Jiřího Čunka.

Je ovšem možné, že se v ODS najde klika, která teď bude chtít využít Štětinovo stěžování si Sněmovně k boji proti jiné klice ODS.

0
Vytisknout
8744

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2011