Klimatická krize urychluje rezistenci vůči antibiotikům po celém světě

27. 5. 2026

 

Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro globální zdraví. Může postihnout lidi jakéhokoli věku v jakékoli zemi a podle odhadů již zabíjí více než 1 milion lidí ročně.

Nyní studie vedená výzkumníky z Velké Británie, Francie, Austrálie, Švýcarska a Číny odhalila, jak je změna klimatu spojena s rostoucí antibiotickou rezistencí u salmonely, jedné z nejběžnějších bakteriálních nemocí na světě.

Klimatická změna je spojena s 10% globálním nárůstem genů rezistence salmonely vůči antibiotikům v období mezi lety 1940 a 2023, jak vyplývá z této první studie svého druhu, která byla zveřejněna v časopise Lancet Planetary Health.

Hlavními příčinami rezistence vůči antibiotikům je stále nesprávné a nadměrné užívání antibiotik, která se používají k léčbě infekcí. Výzkum však naznačil, že tento problém se zhoršuje v důsledku klimatické změny.

„Nashromážděné důkazy naznačují, že změna klimatu je urychlující silou globálního šíření antimikrobiální rezistence,“ napsali autoři studie.

„Naše zjištění poskytují podpůrné důkazy o tom, že rostoucí teploty a změněné srážkové vzorce nelineárně zesilují výskyt a šíření genů antimikrobiální rezistence u bakteriálních patogenů, jako je salmonela.

„Tyto poznatky posilují myšlenku, že klimatické změny mění mikrobiální ekologickou stabilitu a urychlují vývoj rezistence v lidských, zvířecích a environmentálních rezervoárech.

„Naléhavá integrace politik na zmírnění klimatických změn, zejména těch v souladu s Pařížskou dohodou – spolu s posíleným řízením antimikrobiální léčby a dohledem v rámci iniciativy One Health – je nezbytná k omezení budoucí zátěže antimikrobiální rezistence.“

Antimikrobiální rezistence je způsobena hlavně nadužíváním a nesprávným používáním antibiotik, což umožňuje rezistentním bakteriím přežít a šířit se. Rostoucí teploty a měnící se srážkové vzorce však mohou ovlivnit to, jak bakterie přežívají, mutují a šíří se, což potenciálně zvyšuje výměnu genů antibiotické rezistence, uvedli vědci.

Předchozí studie spojovaly vyšší teploty s vyššími úrovněmi rezistentních bakterií, ale dosud byly globální kvantitativní studie o této souvislosti omezené.

Nová studie analyzovala genomy více než 480 000 vzorků salmonely ze 139 zemí, které byly odebrány v letech 1940 až 2023. Úrovně genů antibiotické rezistence byly porovnány se změnami průměrné teploty a srážek v průběhu času.

Pomocí modelu ke studiu tohoto vztahu vědci zjistili, že antibiotická rezistence se s rostoucími teplotami nezvyšuje pouze postupně, ale že počet genů rezistence se v průběhu času mění složitějším způsobem v závislosti na teplotě i srážkách.

To podle vědců naznačuje, že změny životního prostředí mohou urychlit přizpůsobování bakterií antibiotikům.

Studie zjistila, že v 82 % zkoumaných zemí došlo k nárůstu genů rezistence na antibiotika u salmonely. Nejvýraznější nárůst související s klimatem byl zaznamenán na Blízkém východě a v severní Africe, následovaly jižní Asie a subsaharská Afrika.

Studie prokázala souvislost mezi změnou klimatu a geny rezistence na antibiotika u salmonely, ale neprokázala, že by změna klimatu byla přímou příčinou tohoto nárůstu. Autoři však uvedli, že jejich zjištění zdůrazňují nutnost zohlednit změnu klimatu v rámci globálních snah o řešení rezistence na antibiotika.

Klíčem k omezení budoucího šíření rezistence na antibiotika budou podle nich naléhavá opatření spolu s odpovědným používáním antibiotik a zlepšeným sledováním nemocí.

Jejich studie poskytla „pádné důkazy“ o tom, že změna klimatu je spojena se zvýšeným rizikem antibiotické rezistence, uvedli.

„Zjištění zdůrazňují, že kombinace snah o zmírnění změny klimatu a správného nakládání s antibiotiky, jako je dodržování scénářů s nízkými emisemi, by mohla účinně omezit šíření genů antimikrobiální rezistence a nárůst globální antimikrobiální rezistence.“

Zdxroj v angličtině ZDE