Rakousko vyhostilo tři zaměstnance ruského velvyslanectví po odhalení „lesa antén“

5. 5. 2026

 

„Je nepřijatelné, aby byla diplomatická imunita využívána k páchání špionáže,“ uvedla v pondělí rakouská ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisingerová. Dodala, že tito tři zaměstnanci velvyslanectví – jejichž vyhoštění zvyšuje počet ruských diplomatů, které Vídeň od roku 2020 poslala domů, na 14 – již zemi opustili.

„Sdělili jsme to ruské straně zcela jasně, včetně toho, co se týká lesa antén na ruské misi,“ řekla Meinl-Reisingerová. Špionáž je pro Rakousko problémem, pokračovala, ale vláda se vydala na „změnu kurzu“ a „podniká důsledné kroky“.

Ruská ambasáda ve Vídni označila toto rozhodnutí za „pobuřující“, „neopodstatněné“, „politicky motivované“ a „kategoricky nepřijatelné“. Vyhrožuje  na oplátku „tvrdou“ odvetu.

Podle zprávy rakouské veřejnoprávní stanice ORF byly údaje od mezinárodních a národních organizací využívajících satelitní internet systematicky odčerpávány zařízením instalovaným na střechách ambasády a diplomatického komplexu.

Mezi přední multilaterální instituce sídlící ve Vídni patří Organizace zemí vyvážejících ropu, Mezinárodní agentura pro atomovou energii a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Rakouská vláda slíbila, že podnikne kroky k řešení svého dlouhodobého problému se špionáží tím, že uzavře mezeru v rakouském trestním zákoníku, která v podstatě umožňuje špionům volně působit v zemi, pokud jejich činnosti nejsou přímo namířeny proti rakouským zájmům.

Díky této mezeře se Vídeň stala mezinárodním centrem špionáže. Odhady uvádějí, že mezi 17 000 akreditovanými diplomaty ve městě je až 7 000 tajných agentů a mnoho zahraničních ambasád údajně využívá rakouské hlavní město jako základnu pro své evropské tajné operace.

„Velmi omezené právní možnosti boje proti špionáži vedou k extrémně vysokému výskytu zahraničních zpravodajských a tajných služeb v zemi,“ přiznala v jedné ze svých výročních zpráv dnes již bývalá rakouská domácí zpravodajská služba BVT.

Tlak na tvrdší zásahy roste od zatčení Egista Otta v roce 2024, bývalého rakouského důstojníka kontrašpionáže, který stanul před soudem loni v lednu obviněn z předávání informací ruským zpravodajským důstojníkům v jednom z největších špionážních případů v zemi za poslední desetiletí.

Rakouská koaliční vláda tří stran, tvořená konzervativní Lidovou stranou (ÖVP), sociálními demokraty (SPÖ) a liberály Meinl-Reisingerové (Neos), údajně připravila návrh zákona, který by zakázal špionáž proti EU a mezinárodním organizacím se sídlem ve Vídni a rozšířil seznam činností charakterizovaných jako špionáž proti Rakousku.

Ott (63), který řídil několik tajných agentů, je obviněn z toho, že pomáhal Rusku při honbě na odpůrce Vladimira Putina a prodával vládě telefony a zabezpečené notebooky do Moskvy na příkaz Jana Marsalka, uprchlého bývalého provozního ředitele společnosti Wirecard, zkrachovalé německé platební firmy, který se narodil v Rakousku.

Marsalek, který podle všeho uprchl z Německa přes Rakousko do Moskvy, údajně již deset let tajně pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku. Mezi jeho údajné špionážní operace patří vedení sítě Bulharů v Londýně – z nichž tři byli loni odsouzeni britským soudem.

Prokurátoři obviňují Otta, který pracoval pro BVT až do jejího zrušení v roce 2021, z neoprávněného prohledávání policejních a jiných databází za účelem vyhledání osob, po nichž Moskva pátrala, a také z předání mobilních telefonů a notebooku obsahujících citlivé vládní a osobní údaje ruské rozvědce. On všechna obvinění popřel.

Zdroj v angličtině ZDE